úterý 30. dubna 2013

Co vykrást?!

Je pravidlem, že každý herní developer se posadí před monitor a prohlásí: Co vykrást?! Přeloženo do slušného jazyka: Kde se inspirovat? Přeloženo do jazyka, kterému porozumí herní novinkář: Tak jaký žánr? Každá hra spadá pod nějaký herní žánr a pokud ne, tak jde o hru spadající do vlastního žánru. Jak jsem se již rozepsal v článku o inspiraci, každá hra je takový žánr sám o sobě a vždy bude zcela normální, bude-li herní developer chtít nějaký ten herní žánr rozšířit.

A tak je vždy poměrně srandovní číst, že tahleta či tamta hra vykrádá tamtu či jinou hru. Žánr stranou. Pozor, vykrádačka!

Pokud chci udělat hru s vybuchujícím panáčkem, bude to pro někoho kopie toho skvělého Explodemona, ale pro jiného to bude hra ze žánru Explodemon. Pak tu jsou takové případy, kdy se žánr utvoří teprve až s populární hrou, jako např. Doom, který prakticky vyzmizíkoval Wolfensteina jako zakladatele žánru, protože Doom byl prostě lepší a tudíž se žánr jmenoval dlouho Doom. Stejně tak Minecraft, jehož předchůdce Infiniminer mohl být tím, po kom by se pojmenoval kostičkový stavěcí žánr, ale Minecraft byl prostě lepší a stahoval se lépe, než Infiniminer, takže máme žánr zvaný Minecraft, a ne Infiniminer.

Právě si vybírám, jaký žánr bych rozšířil. Chci dělat na mobilní hře, která nebude plošinovka (tu už dělám jako první mobilní titul). Je správné podívat se po žánrech, které jsou na mobilech úspěšné, ale i po těch, které jsou neúspěšné, ale mohly by být za jistých podmínek populární, anebo prostě po zajímavém konceptu, který by se dal osázet vlastními nápady.

Takže, copak vykrást, pane Černá ruko?

zeal

pátek 26. dubna 2013

Destinace Jericho


Někdo si přeje další Battlefield, někdo jiný zase novou Sim City, nejlépe v offline provedení. Moje herní já si například přeje další hru od Clivea Barkera. Ještě před tím, než se dostane na pulty obchodů, dám Jericho a dám ho v dohledné době, protože už nějaký čas ho chci dohrát. Několikačlenný tým řešící případ zla z Jericha má něco do sebe a žádný Battlefield ho nedokáže zastoupit. Ještě je ale zapotřebí doplnit počet repráků na celkových šest, aby to dobře zvučilo, aby dobře zvučilo to na obrázku přiloženém výše.

zeal

pondělí 22. dubna 2013

Co bych změnil na Databazi her

Tohle nebude článek o tom, jak stránku Databaze-her vylepšit. Je určitě skvělá taková, jaká je. Je skvělá, ale do mého vkusu by se stránka trefila více, kdyby:

- podporovala konzolové hry

Označuje se za "domov hráčů počítačových her", ale bohužel v něm, v tomto "domově", můžou přebývat jen tací, kdo nevlastní konzoli. Anebo ti, kdo konzoli mají, ale nehrají na ní.

- na ní existoval seznam veškerých her

Často, když se tam objevím, zadám do vyhledávače název, který mi Databaze nenajde. Proč to? Přijde mi dost blbé, ehm, složité, vyplňovat dlouhý formulář s popisem, daty a názvy firem, jen abych si "zakomentil u své oblíbené kalby". To je zkrátka nad moje síly, pokud chci takto "komentit" u pěti her, o kterých Databaze ni neviděla, ni neslyšela.

- na ní existovala možnost vypnutí hodnocení vlastních komentářů ostatními uživateli

Komentář hry. Jednoduchá věc, jen ne na Databazi her. Co jsem tak koukal na hodnocení různých příspěvků, tak nerozumím, co se na těchto příspěvcích hodnotí. Proč je jeden špatný a druhý chápán jako dobrý? Proč jeden chválí Half-Life ve dvou větách a má plus dvacet a druhý ho zajímavě kritizuje ve velkoplošném článku a má mínus deset? Chci jen napsat ve dvou či třech větách svůj soukromý názor na hru. Nejsem zvědavý, jaký na můj komentář mají názor ostatní uživatelé, nebo jaké vzrušení můj komentář vyvolal, dojde-li to až takhle daleko. Na to může v krajních případech, posloužit diskuse.

Dále nevím, a asi by to takhle v základu bylo zatím všechno. Tohle je to nejdůležitější, proč se na Databazi her už nějaký ten čas nevyskytuji, a co by mě asi přimělo se na ní vrátit, kdyby byly tyto návrhy implementovány.

zeal

sobota 20. dubna 2013

Oblivion rocks!

Tom Cruise dělá údržbáře bezpilotních zabijáckých vznášedel, tzv. dronů - jak jsou zabijácké ve skutečném světě, o tom více tady - a dělá to ve sci-fi, v němž lidstvo zvítězilo nad mimozemšťany, ale za strašně velkou cenu. Jednak přišli o polovinu měsíce, ne toho kalendářního - toho šutru na obloze. Druhak se Země stala neobyvatelnou, takže lidé museli opustit planetu, na které se narodili, a vystřídat ji za nepoměrně chladnější Titan.


Drony se občas zatoulají. Jack Harper je najde a opraví, je-li to třeba. Mimozemšťané jsou v takových chvílích na pozoru, totiž drony jsou velmi účinné a ani Toma Cruise není zapotřebí, jsou-li plně funkční. A divák při scénách, kdy dochází k filmovému masakru, jásá. Vypadá to skvěle, ty přestřelky, a jako sci-fi úchyl jsem si u Oblivion připadal jako na dovolené někde na Floridské pláži, protože sci-fi prvky jsou tu promakané, až se mi chce zvolat nějaké nepěkné, ale o to výstižnější, citoslovce.

Mezi záběry na zničený svět, střílející drony a Toma Cruise je tu také velmi pěkný děj o tom, co Tom najde na zahradě. Vlastně ne, není to zahrada, ta přijde až potom... Ale abych vám tu nevykecal něco zásadního, např. to, že ve filmu hraje i Morgan Freeman, či něco v této kategorii spoilerů, tak to zkrátím.

Ke které hře bych tenhle nejnovější počin Josepha Kosinskiho (Tron Legacy) přirovnal? Nejspíš by to byl Fallout. Hlavně tedy tím světem, nežli příběhem - ten je podobný spíše hře Space Quest, ha! To jsem si říkal po opuštění kina, o tom Falloutu, teď si zase ale říkám, že s Falloutem to zkrátka mnoho společného nemá - snad jen ta krajina, radiace, zničené budovy a nějaký ten dron na obloze, mimozemšťan schovaný za šutříkem tak, aby ho Tom Cruise nezahlédl. Tak vám nevím, přirovnávat Oblivion ke hře je trošku obtížnější, než jsem si před návštěvou kina představoval.

Btw, na Kultuře kriplů mi vyšel můj úplně první herní rozhovor. A rovnou s Jindrou Rohlíkem, autorem známých Bran Skeldalu, a legendárním členem bývalé hvězdné redaktorské sestavy SCORE! Ne. Sto tisíc vykřičníků!!!! Dělání rozhovoru mě hrozitánsky bavilo. Moc rád bych si to někdy zopakoval.

zeal

čtvrtek 18. dubna 2013

Dojmy z Hádanky mikrosvěta


Portal jednička mne moc nenadchl. Zato u Portalu 2 jsem si užil spoustu legrace - viz moje recenze. Ještě loni stihla vyjít nová hra od tvůrců Portalů - a podle všech dostupných informací těmi autory nejsou Valve (ti jen poskytli engine) -, hra od Kim Swift a jejího týmu, zvaná Hádanka mikrosvěta.

Já, samozřejmě natěšenej na jejich další výtvor, jsem si ho nemohl nechat ujít. Po spuštění přichází počáteční chození po domě vědce. Klasická FPS beze zbraně, ale s možností puzzle mačkání ve světě prázdných laboratoří a fascinující vědy. Hlas z rádia mi povídá, abych si nasadil rukavici. Také povídá, že je třeba projít laboratoře. A ještě povídá, že mám aktivovat cosi a já na to, že jo, a pak ten rádiový hlas komentuje obrazy na zdech - ale proč? S rukavicí se dá dělat jen jedna věc, jelikož to není Nintendo rukavice s tisíci a dvěma čudlíky. Můžete tlačítkem měnit realitu. Stejně jako ji můžete měnit ve hře Wolfenstein z roku 2009, tak i tady ji měníte.

Při změně reality dostávají předměty jinou váhu, protože se mění jejich mikrostruktura - to je ten mikrosvět zmiňovaný v názvu hry, asi. A jsme u toho: pro postup je třeba stejně jako v Portalu položit na tlačítko předmět, aby se otevřely dveře. Kopie Portalu? Nebo Portal 3, akorát s jiným názvem? Náplň hry ale zase není tak zábavná, abych nad tím, zda to kopíruje nebo navazuje na Portal, přemýšlel déle než pár sekund. Bohužel, začátek je vyloženě děsný, je odfláknutý a vůbec mě nepobavil. Na puzzle hru je tam až příliš málo puzzlů, na začátku. Na moderní hru je tam až příliš velkého chození v prázdných chodbách. Vypadá to jako starožitnost, herní kousek z jiné dekády, z té v níž fungovalo dlouhé chození po chodbách s polovinou života. Po zážitku s Bioshock Infinite, v němž se stále něco děje, je toto dílko, navíc distribuované mega komerčním Square Enix, jakýmsi přeladěním z Avatara ve 3D na černobílý film. Nudná procházka jakýmisi bezduchými místnostmi, ve které vzduchem bezdůvodně lítají gauče a trezory a já se u toho nebavím. To je po Portalu 2 hodně studená sprcha.

Jaký je zbytek, netuším. Zlepší se puzzly, resp. objeví se tam nějaké puzzly? Doufám, že ano. Ale hlas hodného vědce z rádia mi tedy jako dobrý nápad nepřijde, to už spíš tam měli zopakovat zlou umělou inteligenci a bylo by to aspoň o trochu zábavnější.

zeal

úterý 16. dubna 2013

Jaký asi bude X-720?

Už se to pomalu blíží, je to nová konzole od Microsoftu a hráči na síti hádají, co jakože bude tento nový herní systém podporovat, co nabídne a naopak, v čem bude pokulhávat za konkurencí a jakou revoluci přinese. Proč se nepodívat do vlastní křišťálové koule... Aha, ještě potřebuje trochu vyčistit.

Kinect je myslím jasný. Zda bude v základní sestavě už tak jisté není. Na jeho propagaci utratil Microsoft půl miliardy dolarů, ale na straně druhé to takový hit, jaký si v Microsoftu přáli, nebyl, i když podle prvních čísel se v prodejích vyšplhal hodně vysoko. Prodeje her byly katastrofické, ale naštěstí byl u každého Kinectu přibalený jeden herní titul, plus poukázka na druhý, takže to nedopadlo ještě katastrofálněji.

Důležitá otázka je: bude Kinect konečně podporovat skenování skateboardu, které tak trošku lživě MS propagovala v reklamních materiálech pro první Kinect?

Blu-ray. Bude. A je jedno, jestli pochází od konkurenčních japonců, protože už DVD, které se točí uvnitř X-360 je také od nich, od Sony. Myslím, že Blu-ray se již prosadilo natolik, že se dá mluvit jako o úspěšném médiu. MS ho tudíž bude chtít, také z důvodu, že nemá prakticky na vybranou. Je tu nějaká šance, že by MS přišlo s něčím novým, dokonce možná s flashkami určené jen pro MS kompatibilní zařízení. Šance, že by MS kompletně okleštilo svůj herní přístroj o fyzická média je téměř nulová. Ono totiž, zní to hezky (až futuristicky) a tak, ale z obchodního hlediska by to byl sebe-bombový-kill. Internet na tom ještě není všude tak dobře, aby to bylo proveditelné, a také lidé ještě nejsou dostatečně brainwashed, aby byli pro něco tak zlotřilého, jako jsou neviditelná, nepřenosná data, která už nemůžou půjčit, prodat svému sousedovi.

Paměť a grafika, a co takový procesor. Na tohle zase takový odborník nejsem. Ale už teď cítím, že to bude echt-gold!

Microsoft je firma se spoustou peněz, tudíž nelze nečekat nějaký úplně nový sell-point. Podle mě by to mohlo být 3D. Problém ale vězí v tom, že 3D potřebuje obrazovku podporující frekvenci 120 Hz a tu rozhodně nemá každý, např. já ji nemám, ale ani nikdo v mém okolí ji nemá, takže jedině snad, že by do té doby ceny televizí klesly fakt nízko, že by bylo hloupé nekoupit jednu 3D televizi do obýváku, hmm. Bude mezi novinkami (neoriginálníIllumiRoom? Bude to tablet? Nebo to budou brýle? Anebo hodinky?

Zvěsti toho hlásají spoustu, např. to, že přes X-720 půjde sledovat televizi s online funkcemi. Nebo že X-720 nespustíte bez připojení na net. Nevím, nevím jestli bych v takovém případě do takové konzole šel. Pokud by to tak skutečně bylo, hlavní funkce tedy vyloženě stojí na tom, že je hráč online. Jaká funkce? Že by vždy aktuální digitální nabídka všeho možného od ranních novin po noční "sociální" hraní deskových her? Nebo jakási funkce využívající připojení všech hráčů, využívaná např. i při stahování her, na způsob torrentu?

zeal

pátek 5. dubna 2013

Brány Skeldalu, Bioshock a to ostatní

Co se hraní týče, momentálně mne zaměstnává vyloženě krásná hra Bioshock Infinite. Hraji ji teď už jen po kratších seancích, když se naskytne chvilka, ale zase si ji víc užívám, než kdybych ji měl hrát tahem od rána do večera, a mám takový dojem, že konce tohoto krásného produktu se doberu už za několik málo seancí.

Co bych si do příštího Bioshocku přál? Nějaké puzzle! A ne tu papírovou skládanku, ale opravdové rébusy, které mi budou chtít nažhavit mozek a já se tomu rád poddám, protože řešení rébusů mám jako koníčka už od dob vydání mého oblíbeného seriózního dílu filmově herní série Zork. 

Dungeon Brány Skeldalu se chtějí vrátit na smartphone mobilech a já jsem pro, aby se to jejich tvůrcům podařilo. Potřebují však dostatek finančních prostředků, aby se předělání hry vůbec vyplatilo. Velice rád je podpořím, jen co prozkoumám, co to ten Startovač vlastně je.


Když přijde na otázku: Které hry jsem nedohrál? Nejdříve se mi vybaví asi tato hra:

Homefront

To jsem se snažil hrát po dva večery, ale bylo to tak nezáživné, že jsem to musel vypnout. A to jsem prý možná vypnul deset až dvacet minut před koncem hry, jelikož údajná délka celého tohoto "opusu" je pouhých pět hodin. Překonával jsem nudu a utrpení před monitorem jen díky tomu, abych pak o něm (nebo o ní, o frontě?) napsal na KK pěkný článek. Prostě hra totálně selhala ve vyprávění a hratelnost omezila na chození rovně a střílení ála Operation Wolf. Kulisy jakoby outsourcované přímo z Potěmkinovy vesničky a hra zdebilněná na chození od jedné pouťové střelnice ke druhé. 

zeal