Když se z nápadu stane něco víc

Stalo se vám někdy, že jste dostali úžasný nápad na hru, který vám přišel jako víceméně originální a hlavně: před vámi ho ještě nikdo nevymyslel? A co se neděje, po půl roce ho vidíte ve hře od jiného tvůrce.

Protože mně se něco takového stalo.

Z mého článku o Districtu 9, který je o tom, jak by vypadala District 9 videohra podle mě:

Ve hře by nebyl na ovládání jediný hrdina, nýbrž dva, a možná až tři. Žánrově by šlo o third person hru s tím, že by se v jistých pasážích měnil pohled do 2D, aby hráč zbytečně nebloudil a hlavně, aby to bylo více strhující. Dějovou linku bych okopíroval z filmu (abych nezklamal filmové fandy) a hra by začínala útěkem Wikuse z jatek. Tam by byla k ovládání jedna postava. V případě návratu pro lahvičku by se ale hráč ujal i druhého člomzáka - Christophera. Pasáž návratu by se nejdřív musela projít s Wikusem. Po úspěšném zakončení mise by se "zaktivoval" Christopher, kterého jste předtím neviděli. Na rozdíl od minule ale vidíte druhého "parťáka", tedy Wikuse, který dělá přesně to, co jste s ním před chvílí dělali vy. A na tomhle způsobu by stál celý single player. V případě, kdyby Wikuse smrtelně zranili, museli byste ho s Christopherem zachránit, najít ono osudné místo a z té brindy ho vytáhnout (skrze mimozemský uzdravovací impuls).

A můj nápad převedený do praxe ve hře The Adventures of Shuggy (ehm):


Řeknu vám, začínám si jako herní designér nějak víc věřit, po téhle "zkušenosti". Nápadů mám v šuplíku přímo "haba".

zeal