Ok, ok, nepíšu o ničem novém, o Home se už napsalo docela hodně, a tak se ani nebudu snažit o jeho popis, protože určitě každý, kdo o něm už slyšel (tj. většina), má alespoň jednoduchou představu, o čem Home je a co všechno nabízí. Smutný fakt je, že toho, prozatím, moc není a ode dne spuštění se toho nezměnilo tolik, aby to stálo za zmínku (ale zase všude jsem nebyl). Ode dne, kdy jsem se po Home procházel poprvé, se ale v něm přesto něco změnilo.
Včera mi Home přišlo jako jeden velký zlý sen.

Tenhle odstavec můžete přeskočit
Bowling, no fajn, snad budu mít štěstí a bude tam volno. Procházím průhlednými panáky k bowlingovým drahám. Hraje se o sto šest a vypadá to, že je zase plno. Tohle je populární hra, jednou jsem ji v Home hrál a zase tak dobrá není - koule mi lítaly jen doleva nebö doprava. Po ujištění, že jsou všechny dráhy okupovaný, jdu ke kulečníku, ale ještě si všímám automatů. Dřív tam bylo narváno a teď byly až na jeden všechny volný. Čím to bude? Jdu ke kulečníku, a vida! Jeden je volnej, resp. si u něj jeden uživatel brousí tágo. Takové pozvání samozřejmě neodmítám. Paráda, to bude zábava. Zatím se mi ještě nestalo, že by u kulasů bylo volné místo, ale asi jsem tam chodil zrovna v době, kdy byla herní špička. Hra začíná - po prvním soupeřově rozstřelu je řada na mě. Snažím se najít vhodný úhel pro šťouch a žádný nenalézám. Zkouším štastný štouch - bílá obletěla všechny koule, několikrát se odrazila od obrub stolu a div mi nezapadla do díry. Protivník měl větší štěstí, bodoval a kouli dostal na místo, odkud jsem zase mohl trefit absolutní nic. V pozadí opakovaně hraje nějaký herní trailer, který mi trochu začíná lézt na nervy. Abych to zkrátil, tohle se několikrát zopakovalo a já konečně šťouchl kouli do díry - bohužel protivníkovu. Po chvilce to už vypadalo, že se karta obrátí a já trefuju konečně svou kouli! Načež mi hra uděluje trestný bod. Nasrán odcházím v polovině hry.
Pro zlepšení nálady jdu do kina. Bleskorychlý loading slibuje lepší průběh, než jakého se mi dostalo v kuželkárně. Na první pohled žádná změna - obří obrazovka se načítá, skupinka lidí sleduje buď načítání anebo filmový klip. Jdu se podívat ke kino... ehm, k trailer-sálům. A fakt je, že se nic nezměnilo. Ty stejný plakáty na Watchmeny visely tady na zdech už před třemi měsíci. Jdu se podívat dál po budově a vidím, jak někdo sedí na zemi a sám si pro sebe něco říká ve španělštině. Očividně nejsem sám, koho zaujal. Někdo se u něj zastavil a ještě předtím než jde zase dál, mu posílá ošklivý pozdrav slovy **** You!, kde zahvězdičkovaný slovo je Fuck (?). Nehrozí za takové chování takhle náhodou ban? Zřejmě ne. Ještě se zastavuju v druhém kinosále, abych se podíval na trailerovou nabídku - krom Star Treku mě nic nezaujalo. Otáčím kameru a zjišťuju, že mě někdo zdraví. Odpovídám a pro jistotu zároveň z nabídky menu vybírám klasickou hlášku "I have no keyboard". Patřím mezi devadesát procent lidí, co jsou v Home bez klávesnice - ale jistota je jistota.
Nevadí mu to a snaží se o konverzaci. Po chvilce se k nám ale přidává kdosi třetí a podle šíře textu a rychlosti jeho napsání je to někdo s klávesnicí. Po mojí hlášce: "Home is a nice place" následuje něco, co nikdo ani ve snu neočekával. "I wanna cum onto your belly and **** your girl with my great dick and my hairy balls." - padám s dualshockem pod stůl. Snažím se udržet si svoji cool a proto pokračuju v konverzaci, zatímco nově příchozí, zřejmě překvapen z neúčinku svého slovního assaultu, se připravuje k vyzvracení něčeho silnějšího (nad jeho hlavou mu bliká ikonka psaní). Ten s kým konverzuju jen suše odpovídá: "It was.". Nerv (to podle nervózního třepání) opět povídá něco o tom, jak bude **** **** - velká část z toho byla zahvězdičkovaná - a chvíli čeká, jestli se někdo z nás nechá vyprovokovat. Po mé zmínce o Star Treku pálí rychlou odpověď: "Star Trek is gay." Já na to odpovídám: "No, Star Trek is for straights." Po několika dalších urážkách provokatér odchází, zřejmě zdrcen z toho, že ani jednoho z nás jeho nadávky nevyvedly z míry - konečně klid. Toho druhého zřejmě zaujala jedna pasáž z našeho poměrně krátkého rozhovoru, ta o Star Treku, a tak se mě ptá: "Are you gay?". Odpovídám: "No." Asi vyděšen upřímností mé odpovědi bere nohy na ramena a bez nějakého rozloučení mizí v zákoutí kina. Fajn, to by bylo. Ještě než se stihnu odpojit, na mě někdo vybafne "Where are you from?" (další klasická věta z nabídky herních hlášek - pro ty co neví). Dozvídám se, že je z Arabských emirátů a ptám se proto, jestli je u nich běžně povolenej internet. "No jasně." a na to po pár sekundách dodává: "Už musím končit."
Tak, to byl můj včerejší zážitek z Home, ze kterého bych ale nedělal žádné závěry, protože každá moje návštěva byla úplně jiná a pokaždé něčím zvláštní. Včera to byla ale první zkušenost, na níž nebylo nic ani trochu pozitivního - třeba se všechno pozitivní odebralo do těch nových míst, kam jsem měl jít i já, resp. moje postavička "hrobař". Příště to udělám - a kdoví, třeba bude v některé z nich poker.
zeal
0 komentářů:
Okomentovat