pátek 31. října 2025

Herní studio Casual Core

 

Už od počátku psaní na Casual Core v roce 2009 jsem si představoval, že to bude fungovat takhle: jednu část volného času budu věnovat psaní a tu druhou vývoji her. Co jsem si myslel, že bude jednoduchá rutina, jsem záhy zjistil, že šlo o běh na dlouhou trať. Sice jsem psal o hrách a vyvíjel je, jenže zůstalo jen u jakýchsi prototypů bez začátku i konce - co se týče psaní, ale vlastně i vývoje her. Zúčastnil jsem se několika soutěží - Ludum Dare -, kde sice nějaké hry vznikly, ale bylo to jen o tom, že někdo zmáčknul tlačítko a na jedné obrazovce se něco stalo. Tedy, nebyly to plnohodnotné hry.

V průběhu mého snažení jsem vyvinul spoustu herních projektů - menších, i několik větších -, ale nikdy se mi je nepodařilo dokončit. Na druhou stranu mají stále šanci vzniknout, pokud uznám, že za to stojí. Alespoň u dvou, třech rozdělaných projektů bych to viděl, že mají šanci na dokončení, včetně top down RPG hry, které jsem tu věnoval několik článků.

Dnes, na svátek Halloween, bych rád oficiálně oznámil založení herní "divize" blogu, jelikož už několik měsíců testuji s pomocí ještě několika dalších testerů už dokončenou hru, kterou oznámím v průběhu listopadu. Chci ji vydat letos v prosinci, tak doufám, že vše půjde hladčeji, než jakýkoli projekt předtím. 

Držte všechny čtyři palce, ať to dobře dopadne. Spousta úsilí, potu, masa a krve stála výroba této hry a já bych byl rád, pokud bych mohl v tvorbě her pokračovat i nadále - bez úhony.

(foto: ředitel herní divize Casual Core dohlíží na kvalitu her)

zeal

středa 29. října 2025

FMV u vás v garáži

 

Z mnoha důvodů mám rád devadesátá léta. Tahle dekáda nabízela extrémně propracované hry, které byly často lepší, než ty, co vycházejí dnes. Byla to doba, kdy se na herní trh snažil dostat i Hollywood. Někdo odtam už asi možná tušil, že jednou hry budou výdělečnější než filmy. Tím pádem byl na trh experimentálně vyslán balík filmových - tedy FMV - her, které často byly více filmem než hrou (Mad Dog McCree, Rebel ASSault). Bylo to každopádně velmi prodejné - čím více CD, tím lepší reklama přímo na obalu hry!

V devadesátých letech ale stále herní společnosti upřednostňovaly kvalitu, takže po úvodním šoku se ti šikovnější herní tvůrci rozumně rozhodli filmové klipy přidávat až k hotovým hrám (Under a Killing Moon, Command and Conquer, Zork Nemesis, NHL 98, KKND), tudíž vznikla spousta her, které FMV pouze doplňovalo a my z toho měli radost, že je během hraní i nač se dívat.

V těchto dnech, kdy se technologie opět posouvá o kousek dál, je tu Sora 2 od Open AI, díky které si může úplně každý vyrobit takové zábavné FMV video ve svojí garáži, pokud je to zrovna místo, kde hrajete. 

Dokážu si představit, že Sora 2 (nebo další podobné programy) bude využívána herními tvůrci pro účely vytváření herních filmečků ne v budoucnosti, ale právě teď. Myslím, že tvůrci Falloutu by jakýkoli klip z videa nad textem jistě použili, pokud by ho měli v druhé polovině devadesátek k dispozici.

zeal

úterý 28. října 2025

Alien tentokrát na Zemi (Recenze Alien: Earth)

Slévání firem způsobilo, že v roce 2019 korporace New Disney koupila The Fox, společnost stojící za dokumentarizací alieních forem z různých končin vesmíru. Současný majitel společnosti Bob Igerus loni nařídil vyrobit celovečerní snímek Romulus Alienus, aby za spousty peněz donutil žurnalistické organizace označit ho za nejlepší Aliení dokudrama od doby Alienů Jima Irona. Lidé ale prozřeli a uvědomili si, že jim Igerus nadělil jen průměrný škvár s lehce nadprůměrnými záběry alieních monster. Příběh ale tímto neskončil, protože roku následujícího byl na obrazovky vyslán seriál se zvláštním názvem: Vetřelci na Zemi. O tomto seriálu byly napsány následující řádky.

Co k tomu říct? Alien: Earth už skončil a všichni moc dobře víme, jak dopadl. Mnozí se stále ozývají ohledně toho, jak z vetřelčího monstra udělali mazlíčka, který udělá vše, co mu jeho panička řekne. A tahle kritika je jasně zasloužená, protože Alien, později pojmenovaný jako Xenomorf, je známý pro svoji potřebu udělat ze všech organismů inkubátory pro své potomky. Ani bych nedodával, že to dělá nemilosrdně, jako spíš, že mu je to vpodstatě šumák, jak to dělá. Možná u toho zažívá radost, ale z pohledu lidských postav je to čisté zlo. Je to tvor, který to dělá bez viditelného vyjadřování emocí, je-li jich vůbec schopen - a prostě je mu asi jedno, co si o něm kdo myslí. A právě proto nedává moc smysl, že tento Alien, který v seriálu vyběhne z břicha jedné z postav, se nechá osvojit lidskou, ale technicky vzato androidí, mámou. K této osobě si vytvoří vztah, protože jak jinak si vysvětlit, že na zapískání udělá vše, co po něm jeho nevlastní máma chce, a navíc to v jedné scéně vypadá, že ho androidka hladí po jeho zraněné "tváři", a Alien se při tom chová jako nějaká chudinka.

Pokud jste si o seriálu nic předem nezjišťovali, asi vás překvapí, že nenavazuje na filmový díl, kde Alieni ztroskotali na Zemi (ve čtvrtém díle Resurrection). Jde překvapivě o dějového předchůdce k originálnímu filmu od Riddleyho Scotta a tím pádem se objevuje otázka, jak moc se tím mění děj filmové série. Osobně mi vždy přišlo maximálně fascinující, že pouhá těžařská loď úplnou náhodou narazí na první mimozemský kontakt kdesi ve vesmíru. Jak se dozvíme z jednoho dílu Alien Earth, seriál předělává příběh prvního filmu na "prostě další z mnoha kontaktů s mimozemšťany" a tímto značně oslabuje jeho záhadnost - řekl bych, že tak činí mnohem silněji, než to učinil film Prometheus, kde Space Jockey, nebo někdo vypadající jako on, byl vysvětlený jako člen rasy Inženýrů. Film Prometheus jasně neříká, že konkrétní Space Jockey, ten, který byl fosilizovaný kvůli délce své smrti na planetce LV-426, je také Inženýr. Stále může jít o mimozemšťana neznámé rasy a v Prométheovi se Inženýr za něj mohl - třeba z úcty - jen vydávat. Ať tak nebo jinak, není to jednoznačné a prostor pro debatu tu rozhodně je (neznámý mimozemšťan nebo Inženýr).

Tady ale společnost Weylan-Yutani (později známá jako Weyland-Yutani) jasně importuje vetřelce z končin vesmíru tak snadno, jako kdyby šlo o pořízení chleba v supermarketu. Záhadnost otázky, zda tam někde ve vesmíru existuje mimozemský organismus, je zcela zlehčena, a to až neúprosně - jako kdyby to bylo sprosté, pokud byste se na to tvůrců chtěli zeptat. "Existuje za hranicemi Země život?" "Wot? Jasněže! A to dokonce v tolika podobách, že v každým dílu představíme novou aliení rasu!" Čím více mimozemšťanů, tím lépe? Nejde o fosilie, ale o živé mimozemšťany! Jako kdyby jeden nestačil. Mimochodem, nabízelo se pojmenovat seriál jako Aliens: Earth. Proč toho nevyužili? Řekl bych, že s větším množstvím mimozemšťanů (kterým tu říkají monstra) hrozilo už od začátku riziko, že ostatní mimozemšťané přeberou štafetu pozornosti a hlavního Aliena strčí na druhou kolej. Jenže, ve výsledku tu o ně vlastně nejde, protože v centru pozornosti nejsou alieni, natož Alien, ale androidi! No, chápete to?

Monstra tu hrají druhé housle, protože seriál se nesoustřeďuje na následky toho, co se stane, přivezete-li si domů hrůzu z vesmíru (a teď nemluvím o slečně v baru), ale na to, co se může stát, zavřete-li supersilné androidy v boudě na ostrově. Něco se bude dít. Vlastně ne... Největší chybou seriálu je absence zajímavého děje. Totiž, androidi nic zajímavého nedělají. Jeden kyborg (pozor, ne android) se zajímá o jednoho indického androida, se kterým naváže wifi komunikaci a nabádá ho, aby mu přivezl na pláž aliena. Vliv na děj má nejspíš fakt, že androidi jsou vlastně děti - které pomohl zachránit Boy Kavalier, jedna z hlavních postav seriálu -, a proto se děj ubírá takovým směrem, kdy se postavy nechovají jako dospělí lidé a dělají i tomu poplatná rozhodnutí. Já v tom vidím jako takovou záchranu, kdy scenárista je z obliga, udělá-li jedna z postav něco hloupého. Bohužel se totéž nedá omluvit u ostatních - dospělých - postav, které jsou stejně tak hloupé, a dokonce možná i hloupější než Wendy a spol (androidi pojmenovaní podle knížky Peter Pan - z pochopitelného důvodu).

Ve scénáři chybí nejen hrůza, ale i napětí. Z monster nejde strach, snad proto, že jsou po celou dobu zavřené v laboratoři a (do jisté chvíle) jediná smrt tak vzejde pouze z toho, že se do jejich kontejneru někdo omylem přichomýtne, nejspíš z důvodu nižší inteligence. Absence hrůzy je neodpustitelná, zvlášť když jde o stejnou sérii, kterou započal jeden z nejhrůzostrašnějších filmů všech dob.

Musím říct, že první díl mě docela chytnul - možná z důvodu, že jsem neměl tušení, jak špatně seriál dopadne (co se kvality týče). Zápletka s vysláním dětských androidů s dospělou vizáží do právě havarované vesmírné lodi, kde mají být mimozemské stvůry, mě nalákala svojí neotřelostí. Od druhého dílu nastoupil pocit, že tvůrci sérii Alien vůbec nerozumí a to se bohužel potvrdilo i v následujících dílech. Vetřelec tu navíc nejenže nevyužívá lidská těla ve svůj prospěch, ale dokonce utíká, když dostane po čumáku gumovým projektilem. Nepřijde mi to důstojné a hodné jména Vetřelec. Ale někomu, komu je tahle série ukradená, to nejspíš vadit tak moc nebude.

Docela mě fascinovalo, jak seriál končí: bohužel ve špatném smyslu slova. V celém díle se toho moc nestane. Dojde k (spoiler) velmi krátké bitce kyborga a androida, která nevyústí nijak zajímavě, a tím hůř, když onen android (s bílými vlasy) celý seriál něco tajného plánoval a my se nedozvěděli, co to bylo. A (spoiler) z Wendy se stává záporák, protože oznámí svůj plán na ovládnutí (nejspíš celého) světa. Z důvodu, aby jí tomu nezabránil, je Boy Kavalier, který Wendy a ostatní děti předtím zachránil, zavřen do vězeňské cely. (spoiler) Vetřelec s malým vetřelátkem se na to dívají z bezpečné vzdálenosti z vnějšku cely a za metalové skladby končí celý seriál, kdy divák nevěří vlastním očím, co právě viděl - a že jde skutečně o poslední díl tohoto seriálu (pokud neschválí další sezónu).

Co se Alien: Earth nedá upřít: vypadá opravdu dobře. Kulisy a další vizuální aspekty jsou topnoč - možná až na samého Vetřelce, který není úplně Gigerovský a spíše naopak tam jde poznat, že jde o člověka v kostýmu. Mám z toho pocit, jako by producenti uvažovali tím způsobem, že to musí stačit - vzhledově to musí souhlasit. Scénář byl možná až to poslední, na čem se dělalo. (spoiler) Z Marcy se stane Wendy, potká Vetřelce a rozhodne se ovládnout svět, ať už ji k tomu vedlo cokoliv (třeba neustálé sledování Doby ledové). A to, co se děje mezitím, museli něčím vyplnit - čímkoli. A aby to nebyla nuda, tak tam jsou právě ti mimozemšťané, aby byl divák neustále v očekávání, že se na ně dostane řada (a pokud ne v tomto díle, tak určitě v díle dalším).

Nejtrapnější chvíle seriálu jsou s Wendy volající na Vetřelce, kdy na něj cvaká jazykem a on ji slyší, i když je od ní na stovky metrů daleko. Určitě to mají nějak odůvodněné, jak to funguje, protože jinak by to tam přece nedávali, že? Ale když to není vysvětlené přímo v seriálu, tak se jako divák opravdu divím. Někomu - z tvůrců - to přišlo jako skvělý nápad. Mně a spoustě dalším fanouškům to přijde jako nesmysl, který ničí skvělé vesmírné monstrum. 

Co napsat na závěr? Těšil jsem se, u prvního dílu jsem se bavil a od druhého jsem si říkal, jak někdo může tak skvělý koncept zničit takhle hloupým scénářem.

zeal

pondělí 27. října 2025

Proč má smysl nekupovat Woke hry?

 

Proč má smysl nepodporovat Woke hry a dokonce je za to i kritizovat? Proč to má smysl? Stačí si uvědomit, jaký je cíl této nebezpečné ideologie, a tím je vytvoření společnosti, která evokuje Severní Koreu. Woke se často brání tím, že zastupuje dobré ideály. Ovšem to je pouze její štít, který ve skutečnosti využívá dobra k šíření zla. Jak ostatně lze slyšet v tomto videu, kde uprchlice ze Severní Koreje vypovídá o tom, co se děje na amerických univerzitách a porovnává to se svojí zkušeností z rodné země, odkud uprchla. 

sleepy zeal

středa 1. října 2025

MATCHO: dojmy


V českých vodách se občas objeví něco zajímavého. Ať už je to adventurní série Polda, simulátor života v jižní Itálii Mafia anebo simulace české společnosti po zavraždění mistra Jana Husa Kingdom Come. Co si pamatuji, tak vždy jsem žasnul nad tím, jak i my z malé zemičky kdesi uprostřed Evropy můžeme vytvořit něco, co se může postavit po boku těch nejúžasnějších herních pecek. Asi nejsilněji jsem se po této stránce cítil, když jsem si opisoval telefonní číslo na herní tvůrce Nodus Domini na Invexu po zhlédnutí jejich nejnovějšího traileru, který byl na úrovni zahraniční produkce. Pár let poté mé smysly byly utlumeny pod náporem špičkové produkce /Operace Flashpoint, Mafia, Kingdom Come/ tak, že už se ten WOW efekt už tolik nekonal. Už jsem si zvykl, že i tady se dají dělat prvotřídní hry - tedy za tu cenu, že už mě to tolik nepřekvapuje.

Tím se dostávám k Matcho - nebo M.A.T.C.H.O.? Doufám, že ne MOTCHO, jak se dá z loga snadno, ale nesprávně (?) přečíst. První věc, co zaujme, je fakt, že jde o kombinaci střílečky z prvního pohledu a Match-3 logické hry. Je to tedy další herní titul, který kombinuje dvě hry a tentokrát je to kombinace co se v představách hráčů tak příliš nespojuje. Jde něco takového spojit? To je ale hloupost, řekl jsem si ihned, když jsem to uviděl. Jenže, někdo udělal celou hru postavenou na tomto nápadě. Takže je to opravdu hloupost? Někdo do toho dal spoustu úsilí a peněz - tudíž to zřejmě nebude hloupost, protože někomu se povedlo něco tak nespojitelného spojit. Má zvědavost zintenzivnila poté, co jsem zhlédl videa ze zákulisí. Celý tým lidí tomu věří, že nápad spojit dva velmi odlišné žánry funguje. A ono to nejspíš funguje, protože už to mohli - jako jediní na světě - hrát. A nejspíš je to velice fajn hra, protože to tvůrci nabízejí Microsoftu, aby hru distribuoval. 

Je tu však malý záškrbel. Ke hře vyšel trailer tři roky nazpět a stále tu není. Co se děje? Podle šéfa herní firmy stojící za Mačem se nedaří dát hru do stavu, aby odpovídala představám. Doufejme, že jde jen o technické skutečnosti, spíš než o hratelnost, která se nemusí ladit zrovna příjemně. Pokud je na vině fakt, že spojit střílečku s Match-3 logickou hrou nebyl nejlepší nápad, pak by to mohlo znamenat, že tu máme hru bořící problém. Pokud není tak zábavná, aby stála za to vydat, pak je tu problém obřích rozměrů. Jenže, žádný profesionální tým by nikdy nešel do projektu, který je odsouzen k nezmaru již od začátku. Je tedy více než pravděpodobné, že nápad je funkční po stránce hratelnosti. A teď zbývá jen vychytat obtížnost a vyladit hru tak, aby její průběh hráče bavil, než aby ho týral a posmíval se mu. 

Musím říct, že ohledně toho, jak na mě hra působí po vizuální stránce, jde o velmi pěkný počin. Vypadá to vskutku jako něco, co by mohlo stát za tu chvíli u Playstationu v sobotní ráno s pořádným hrnkem kafe u noh. Příběh je dost sci-fi na to, aby mě jako fandy sci-fi zaujal. Je tu v sázce nejen život protagonisty, ale i celé Zeměkoule, a možná se tu objeví i nějaké dějové záškrbly, které to vše zaškrblou natolik, že budu chtít vědět, jak to celé dopadne. No, uvidíme - v případě, že se to vývojářům podaří dotáhnout do konce.  
 
zeal