Dnes jsem si zašel nakoupit do Tesca a co nevidím, hry z edice ABC za 6 korun! Koukám na to podezřele, jako řidič izraelského autobusu na nervózního snědého muže v tlustém kabátu, a ještě se pro jistotu pokouším ohnout obálku, jestli v ní opravdu je ono CD se hrou, a pak si říkám, že cedulka výprodej asi bude znamenat, že se mi to fakt nezdá.
Do nákupního košíku tak cestuje Starship Troopers, Warlords: Battlecry 3, Army Men: Trilogy, Schizm 2, jakási vesmírná akce Breed, Firestarter, Shadowgrounds, The Plan, Ankh: Srdce Osirise a dokonce Medicopter 117 a Locomania, simulátor vláčků, a prý logicko-strategická hra.
Pak si říkám, jestli jsem neměl vzít ty Warlordy trojku třikrát, raději, kdyby náhodou CD prasklo při nějaké neočekávané nehodě, nebo raději pětkrát? Nad Army Men jsem v minulosti docela uvažoval (pamatuju se na pěkné recenze v Levelu nebo ve Score) a teď se mi tedy poštěstilo jej mít a dokonce tři díly na jednom CD! Schizm 2 mám obrovskou krabicovku, ale upřímně, za 6 Kč je nová originálka mnohem levnější, než kdybych si chtěl udělat nějakou zálohu bokem na prázdné DVD.
Inu, byl to pěkný kauf.
zeal
pátek 27. ledna 2012
čtvrtek 26. ledna 2012
Barbarian
Jako snad každá hra té doby, tedy na konci osmdesátých let, i hra Barbarian byla inspirovaná filmovým hitem. Conan The Barbarian byl oním snímkem, který si každý představil, jakmile uviděl obrázek blonďatého svalovce trénujícího s mečem a uslyšel během úvodní obrazovky ona slova Bárb bárijen.
Hra sice vyšla koncem osmdesátých let, já se k ní ale dostal až trochu později. Nejdříve jsem ji viděl na kamarádově počítači. Až o několik měsíců později se vyskytovala na mém dělu, a to jsem pochopil, že se to hrát nedá, že Bárbárijen není pro moje herní prsty. Každopádně mi uvízl v paměti a onen úvodní slogan Bárb Bárijen se pro mě stal jakousi pomyslnou hymnou nehratelných her doby herního středověku.
Po letech jsem se k němu vrátil, ne skrze DosBox, ale opět na stroji s označením 386. Věděl jsem dopředu, jak špatně ovladatelná hra to je a přesto jsem se do ní pustil. Tentokráte to totiž mělo být jiné. Roky herní zkušenosti! SKILL!!! To mi mělo zaručit, že mě Bárbárijan bude poslouchat na slovo. A opravdu, najednou se mi pomocí funkčních "F" kláves podařilo dříve nemyslitelné. Conan šel, když měl jít, okamžitě se zastavil, když jsem ho k tomu vyzval, vraždil, když k tomu dostal pokyn. F klávesy najednou zněly jako dobrý nápad, jako když se ve FIFA od EA Sports fotbalové mužstvo ovládalo kombinací kláves WASD v době, kdy namísto WASD všichni používali šipky. Nebylo to až tak úplně bezproblémové, přiznávám. Částečně za to mohla i rychlost hry. Ta se sice dala nastavit od 1 do 4, ale z nějakého důvodu na zmáčknutí kláves hra nereagovala, až mezerník mě pustil dál, do první herní obrazovky, kde už kostičkovaný Conan dychtivě očekával první pokyny za nezvykle rychlého třepání svého mečíku.
Upřímně řečeno, podle dnešních (velmi nesmyslných) standardů (kterými se řídí dnešní herní kritici) je Barbarian strašná kravina. Naprostá hovadina se taky dá použít. Po designérské stránce je na tom hra velmi, velmi špatně, totiž... když chvíli jdete a spadne vám nečekaně na hlavu cihla ze stropu nebo když je váš první nepřítel vibrující žabák, je něco opravdu hodně mimo a nejste to vy. Navíc je Bárbárijen rozbitá, špatně naprogramovaná hra a je vůbec vymyšlená tak, že to nedává žádný smysl. Třeba když jste někoho zabili v předchozí obrazovce, při opětovné návštěvě oné obrazovky je vlkodlak zase živ a zdráv, a to nejen on, ale i cihla, která se na vás snaží opět spadnout, i přesto, že "už v této realitě spadla". Nepochopil jsem, proč jsou na některých místech šípy - k nimž je občas těžší se dostat, neboť je střeží nepřátelé, nebo pasti -, protože sebrat určitě nejdou a navíc nemá můj Conan žádný luk.
Bárbárijenovi se ale musí jedno nechat. Je to dost zábavná hra, taková, u které vám potečou slzy smíchu po tváři, protože je to všechno tak zábavně udělané, až se nabízí otázka: Proč nejsou všechny hry takové? Ve hře není nouze o překvapení - díra v mostě. Není nejtěžší, ani není vyloženě lehká. Po pár minutách jsem se dostal do pětiny celkové herní doby! Zato jsem ale často umíral a musel jsem hrát od začátku a musím hned dodat, že mi to vůbec nevadilo, jelikož jsem se z nějakého důvodu bavil i po desátém pokusu dostat se zase o kousek dál.
Ještě k oné podivnosti tohoto herního díla - jistá klávesa způsobí, že Conan zabodne svůj meč do země a poté opravdu bleskovou rychlostí začne běžet na levou stranu, až na začátek, kde ho pak zkosí dvě létající kosy (kosy!). A jinak se mi ještě líbilo fantastické salto vzad, které je ale ve hře tak nějak navíc.
Zítra se pokusím dostat se zase o pár obrazovek dál, cítím v rukou, že se mi to podaří.
zeal
Hra sice vyšla koncem osmdesátých let, já se k ní ale dostal až trochu později. Nejdříve jsem ji viděl na kamarádově počítači. Až o několik měsíců později se vyskytovala na mém dělu, a to jsem pochopil, že se to hrát nedá, že Bárbárijen není pro moje herní prsty. Každopádně mi uvízl v paměti a onen úvodní slogan Bárb Bárijen se pro mě stal jakousi pomyslnou hymnou nehratelných her doby herního středověku.
Po letech jsem se k němu vrátil, ne skrze DosBox, ale opět na stroji s označením 386. Věděl jsem dopředu, jak špatně ovladatelná hra to je a přesto jsem se do ní pustil. Tentokráte to totiž mělo být jiné. Roky herní zkušenosti! SKILL!!! To mi mělo zaručit, že mě Bárbárijan bude poslouchat na slovo. A opravdu, najednou se mi pomocí funkčních "F" kláves podařilo dříve nemyslitelné. Conan šel, když měl jít, okamžitě se zastavil, když jsem ho k tomu vyzval, vraždil, když k tomu dostal pokyn. F klávesy najednou zněly jako dobrý nápad, jako když se ve FIFA od EA Sports fotbalové mužstvo ovládalo kombinací kláves WASD v době, kdy namísto WASD všichni používali šipky. Nebylo to až tak úplně bezproblémové, přiznávám. Částečně za to mohla i rychlost hry. Ta se sice dala nastavit od 1 do 4, ale z nějakého důvodu na zmáčknutí kláves hra nereagovala, až mezerník mě pustil dál, do první herní obrazovky, kde už kostičkovaný Conan dychtivě očekával první pokyny za nezvykle rychlého třepání svého mečíku.
Upřímně řečeno, podle dnešních (velmi nesmyslných) standardů (kterými se řídí dnešní herní kritici) je Barbarian strašná kravina. Naprostá hovadina se taky dá použít. Po designérské stránce je na tom hra velmi, velmi špatně, totiž... když chvíli jdete a spadne vám nečekaně na hlavu cihla ze stropu nebo když je váš první nepřítel vibrující žabák, je něco opravdu hodně mimo a nejste to vy. Navíc je Bárbárijen rozbitá, špatně naprogramovaná hra a je vůbec vymyšlená tak, že to nedává žádný smysl. Třeba když jste někoho zabili v předchozí obrazovce, při opětovné návštěvě oné obrazovky je vlkodlak zase živ a zdráv, a to nejen on, ale i cihla, která se na vás snaží opět spadnout, i přesto, že "už v této realitě spadla". Nepochopil jsem, proč jsou na některých místech šípy - k nimž je občas těžší se dostat, neboť je střeží nepřátelé, nebo pasti -, protože sebrat určitě nejdou a navíc nemá můj Conan žádný luk.
Bárbárijenovi se ale musí jedno nechat. Je to dost zábavná hra, taková, u které vám potečou slzy smíchu po tváři, protože je to všechno tak zábavně udělané, až se nabízí otázka: Proč nejsou všechny hry takové? Ve hře není nouze o překvapení - díra v mostě. Není nejtěžší, ani není vyloženě lehká. Po pár minutách jsem se dostal do pětiny celkové herní doby! Zato jsem ale často umíral a musel jsem hrát od začátku a musím hned dodat, že mi to vůbec nevadilo, jelikož jsem se z nějakého důvodu bavil i po desátém pokusu dostat se zase o kousek dál.
Ještě k oné podivnosti tohoto herního díla - jistá klávesa způsobí, že Conan zabodne svůj meč do země a poté opravdu bleskovou rychlostí začne běžet na levou stranu, až na začátek, kde ho pak zkosí dvě létající kosy (kosy!). A jinak se mi ještě líbilo fantastické salto vzad, které je ale ve hře tak nějak navíc.
Zítra se pokusím dostat se zase o pár obrazovek dál, cítím v rukou, že se mi to podaří.
zeal
pondělí 23. ledna 2012
Co se mi nelíbí na Skyrimu
Dnes jsem si v obchodě s potravinami říkal, že bych si mohl konečně koupit nějakou hru na X-box. Přemýšlím o Gears of War, ale nevím jestli jedničku, kterou jsem už kdysi hrál na PC nebo jestli raději nemám šáhnout hlouběji a koupit si rovnou tu trojku, abych měl nějakou tu novinku, která ždíme z X-boxu už nějaký slušný výkon. Abych mohl třebas porovnat nejlepší X-box hru s Uncharted, nejlepší PS3 hrou. Pak jsem si ale, u chlebů, vzpomněl, z nějakého důvodu, na Skyrim a to jsem si říkal, že ho pořád nemám dohraný, a že zatím nemusím vyhazovat peníze za další hru, když mám na disku nedohraný Skyrim. A ty potraviny jsou letos tak drahé. Nebylo by moudré vyhodit všechny peníze za Gears of War a pak s hrůzou zjistit, že nemám co jíst...
Napadl mě nápad na článek, který se týká toho, proč jsem si na chvíli dal se skyrimováním oddych. Totiž, ve Skyrimu dá obrovskou práci zpeněžit loot. Prodávání předmětů je ale až poslední fáze nepříjemného procesu, který se skládá ještě z třídění obsahu v batohu, předávání obsahu vaší mule, teda vašemu NPC, hledání kovářských kovadlin a měnění obsahu v prodejný artikl, hledání roštů a dalších, např. magických, udělátek, kde různé ingredience s trochou štěstí přeměníte v cosi zpeněžitelného. Prostě to sebere hodně času, dá to spoustu práce a občas i těch nervů, protože někdy není na vybranou a vy musíte ten super skvělej meč se třemi ostny a vysokou zabíjecí silou pohodit v horách, hodit ho jen tak ze skály se slzou v oku, protože vám ani vaší mule se už nevleze do baťůžku.
A problém je v tom, že já jsem pečlivý, možná až velmi pečlivý, hráč a kdybych tohle, všechen ten povalující se loot, měl ignorovat, to bych prostě nebyl já, necítil bych se v pohodě, naopak bych si připadal, že hru hraje někdo jiný a já bych si to zkrátka neužil. Je dost možné, že jsem si tenhleten přístup ke hraní osvojil při hraní her jako byl Gods, Prehistorik 2 nebo Another World, kde se velmi často objevovaly chvíle, kdy jediná čárečka, jediný pazourek, sekunda k nabití laseru navíc byly ceněny ničím menším než životem postavičky. Například Diablo jsem poprvé dohrál tak, že jsem veškerý loot, který byl ve hře, zpeněžil či jinak zužitkoval, a opravdu všechny potvory vymlátil do jedné, i pro jistotu jsem se vracel do nižších (či vyšších) pater, abych si byl opravdu jist jedním: udělal jsem vše, co se v té hře udělat dalo.
Jak jen mám hrát, když mi neustále postavička hlásá, že má narvaný batoh, že obchodník už nic nekoupí, že nemám kovářskou zkušenost a tak si musím ingoty škudlit v ruksaku až do doby, než mi to hra umožňí, tj. až se jí bude chtít? Rád bych zakončil článek slovy: já se s tím nějak poperu, ale je to vůbec reálné, abych si já, pečlivý hráč, hru užil, zároveň se s ní popral a nestrávil u toho stovky hodin? Kdy že vychází Diablo 3? Už aby tu bylo, Diablo totiž na takové hráče, jako jsem já, opravdu myslí. Na rozdíl od Bethesdy.
zeal
Napadl mě nápad na článek, který se týká toho, proč jsem si na chvíli dal se skyrimováním oddych. Totiž, ve Skyrimu dá obrovskou práci zpeněžit loot. Prodávání předmětů je ale až poslední fáze nepříjemného procesu, který se skládá ještě z třídění obsahu v batohu, předávání obsahu vaší mule, teda vašemu NPC, hledání kovářských kovadlin a měnění obsahu v prodejný artikl, hledání roštů a dalších, např. magických, udělátek, kde různé ingredience s trochou štěstí přeměníte v cosi zpeněžitelného. Prostě to sebere hodně času, dá to spoustu práce a občas i těch nervů, protože někdy není na vybranou a vy musíte ten super skvělej meč se třemi ostny a vysokou zabíjecí silou pohodit v horách, hodit ho jen tak ze skály se slzou v oku, protože vám ani vaší mule se už nevleze do baťůžku.
A problém je v tom, že já jsem pečlivý, možná až velmi pečlivý, hráč a kdybych tohle, všechen ten povalující se loot, měl ignorovat, to bych prostě nebyl já, necítil bych se v pohodě, naopak bych si připadal, že hru hraje někdo jiný a já bych si to zkrátka neužil. Je dost možné, že jsem si tenhleten přístup ke hraní osvojil při hraní her jako byl Gods, Prehistorik 2 nebo Another World, kde se velmi často objevovaly chvíle, kdy jediná čárečka, jediný pazourek, sekunda k nabití laseru navíc byly ceněny ničím menším než životem postavičky. Například Diablo jsem poprvé dohrál tak, že jsem veškerý loot, který byl ve hře, zpeněžil či jinak zužitkoval, a opravdu všechny potvory vymlátil do jedné, i pro jistotu jsem se vracel do nižších (či vyšších) pater, abych si byl opravdu jist jedním: udělal jsem vše, co se v té hře udělat dalo.
Jak jen mám hrát, když mi neustále postavička hlásá, že má narvaný batoh, že obchodník už nic nekoupí, že nemám kovářskou zkušenost a tak si musím ingoty škudlit v ruksaku až do doby, než mi to hra umožňí, tj. až se jí bude chtít? Rád bych zakončil článek slovy: já se s tím nějak poperu, ale je to vůbec reálné, abych si já, pečlivý hráč, hru užil, zároveň se s ní popral a nestrávil u toho stovky hodin? Kdy že vychází Diablo 3? Už aby tu bylo, Diablo totiž na takové hráče, jako jsem já, opravdu myslí. Na rozdíl od Bethesdy.
zeal
úterý 17. ledna 2012
Mobily vs handheldy
V poslední době se na různých herních (většinou zahraničních, ale začíná se to pomalu objevovat i na těch českých) serverech objevují v článcích podivné nesmysly, až mám silné podezření, že ony články píšou lidé, kteří se k tomu teprve čerstvě nachomýtli. No, to je vlastně nejvíce pravděpodobné, protože jinak se to snad ani vysvětlit nedá.
Playstation VITA má prý soupeřit s chytrými telefony!
Takové články na internetu existují. A velmi pravděpodobně je píšou lidé, kteří sbírají po internetu různé informace, shromažďují je v hlavě, aniž by je jakkoli analyzovaly, a až když jsou k tomu vyzváni, bez rozmyslu napíšou do toho svého nového článku, že VITA to bude mít těžké, protože mobilních zařízení je víc a hry na nich stojí jen dolar. Už je ale nenapadne, že by hráči pasoucí po VITě a hráči telefonních her mohli mít zcela jiné preference. A je velice podivné, proč je to nenapadne, když je to tak zřejmé. Jde o odlišné části herního trhu. Přece Facebookové a Flashové hry také rozhodně nekonkurují těm klasickým AAA (nebo také: skutečným) hrám. Ti stejní žurnálisté tohle (snad) vědí, tak jak je možné, že když dojde na handheldy, tak najednou Facebook a AAA je to samé?
Mám pocit, že takovéhle nesmysly vznikají nejprve u herních redaktorů, kteří o handheldech nic neví, nevlastní je a z nějakého důvodu je předem zatracují. A pak se takové žvásty rozšiřují, protože zbytek herních pisálků se bojí používat svoji vlastní hlavu a hlavně: TAMTEN z Game Informeru to tvrdí, takže je to dvousetprocentní pravda. Nemůžeme se pak divit, že ze stokrát opakované lži se následně stává taková ta pravda, o které většina ani na chvíli nezapochybuje.
zeal
sobota 14. ledna 2012
Komerční hry zadarmo
Na stránce Giveawayoftheday se každý den objeví jedna komerční komputerová hra, za kterou nemusíte zaplatit ani desetník. Jednoduše naťukáte do prohlížeče následující adresu: game.giveawayoftheday.com a zmáčknete download. Nic víc netřeba, žádná registrace, prostě jen zmáčknete stáhnout a máte na disku komerční hru úplně zadarmo. Každý den. V nabídce, jež se obměňuje každých 24 hodin, se objevují zpravidla neznámé hry - tedy žádnou AAA frenetickou řežbu tam v seznamu vydaných her nevidím - ale i tak je to myslím velmi pěkné. Pro uživatele PC skvělá volba jak nekrást a přesto se u té svojí mašinky pobavit.
V dnešní nabídce je něco pro hledače pokladů, hra v hodnotě dvaceti dolarů.
Včera byla nabízena víceméně zajímavá indie puzzle hra All Saint's Eve Puzzle http://www.cccp-games.ru/asep/. Copak asi bude nabízeno zítra?
Mimochodem, a to je důležité, nezapomeňte si hru ihned po stažení nainstalovat. Musíte to udělat ještě když je vámi právě stažená hra na stránkách stále nabízena, protože instalátor se v průběhu instalace připojí k serveru, aby zjistil, jestli tomu tak je.
Původně komerční hry zcela zdarma, no není to pěkné?!
zeal
V dnešní nabídce je něco pro hledače pokladů, hra v hodnotě dvaceti dolarů.
Spirit of Wandering: The Legend
Včera byla nabízena víceméně zajímavá indie puzzle hra All Saint's Eve Puzzle http://www.cccp-games.ru/asep/. Copak asi bude nabízeno zítra?
Mimochodem, a to je důležité, nezapomeňte si hru ihned po stažení nainstalovat. Musíte to udělat ještě když je vámi právě stažená hra na stránkách stále nabízena, protože instalátor se v průběhu instalace připojí k serveru, aby zjistil, jestli tomu tak je.
Původně komerční hry zcela zdarma, no není to pěkné?!
zeal
čtvrtek 12. ledna 2012
Tak nám zabili Ferdinanda
Předchozí věta, ač zní sebezajímavěji, nemá s tímto článkem nic společného, to aby bylo hnedle jasno. Jen jsem chtěl začít nový rok, navíc všemi obávaný 2012!, na úrovni. A aby bylo pojištěno, že to tak nějak bude na úrovni, nezbylo jiné možnosti, než-li si vypůjčiti věty od klasika české literatury.
A teď honem rychle k jádru samotného článku! Oním jádrem je cosi špinavého, což je možná důvod, proč se o tom jinde, krom podřadných internetových diskusí, nepíše. Totiž, cosi nekalého se děje na pozadí českých herních časopisů. Vezměme to hezky popořádku.
Nejdříve si vezmu na mušku SCORE. U posledního čísla je originálka Half-Life 2, kterážto mě docela zaujala. Jelikož ji nevlastním, velmi jsem uvažoval, že bych si konečně to SCORE zase po nějaké době pořídil, ale ejhle... Zjistil jsem, že to není plná verze (!). Abych to napsal přesně: na disku je pouze singleplayerová kampaň. Hra je tudíž bez multiplayeru (což zase tak nevadí, protože multiplayer u této hry poměrně "sucks") a dokonce (!) bez podpory modifikací, což je upřímně pěkný podraz na zákazníka... jelikož to není nikde viditelně zmíněno a Half-Life 2 na obálce není ani zahvězdičkován. To mi připomíná jednu záležitost s Descentem 3, jestli si na to ještě někdo vzpomene... (většina z nás už raději zapomněla)
Level na začátku roku 2012 stále existuje, a to je určitě zpráva, kterou moc herních fandů nečekala. Téměř všichni si mysleli, že Level zmizí s rokem 2011, ale jak je vidět, opak je pravdou. Lednové číslo by mohlo přispět k blížícímu se konci časopisu zase o něco více, než to poslední. Cena 260 Kč! Příloha už jen jedno jediné DVD! Snížený počet příloh bez vlivu na cenu časáku! Nezajímavé téma: Chceme hry v češtině! To jako vážně? King's Bounty jako plná hra už snad byla a Two Worlds II není Two Worlds II, ale jakýsi spin-off Castle Defenders. Kvůli originálkám si to pořizovat nebudu. A ještě, kdy měl naposledy Level na obálce tak nezajímavě vypadající recenzované tituly? Odhalování South Parku, který byl už odhalen několik týdnů dopředu na internetu, taky určitě mnoho trafikantů neosloví. K tomu ještě dodám, že Level je pěkně vyhublý, co jsem na něj koukal tuhle před pár dny. Oproti klasicky vykrmenému SCORE vypadá Level jako jeho africký příbuzný. To nám to pěkně začíná ten rok 2012...
zeal
A teď honem rychle k jádru samotného článku! Oním jádrem je cosi špinavého, což je možná důvod, proč se o tom jinde, krom podřadných internetových diskusí, nepíše. Totiž, cosi nekalého se děje na pozadí českých herních časopisů. Vezměme to hezky popořádku.
Nejdříve si vezmu na mušku SCORE. U posledního čísla je originálka Half-Life 2, kterážto mě docela zaujala. Jelikož ji nevlastním, velmi jsem uvažoval, že bych si konečně to SCORE zase po nějaké době pořídil, ale ejhle... Zjistil jsem, že to není plná verze (!). Abych to napsal přesně: na disku je pouze singleplayerová kampaň. Hra je tudíž bez multiplayeru (což zase tak nevadí, protože multiplayer u této hry poměrně "sucks") a dokonce (!) bez podpory modifikací, což je upřímně pěkný podraz na zákazníka... jelikož to není nikde viditelně zmíněno a Half-Life 2 na obálce není ani zahvězdičkován. To mi připomíná jednu záležitost s Descentem 3, jestli si na to ještě někdo vzpomene... (většina z nás už raději zapomněla)
Level na začátku roku 2012 stále existuje, a to je určitě zpráva, kterou moc herních fandů nečekala. Téměř všichni si mysleli, že Level zmizí s rokem 2011, ale jak je vidět, opak je pravdou. Lednové číslo by mohlo přispět k blížícímu se konci časopisu zase o něco více, než to poslední. Cena 260 Kč! Příloha už jen jedno jediné DVD! Snížený počet příloh bez vlivu na cenu časáku! Nezajímavé téma: Chceme hry v češtině! To jako vážně? King's Bounty jako plná hra už snad byla a Two Worlds II není Two Worlds II, ale jakýsi spin-off Castle Defenders. Kvůli originálkám si to pořizovat nebudu. A ještě, kdy měl naposledy Level na obálce tak nezajímavě vypadající recenzované tituly? Odhalování South Parku, který byl už odhalen několik týdnů dopředu na internetu, taky určitě mnoho trafikantů neosloví. K tomu ještě dodám, že Level je pěkně vyhublý, co jsem na něj koukal tuhle před pár dny. Oproti klasicky vykrmenému SCORE vypadá Level jako jeho africký příbuzný. To nám to pěkně začíná ten rok 2012...
zeal
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)