Pokud nebudeme počítat internet a telefon, tak hry jsou nejspíš jediné médium, které nás dokáže spojit. Představte si různé scénáře: bitva proti vetřelcům na hranici Sluneční soustavy, odbouchávání zombií kdesi v malém městečku v Arizoně nebo válčení na bojišti za druhé světové. Týmové hry mají tu sílu vytvořit pouto mezi dvěma a více osobami, a to aniž by žili ve stejné zemi. Takovou sílu mají videohry.
A naopak, politika je něco, co lidi rozděluje. Dá se tak říct, že politika je opakem videoher. Možná proto jsou videohry tak oblíbené. Může je hrát kdokoli a nehledě na to, jaký žánr upřednostňujete, v očích ostatních hráčů budete vždy viděni jako hráč videoher. Na druhou stranu, pokud volíte jednu politickou stranu, v očích ostatních, kteří volí jiné strany, než vy, budete vždy viděni jako ti špatní.
Proč to tak je? V poslední době se šíří názor, že volič nějaké strany je špatná osoba. Aby na světě nebylo úplně krásně, jistí lidé rozdělují společnost tím, že tento názor zesilují a v důsledku se tak rozpadávají skupiny lidí, kteří spolu předtím tak krásně vycházeli. Rozdělená společnost znamená pro jisté lidi velký zisk. Jak to? Tuhle nenávist lze v lidech úspěšně krmit a dokonce na tom i vydělávat. Clickbaitové stránky, které záměrně zkreslují informace, a že jich není málo, se tím dokážou uživit.
Bohužel tento názor přebírají i běžní lidé, kteří z toho žádný zisk nemají, a z nějakého důvodu, aniž by nad tím víc přemýšleli, nemůžou jinak, než odsoudit druhého člověka jen na tom základě, jakou stranu volí, nebo jakého politika mají v oblibě. Nedává to smysl a ničí to společnost. Dokud se tohle nezmění, už zřejmě nezažijeme takové časy, jaké byly v naší zemi v devadesátých letech, v době naprosté svobody.
Je mi třeba úplně jedno, kdo to tu čte: ať jste superkomunisti, supernacisti, superwokeisti nebo voliči něčeho, co ještě nevzniklo, ale dřív nebo později vznikne, jste tu vítáni. Politika by totiž neměla hrát žádnou roli, co se týče posuzování lidí.
zeal
