sobota 30. května 2009

E3 na dosah aneb Není grafika jako grafika

Je to tak. Dřív byly hry originálnější, vypadaly originálněji a i ta hratelnost nebyla vždy stejná, a to se často stávalo, že jste na disku v té změti megabajtových her nenašli dvě, které by se hrály stejně. Tímto tak trochu reaguji na Mickův článek z KK o blížící se E trojce a vlastně mě k tomuto textu inspiroval i tento obrázek ze hry The Secret World:

Úžasný, že? I další obrázky z této nové multiplayerové hry od Funcomu vypadají nadmíru fajn, ale tento, uznejte, má takové grády, že si nemůžu vzpomenout, kdy to bylo naposledy, kdy mě obrázek doslova přinutil si o hře zjistit, o co se to vlastně jedná. A já se na ni těším. I přesto, že to bude MMO! To bude vyhozených peněz... Ne tedy, že by pár obrázků znamenalo automaticky, že půjde o hru, za kterou budu chtít platit, a vůbec hrát, ale to tušení tady je. Stejné, jaké jsem měl, když jsem si poprvé prohlížel obrázky Silent Hillu 2, a jaká to byla nakonec pecka!

É tři, ta letošní, bude mít jistě mnoho zajímavých titulů, o tom není třeba nějak dlouze spekulovat, dost jich už prosáklo předem, takže tu je v podstatě jistota, že budou oficiálně představeny výborné tituly. Namátko Trico, možná nový MGS a slibně zní i (údajný) exkluzivní PS3 horrorový projekt od Epicu.

Co si budeme povídat. Krom té výborné hrstky her tam budou i takové ty, které nepřichází s ničím, ale vůbec s ničím, novým a jen zavazí, když se chce návštěvník É tři dostat na druhou stranu místnosti, ke stánku s týmem ICO. Jenže s takovým počtem zbytečných titulů všude okolo se musí doslova procpat davem, a v tom horším případě ztratí po cestě orientaci a skončí u jiného stánku. Při velké smůle u týmu, co má na svědomí Dante's Inferno.

Abych se přiznal, tak jsem dost zvědav, jestli dojde k odhalení dalšího projektu, který by zajímavostí mohl konkurovat The Secret World. Z něj jsem tedy zatím viděl jen obrázky, ale to se nijak neliší od toho, jak jsem objevoval hry v minulosti, na stránkách herních magazínů. Posuzoval jsem je, co se novinek týče, především podle obrázků: jak na mě působily, co na nich bylo, jak byly namalované a jestli mi přišly takové, že i výsledná hra by mohla stát za to. Bylo jich dost, někdy i víc než to, a člověk ani nevěděl, co přesně od nich očekávat. A přesně taková hra je i, mnou už tolikrát zmiňovaný, The Secret World.

Musím si koupit prasátko. Platit měsíčně... už abych začal šetřit.

zeal

středa 27. května 2009

Duke Nukem Forever vs Aktuálnost časopisů vs Internet

Ano, vím, že tohle téma je ještě méně zajímavější než Realismus vs Herní svět, které jsem rozebral tak povrchně a nezajímavě, až se sám teď za to tahám za uši, a taky za to, jak často až diletantsky přistupuju k psaní tohoto blogu: viz předchozí a některé další příspěvky. No ale takový je Casual Core, čili sednu a zapisuju, bez přípravy zapřemýšlím a naťukám do klávesnice. :) Tak to vyhovuje mně a nemám důvod to měnit. Ale možná za krabičku havanských doutníků, hmm, ne (!) a ne.

Táákže, někteří možná vědí, že tohle téma je probíráno asi nejvíce s kauzou reanimovaný Excalibur, který na to půjde podle zatím odhalených informací chytře, tzn. že nebude konkurovat internetu a to taky znamená to, že v něm, zřejmě, nebudou novinky, či podobné články, které doslova stojí na aktuálnosti. Já říkám: je to asi dobře, novinky čtu na netu a v časopise by už nemusely být třeba pravdivé, s ohledem na to, jak se všechno dnes mění, a to doslova ze dne na den, a někdy v extrémním případě z hodiny na hodinu.

A proč jsem se rozhodl napsat zrovna článek na téma Časopisy vs Aktuálnost? Donutil mě k tomu článek z nejnovějšího čísla Score - přiznávám se, kupuju časopisy kvůli originálkám a Mafia je daleko lepší než fujtajbl Bloodrayne 2 -, ten, který se jmenuje Duke Nukem se loučí. Nečetl jsem ho sice celý - a to proto, že o vývoji okolo Dukeho vím vše, co potřebuji vědět -, mám ale takové podezření, že článek nebere v potaz poslední vývoje událostí.

Jak jistě víte, Duke Nukem Forever se nedávno objevil na několika obrázcích a v kraťoučkém videu, hype nabíral ten správný směr, pak se objevilo video z hraní, a pak zčistajasna přišel odněkud nečekaný výstřel do kebule. Zaměstnanci 3D Realms dostali padáka a tedy se rozšířila fáma, že studio 3D Realms bylo zrušeno, tudíž jsme přišli o Duke Nukem Forever. Věc se ale ve skutečnosti měla tak, že 3D Realms tu je pořád, a pokud jsem četl správně, tak Dukův vývoj zase tak moc ohrožený není. Jediný, kdo by ho mohl ohrozit je Take 2, které ho chce získat pro sebe i za pořádně tučnou sumu, i za cenu vrácení voo doo panenky šéfa 3D Realms šéfovi 3D Realms. To jsou věci. Jinak, článku ve Score (který podle všeho už aktuální není) jsou věnovány dvě stránky, plus další dvě jsou napěchované screenshoty z DNF, to aby si užily i děti, které nemají internet. Chvályhodné, leč podivné.

Score článek o DNF je tedy krásným příkladem toho, že internet jasně vítězí nad časopisy v aktuálnosti. Nic objevného, ale na druhou stranu je tu krásně vidět, že podobné články (ač sebekvalitnější) jsou upřímně řečeno k ničemu. Někdo může namítnout, že v dalším čísle bude vše vysvětlené, jak se to ve skutečnosti má, a že Score čtou převážně lidé, kteří nechodí na internet za herními novinkami, takže se zase až tak moc zlého nestalo. Jeden článek "vystřelený mimo" samozřejmě nic neznamená, ale kdyby se to v budoucnu nějak výrazněji opakovalo, tudíž by se ze Score stávalo něco dosti neaktuálního, bylo by to hodně nefér vůči čtenáři, který hltá každičkou řádku ze svého oblíbeného časopisu.

zeal

pátek 22. května 2009

Mass? Co? Mass Effect!


Mass Effect sem, Mass Effect tam.
Mass Effect všude.
I tam, kam se nedívám.
Každý o něm mluví.

Jeden říká, že je krátká,
deset hodin, žádná jatka.
Že prý je tam všeho málo,
až před koncem se to dalo.

Druhý zase, že jde o víc,
je to prý to nejlepší,
zkus to, Franto, říkají mi,
RPG hra století!

A já na to, koukajíc,
nevím, nevím, zhola nic.
Přijde mi to podezřelé,
krátká doba, nevím, hele.

Do žebříčků dostala se,
každý o ní básní, hle.
Sequel bude potemnělý,
delší doba, jémine.

Tak já ji teda zkusím,
jedničku, když musím.
Je to vůbec RPG?
Střelba, záleh, podezřelé!

Neřeš, Franto, je to skvělé,
Bioware, ti jedou, hele.
Baldur's Gate a Newerwinter,
RPG jak z peprmintu.

Dobrá tedy, dávám šanci,
ať to pošlou, X-zóňáci.
Víkend, sleva, Mass je v ranci,
dohraju ho, holobrádci.

Mass je na mém seznamu,
zboží, co já dostanu.
Ať už dřív, či později,
chci být in a v posteli.

zzzzz....

....zeal

středa 20. května 2009

Na rozcestí: Realismus vs Herní svět

Realistická grafika a vůbec realismus ve hrách je v současné době vnímán jako něco hodně pozitivního. Hráčům otvírá ústa a posléze i jejich peněženky. Média si můžou uřezat ruce, aby byly prvními, kdo bude informovat o převratné novince, jako je omezený čas pro dýchání pod vodou, realisticky prskající dřevo při táboráku nebo zase o něco více realističtější atmosferické efekty. A herní firmy? Ty jen následují momentální chutě svých zákazníků a zákaznic. "Je libo reálně vypadající ustřelování končetin? Prosím... tady je."

Tohle je realita. Realismus je, řečí devadesátých let, IN. Bohužel i bohudík.

Na jednu stranu hry vypadají "božsky", GT už pomale vypadá jako televizní přenos závodních vozů, gravitace, nebo lépe řečeno fyzika, v akčních hrách je taková, jaká by být měla, avšak na druhou stranu tohle honění se za úžasnou realističností je za určitou cenu... Zaprvé pomale ale jistě mizí herní projekty se zajímavým stylem grafiky (Okami a Zeno Clash pak vypadají v herní nabídce nespravedlivě jako mimozemšťané), druhak se při tvorbě realistické hry myslí převážně na ten rozdíl mezi tím, když do vody spadne bedna plná písku a bedna naplněná vzduchem, a tím pádem už není čas na to podstatné: doplňte si libovolně, co považujete u her za podstatné.

Co chci já u her? "Well..." U závodních her chci co nejvyšší realismus, ve FPS chci realisticky chovající se prostředí, ale zato supermanského drtiče s neomezeným arzenálem na zádech ("Duku, vrať se!"), v RPG je mi úplně jedno, jak to tvůrci vymyslí, ale třeba u Aliens RPG hry by prezence nejvyššího realismu bodla. Zase bych klidně veškerou realistiku obětoval u žánrů jako jsou dungeony, adventury a dejme tomu i turn-based strategie (v živé paměti mám vzpomínku na to, jak se mi povedlo rozbít rovnou několik "zaefklých" armorů jedinou milicí v Civilizaci - "Lucky me!" Jakou radost mi to udělalo! :) ). Mrtvé žánry bych přivedl zpět i za "tuto cenu", že by nebyly ani trochu realistické. Proč? Chci i nějaké hry, které podněcují fantazii, což mi právě u dnešních her docela dost chybí.

Musím se ale přiznat, že když sleduju nové herní trailery, tak se koukám i na to, jak ta novinka je zase blíž k realitě a užívám si to. Pak si ale zase uvědomím, že to bude za cenu obětování příběhu, kvalitně napsaného scénáře, vtipně úchylných dialogů (kde v realitě takové slyšíme?), a třeba i nezapomenutelné atmosféry, která by tam byla, v případě, že by se otrocky nešlo podle pravidel poslední módy. Ono to ale bude tím, že herní trailery, a tedy i hry, dnes (kdy hry stojí obrovskou sumu peněz) musí ohromit a když to není šikovnou zápletkou, ani originálními nápady, pak nezbývá nic jiného než grafika (fyzika a efekty).

Nechci, aby to vyznělo tak, že realismus u her je nějak špatný. Jen v současné době je to takové, že na tuhle stránku herní vývojáři tlačí tak hodně, že už asi ani nejsou schopni přemýšlet o ničem jiném, a co pak chudáci herní novináři, ti musí psát hloupé novinky o skvělých nových efektech. A co teprve chudáci hráči? Těm nezbývá, než u her vypnout mozek a obdivovat grafiku.

K realismu herní průmysl směřuje neustále už od prvních nesmělých pokusů. Má tam namířeno - jednou, až se za pár desítek let všichni setkáme ve virtuální realitě, si řekneme: konečně! Teprve teď můžu s hraním skončit. :)

zeal

neděle 17. května 2009

Experiment

Už zhasla světla. Tovární halou se opět prohnal ten známý, bolestivý výkřik, který byl zvukem utrpení. "Jste šílení.", pronesla po chvíli mimozemská ústa směrem ke dvojici vědců v bílých pláštích.
Ten se skalpelem v ruce nechápavě zakroutil hlavou, očistil skalpel od rudého svinstva a posadil se. Ani jeho kolegyni se nezdálo, jak na ně kus mimozemské bytosti dosud reagoval. "Podejte mi ten dlouhý vrták, kolego, my z téhle bestie prostě potřebujeme dostat alespoň něco. I kdyby nám to tu mělo během několika minut chcípnout!" Po zabodnutí Frenka, speciálního vrtáku, do tlusté tkáně se...

NERD: Ahoj.
CC: ?
NERD: LBP se už prodalo 2 miliony kusů!
CC: A? Co já s tím?
NERD: Na novou IP od neznámé firmy je to obrovský úspěch!
CC: To přece není důvod mi to sem psát, a zrovna když mám rozepsanou povídku. Odpal!
NERD: Hele, na povídku ti každej kašle. Hehe. Tak promiň, ale tahle novinka je zkrátka důležitější, než nějaký tvoje chorobný výmysly maskující se za povídku.
CC: Grrr.
NERD: Čas na kraviny. Ne ne. Čas jsou peníze!
CC: ...
NERD: A co tohle? Tony Hawk zkouší nový skateboard! Myšleno ten počítačový, samozřejmě. Hi hi.
CC: Tony Hawk mi může utřít pozadí. Už půjdeš?
NERD: Člověče, tohle - informace z herního byznysu - by tě ale mělo zajímat, když tady píšeš blog o hrách. Jinak se odborníkem nikdy nestaneš!
CC: Dokud jsi nepřišel, tak mi to tu kvetlo docela dobře. A teď se podívej, všude pošlapaný kvítka, šlápoty v záhonku.
NERD: To se toho stalo. A co mi povíš na tohle? Nintendo údajně prodá 10 milionů Motion Plus. Ti jedou!
CC: Upřímně, nezajímá mě to. Sakra, kam jsem to...
NERD: Nové ATI karty budou mít v sobě zabudovanou PhysX HW podporu!
CC: ...jen dal? Kde je ta...
NERD: Kolem pohybového X360 ovladače je stále živo!
CC: ...trojhlavňová...
NERD: Kane and Lynch 2 je ve vývoji a po grafický stránce bude opět blíž k realismu!
CC: Tady je!
NERD: Co?
.load. cvak.
Prásk!
CC: Tak ta šla vedle. Škoda, přeškoda. Má to ale hbitý nožičky, ten NERD. Stejně jako jazyk.

A nálada na psaní povídky je fuč. Kdoví, co by se stalo, kdybych ji dopsal. Třeba by se nestalo nic, třeba by ji ALTAR Games použili jako předlohu pro další UFO hru. Hmm, další UFO, chci další, promakanější a zábavnější UFO!

zeal

sobota 9. května 2009

Jsme zpět

Na blogování je mi sympatický hlavně to, že můžu vzít do ruky klávesnici a zapisovat svoje myšlenky přesně tak, jak právě přicházejí. Můj milý deníčku, dnes jsem dělal to a to a večer jdu ven, nadýchat se čerstvýho vzduchu. No jo, ale co čtenáři? Jak se jim to bude číst, když jednou napíšu o tomhle, pak si zase vzpomenu na tohle a pak plácnu něco, čemu budu rozumět jen já? Blogování je, zdá se, o kompromisu, jako ostatně vše v životě.

Opět tedy mám těch věcí na srdci, resp. v ruce, víc, takže bude nejlepší, když se do toho hned dám, taky proto, abych na něco nezapomněl.

Zánik Giga.TV

Moje hodně oblíbená herní TV stanice před pár měsíci skončila. Nejdřív mi teda zmizela ze satelitu a já až zhruba po dvou měsících zjišťuju, že její provozovatelé zkrachovali, takže chyba nebyla na mém přijímači, jak se mi občas stává, že některá stanice "prostě přestane vysílat" (z šesti hudebních kanálů mi jedou jen dva, např.). Na Giga televizi jsem se díval rád, někdy jsem ji měl zapnutou jen tak, jako pozadí, ale vždy jsem si na ni našel chvilku, protože ti lidi, co diváka pořadem provázeli, to prostě uměli. Nerozuměl jsem sice každému slovu, protože se jednalo o německou televizi, ale většinou jsem čtvrté až osmé slovíčko pochytil a ono to i stačilo.

Předně jsem si Gigu oblíbil z toho důvodu, že ji moderovali lidé se smyslem pro humor a člověk z toho měl takovou příjemnou náladu. Líbilo se mi na ní, že recenzovali - resp. ukazovali, jak se to hraje - spoustu herních novinek, i těch, o které bych se normálně nezajímal (třeba hry na NDS). Ale byl jsem tomu nakonec rád, že jsem viděl, jak se hrají např. nové plošinovky na NDS - musím uznat, že řada jich je hodně inovativních - asi tak, že Braid je oproti nim hadra. Vidět hru v pohybu je často lepší, než si o ní číst, v dnešní době určitě.

Krom "video" recenzí, novinek a pořadu, který byl založen na tom, že si tam "spolu hráli", se mi moc líbily rozhovory - ze dvou, ale vlastně ze třech, důvodů: byly v angličtině, na druhé straně telefonu byly třeba i ty vůbec nejznámější osobnosti ("božský" Peter Molyneux, třeba) a hlavně ty rozhovory byly zajímavý a člověk se z nich dost dozvěděl. Kvalitní televize to byla, redaktoři by se nechali pro diváka roztrhat - jednou přišli do studia celí od krve -, a myslím, že to nemělo žádnou větší, ani menší, chybu. Je to vážně škoda. Po Vivě Zwei další německá televize, která teď někde na dně oceánu "žere písek".

Teď jsem zjistil, že Giga ještě v méně důstojných podmínkách přežívá na internetu:
http://www.youtube.com/watch?v=nC7Tmly4Yxs

My píšeme a nám se to líbí

Často se v herním čtivu setkávám s tím, že autor textu píše, že "nám se ta hra líbí" a že "nám se ta puška zamlouvá". Nemám teď zrovna po ruce žádný časák, odkud bych mohl citovat, ale je to takhle ve spoustě recenzí, v novinkách na Bonuswebu a já nevím kde ještě. Někdo zřejmě nemá kou... žaludek na to, aby si stál za názorem on sám. "Myslíme si, že střílení afričanů v Resident Evilu 5 je fajn, ale...". Nevím, nechápu, pod článkem vidím jen jedno jméno. Asi rozdvojená osobnost, bo co.

Jsem na notebooku

Ano, o tomhle jsem měl napsat hned na začátku. Takže: je čtvrtek, pozdě večer. Skoro už uléhám do postele, ehm, když si zrovna chci ještě na chvíli zkusit tu nově nainstalovanou hru King's Bounty. Jó, to je ta pecka, co mi všichni doporučovali! Zapínám hru, má to krásnou malovanou grafiku, hmm... možná by voněla, kdyby to můj LCD monitor podporoval. Natěšenej, ještě v hlavě si promítám doporučení od Micka a pár známých. Tohle bude pecka, aarghh... takhle natěšenej jsem dlouho nebyl.

Nastavení grafiky. Mám výkonnej počítač, obří LCD, slabší grafiku, ale ono to nějak půjde, že. Jo jo, vysoké detaily, to je ono... tak, stíny na high, hmm, proč ne, no vlastně všechno je zapnutý už defaultně na high. Tak ještě zkusím to antialiasing, vyhlazování, ať je grafika, co nej. 8x bude stačit? Zapínám 1920 x 1200.

Hra se mi rozjela, hltám každé psané slovíčko... hltám každou větu, kterou na mě promlouvá můj tutor. Hra se trochu trhá, snižuju rozlišení. Tak a teď můžu vyrazit! Prý si mám vzít jakýsi meč z truhly. Odjíždím na koni do druhé místnosti, aniž bych viděl okolo nějakou truhlu. Aha, tohle už vypadá jako ta mise, na kterou jsem se měl vybavit mečem. Vracím se, rotuju kamerou... a vida. Truhla leží asi dva herní metry za tutorem. Vybavuju svého hrdinu mečem. Paráda, vzhůru za dobrodružstvím! V téhle chvíli se mi zdá, že cítím, jak se něco pálí. Ne, to se mi nezdá. Jde to z počítače a zápach pořád sílí. Aaaaa! Co teď? Počítač se vypne, a už se nezapne. Zdá se, že odešel buď zdroj nebo základovka. Huh.

Naštěstí mám ještě slušný herní notebook, a dost šňůr na zapojení externího monitoru, myši a klávesnice. Tak aspoň, že tak.

zeal