úterý 21. října 2014

Na čem teď dělám: Shape Strike

Unity je pro mě jako slabá droga. Taková čokoláda, která je neustále po ruce a čtverečky po uloupnutí nikam nemizí. Můj zápal pohání i fakt, že mé herní výtvory (ale spíše pokusy) jsou stále lepší a lepší, viz soutěž Ludum Dare, kde se moje novější počiny umisťují v celkovém žebříčku vždy lépe, než posledně. Takže o čem je, resp. bude, Shape Strike? Název je ještě pracovní, jednak i z důvodu, že pro někoho může znít brutálně: Shape je přezdívka Michaela Myerse z filmu Halloween, a ve spojení se Strike by to mohlo znamenat, že se tu pokouším o další hru ve stylu Postal Hatred. Dá se říci, že navážu na svůj poslední Ludum Dare výtvor Between Two Worlds. Hlavní postava se bude kutálet prostředím poskládaným z cihliček vstříc zajímavým úkolům.

Bodově bych hru viděl takto:

- není postavená na jednom nápadu (herní mechanice)
- cokoli, co není zábavné, nepatří do hry (nudná výjimka potvrdí pravidlo)
- nepřátelé jsou vždy ve výhodě
- nudné koridory obsahují past anebo schovaného nepřítele, nepřátelský mechanismus
- postavička může (musí?) využít k řešení úkolů tvaru svého těla (v průběhu hry může přibrat, i shodit, ale taky zkroutit se a podobně)
- až do závěrečných titulků se budou ve hře pravidelně objevovat novinky, které hráče překvapí, nejlépe příjemně
- souboje s originálními bossy zakončující epizodu
- jednoduchý příběh podaný vizuálně, nikoli literárně a za každé situace s možností interakce

Něco funkčního, nějaký prototyp - vlastně i editor - už je, tudíž by mi to teď mělo jít od ruky. Postavička je docela roztomilá, první grafika cihliček je zkousnutelná. Viděl bych to zatím optimisticky.

zeal

sobota 18. října 2014

Tolik ke GamerGate


Možná jste v minulosti taky zažili situaci, kdy recenzent ohodnotil hru jinak, než jste si původně představovali. A možná za tím nestál jen recenzentův podivný vkus, ale něco zcela jiného, špinavějšího a zkrátka něco, co by vás nenechalo v původním stavu, věděli byste-li o jak velkou podlost se jedná. V případě GamerGate to ale není zdaleka takhle jednoduché.

Jeff Gerstmann, dlouhodobý recenzent GameSpotu, dal před pár lety hře Kane & Lynch šestku, což by nebylo nic hrozného, kdyby skončilo jen u ní. On o ní ale napsal, že to není vůbec pěkná hra a co se nestalo, den na to - nejspíše kvůli této recenzi (ale kdoví, co se v redakci mohlo ještě stát) - dostal padáka. Má se zato, že zadavatele reklamy, Eidos Interactive, se to dotklo a následně poslalo GameSpotu ultimátum: buďto naše peníze anebo váš redaktor. A jak to tak bývá, redaktor letí rychleji, než bys trezor s penězi otevřel.

O napojení herních distributorů na herní média v míře větší, než vkusné, je obecně známo už hodně dlouhou dobu. Je také známo více případů, než-li ten zmíněný v předchozím odstavci. V nedávné minulosti se na jedné soutěži nezávislých her udál skandál s porotci, kteří se postarali o to, aby vyhrála právě hra, do níž tito porotci investovali nemalé finance. Poslední kapkou byl pak případ, kde herní redaktoři měli vztah s tvůrcem hry bližší, než blízký.

A je jen přirozené, že když míra špinavostí přetekla, hráči si řekli: "špíny bylo dost". Krátce na to vzniklo hnutí, či spíše přesněji twitterový hashtag, #gamergate, psaný s mřížkou, i bez mřížky, jehož cílem je poukázat na všechny nekalosti v herní novinařině a tím pádem je tu snad větší naděje, že těmto neetickým přečinům bude pokud ne zatržen tipec, tak alespoň na ně bude viditelně poukázáno. O svoje první ovoce se GamerGate postaral v případě stránky Kotaku, resp. stránek spadajících pod Gawker Media, která přišla o prvního velkého sponzora - Mercedes Benz.

Jelikož je GamerGate internetová záležitost, je tu tím pádem příležitost lehkého zneužití pro vlastní účely: jsou tu lidé, kteří chtějí protlačit svoji vlastní politickou agendu (Feminist Frequency), dále se tu objevují znudění surfaři hledající způsob, jak na sebe upozornit.

V minulých dnech se v médiích (CNN, MSNBC, ...) rozjela kampaň namířená proti GamerGate, a zajímavé na tom je to, že podle těchto článků je GamerGate o sexismu ve hrách, což je úplně něco jiného, než boj proti špíně v herní novinařině, tedy to, o čem hnutí skutečně je. Dá se říci, že tito neherní novináři šířící lživou "kampaň" proti GamerGate dostali předpřipravený materiál od lidí z Feminist Frequency, a skutečný cíl GamerGate je už nadále nezajímá, protože na herním průmyslu je pro ně pěkné asi jen to, kolik vydělává, ale zabývat se jím hlouběji nemá pro ně většího významu. Často omílané v těchto článcích a reportážích jsou výhružky smrtí. Zmiňována je tu jedna strana jako oběť: lidé z Feminist Frequency, a druhá jako viník: někdo z GamerGate, přičemž není jediný důkaz, že mají výhrůžky jakoukoli spojitost s GamerGate. Zajímavé je to, že druhá strana: lidé z GamerGate také byli terčem těchto výhrůžek, a velká média tohle už nezajímá. Proč to asi tak je? Asi se jim to nehodí do reportáže.

Na závěr mi zbývá už jen přihodit odkaz na video týkající se skutečných důvodů, o čem jediném je GamerGate: http://live.huffingtonpost.com/r/segment/gamergate-and-women-in-video-game-culture/543c686878c90a71ff000157

Tak takhle vnímám GamerGate já.

zeal