Comic Con pokolikáté?

Není Comic Con, na kterém bych nebyl. V rámci České republiky samozřejmě. Už od prvního CC... Hmm, to je divný to takhle psát. Tak zkusím znova. Už od prvního CoCo... To je lepší (velký spokojený smajlík)! Takže, kde jsem to byl? Aha. Už první CoCo byl plný velké energie vyzařující jak z pořadatelů, tak z hordy návštěvníků, která se vetřela hlavním vchodem do budovy s největší koncentrací všeho podivného i nepodivného ze světů veškerého fantastična. Bylo to jako záblesk svobody bořící šedý svět komunismu... Hmm, to je asi přestřelené. Ale o prvním CoCo bych to napsat mohl. Mohl jsem si podebatovat s Johnem Rhysem-Daviesem o všem, co nás oba v tu chvíli zrovna napadlo, bez časového limitu. Byl jsem akceptován do Hvězdné pěchoty samotným Johnnym Ricem z Buenos Aires, města, které podlehlo odpornému vetřelčímu útoku. Dostal jsem spoustu podpisů, vyfotil se se skupinkou malých Jawů volajících Utini, kdykoli potřebovali něco sdělit. Prošel se okolo mě Ondřej Neff, když jsem si prohlížel modely hvězdných lodí z vesmíru Hvězdných válek. Bylo to jako přijít poprvé na místo, které do té doby neexistovalo.

Teď už byl tolikátý ročník, že už se mi to postupně začíná slévat dohromady. Až po zapátrání by mělo jít o desátý, ne ročník, ale CoCo! Šest jich bylo v Praze, čtyři včetně tohoto v Brně. Takže již podesáté na CoCo, a Co já na to CoCo Co? Ehm.

Musím v první řadě pochválit Mikoláše Tučka a Alžbětu Trojanovou, dva mé oblíbené moderátory diskusí, bez nichž bych si už nedokázal CoCo představit. Je vždy radost je potkat, ať už na přednášce, u stánku, u eskalátoru nebo ve stejném hotelu. Tukan (Mikoláš Tuček) má za sebou jedny z nejkontroverznějších panelových diskusí všech dob, v tom nejlepším slova smyslu. Jeho pověstná diskuse s Michaelem Biehnem o Terminátorovi a Aliens byla chvílemi možná napínavější, než všechny díly Terminátora a Aliens dohromady (Do you speak English?). I zde na desátém CoCo byli oba přítomni - Tukan bohužel v menší míře, nebo alespoň jsem na něj nenatrefil tolikrát, jak bych si (byl býval) přál. Na druhou stranu, při herním kvízu řekl na mikrofon mou soutěžní přezdívku (velmi velmi nesprostou, mrk mrk) úplně na celý sál, tak jsem si řekl, že s Tukanem je prostě sranda - pokud zrovna nepíše článek do Score.

Co se mi na tomto CoCo nelíbilo? Uvědomil jsem si, že pořadatelům dlouho trvalo pochopit, že vynechání názvu města z názvu Comic Con je přinejmenším hodně neuctivé. Doteď měly všechny Comic Cony ve jménu název města, jen Brno jim asi přijde jako velmi velký trn v oku. Někomu v Praze se zdá, že je naprosto nepřijatelné, aby v České republice existovalo jiné město než Praha. Už jsme si zvykli (?), že moderátorka Draky při každé příležitosti dupe po Brnu a chrlí jedovaté poznámky před zahraničními hosty při snaze zamaskovat je do vtipného tónu. Letos v tom pokračovala jen první den, ale kdoví, třeba jen nabírala síly na příští rok. Oslím můstkem se dostávám k další hrozné skutečnosti: jídlo. Bez přehánění je tu mafiánsky předražené jídlo, kdy člověk k tomu ještě navíc čeká dlouho, aby si s drahým jídlem někam sednul - a ne na zem. Na druhou stranu odpadla kontrola batohů, takže... Příští ročník všichni ušetří?

Z hostů tu byl Mark Ryan (můj oblíbený Nasir z Robina Hooda a také namluvil čmeláka v Transformerech), Christopher Judge (Tealc z Hvězdné brány a Kratos!!! z God of War) a další. Při focení s Markem Ryanem, hercem z Robina Hooda, jsem ocenil možnost mít na stejné fotce i robota BumbleBeeho v životní velikosti. Proč ne? Jako, proč by tam nemohl být? Nakonec, bylo to mé rozhodnutí. Ptali se mě a já souhlasil. 

Co ještě můžu dodat? Jak Mark Ryan, tak Christopher Judge na mě udělali velký dojem. Stejně silný dojem na mě udělal číňan z Policejní akademie 3, který při podepisování opakovaně pronášel svou oblíbenou repliku "I Love America!", aniž bych ho o to žádal - třikrát, s maximálně plným nasazením. Prostě perfektní zážitek, který se dá zažít asi jen na Comic Conu. 

Takže co, co? Asi toto.

zeal

Dojmy z hraní Legacy of Valor

Názvem by mohla mást některé RPG příznivce a opravdu nejde o pokračování Legend of Valour. Je to nová hra z českých luhů a hájů a jedná se o nezávislý simulátor rytíře. Začínáte v maličkém táboře o velikosti několika malých stanů a ohniště. Máte za úkol si promluvit se všemi v táboře, sebrat zbroj, zbraně a se svými zbrojnoši vyrazit přes hory a doly a po několika kilometrech doskákat či doběhnout do vesničky v údolí... oddechu?

Tahle hra mě zaujala především, jak byla na brněnském Comic Conu propagována (konče rytířským soubojem, na který jsem dorazil včas!). Oproti ostatním měli tvůrci velký stan, v jehož útrobách se dalo na několika PC zahrát demo. Pro složitost ovládání byl u každého počítače vpraven papír s instrukcemi, jak se hra ovládá. Byla k dispozici i sluchátka, ze kterých zvuk vycházel tak potichu, že jsem se raději smířil s hraním bez nich. Po spuštění jako rytíř v táboře posloucháte ostatní - dialogy o ději, ale přišlo mi to až příliš nezajímavé. Také mi přišlo lehce opruzné, že jsem si musel promluvit s úplně každou postavou, než mě hra pustila dál. Naštěstí - ve hře je radar, který pomáhá lokalizovat, kde se všechny postavy i dějová místa nacházejí, tudíž bylo lehké najít Talrika i Halrika, a ostatní. Načež jsme mohli vyrazit. 

Nevím proč, ale kůň k dispozici nebyl, takže obsah dema je především o tom, že jsem pořád někam běžel (a skákal). Shift byl naštěstí uzpůsoben tak, že rytíř v té těžké zbroji mohl uběhnout ty dva kilometry jen za několik minut. Sice jsem při prvním snažení spadl ze skály (když už jsem byl blízko vesnice), načež se objevila na obrazovce suchá hláška You Died (?). Při opakování dema jsem si dal větší pozor nespadnout a při doběhnutí na místo, kam se mělo doběhnout, jsem byl součástí jedné roztržky. Bohužel jsem nepřišel na způsob, jak vytasit meč (v instrukcích na obrazovce jsem nerozšifroval o jaké písmeno jde a na papíře jsem po letmém zkouknutí také tuto informaci nenašel), tak jsem byl odkázán jen na své brunštyny a chvíli to vypadalo, že bych mohl bitku proti jinému meč-máchajícímu rytíři vyhrát. Jenže, to už jsem musel odejít na přednášku.

Demo není technicky ani obsahově příliš dotažené. Například, když si povídáte s další postavou, kliknutí na Dále nefunguje - tlačítko má posunutou kolizi o jednu řádku dolů (klikací políčko musíte najít, aby se hovor posunul dál). A co se obsahu týče, pokud by se začínalo v lese nad vesnicí, bylo by to mnohem lepší, protože zajímavý obsah by na sebe nenechal čekat. Běžet nebo skákat několik minut někam, aby mi radar zahlásil několikrát po sobě další destinaci (to aby se neběželo jen rovně), mi nepřišlo moc zábavné. Ale... Graficky je na tom hra dobře, takže potenciál tu je. Nejlépe je na tom určitě okolní prostředí, méně pak už to ostatní a postavy mi přišly určitě nejméně zajímavé - po všech stránkách.

Celkově mám z dema pocit, že nelze vyřknout žádný ortel. Je to jen ždibíček z velké hry a já vpodstatě ani nevyzkoušel - krom běhání a skákání - pořádně téměř nic. Vizuálně to jde. Na druhou stranu mi to celkově nepřišlo moc zajímavé. Tak pokud tvůrci udělají druhé - a podstatně zajímavější - demo, je šance, že by se hra mohla jednou ocitnout v mé knihovně na Steamu.

zeal