Asi si říkáte, jaký podivný nadpis. Někdy, v poslední době velmi často, na webu narazím na větu typu "hry musí být uznávány na úrovni knih a filmů", "veřejnost musí herní průmysl konečně brát vážně", "hry nejsou hry, alebrž forma umění", "počítačové hry jsou něco víc, než jak je vidí průměrný člověk (nehráč)". Autorům těchto vět bych vzkázal jedno: hry jsou prostě hry, nic víc nic míň. Hledat v nich něco víc je ztrátou času. Hra nemá duši (někde jsem četl, že ji má - ale autora tohoto pošahaného výroku opravdu nelze považovat za střízlivého), hra se posuzuje jen podle jediného kritéria: a to jestli JE anebo NENÍ zábavná. Hry tu jsou pro zábavu, žádné intelektuálno - jako v knize nebo ve filmu - tu nemá šanci na přežití. Vyplývá to už ze samé podstaty hry jako takové: hraji, čili se bavím.
Opravdu by mě zajímalo, proč se někteří jedinci pokoušejí hledat tohle všechno v počítačových hrách. Možná proto, že už je nebaví? Nebo jsou herní novináři na tom už tak špatně, že si musí odůvodnit strávený čas nad hrou něčím, před čím by ne-novinář získal respekt? "Nepíšeme o hrách, ale o formě umění. Dnešek jsem celý strávil s formou umění."
Jsou hry vůbec umění? To by bylo na dlouhý článek, na který se zatím necítím. Odpovím ale trochu "šalamounsky": v herním obchodě si můžete vybrat z her jako Dreams to Reality a NHL 09. V dnešní době převládají hry, které staví na kopírování úspěšných modelů a když se objeví něco, co jen trochu stojí ven z řady, hned je to považované za něco víc, než by mělo. Když přijde hra s neobvyklým nápadem nebo když se objeví nějaká, která má hloubku, autory zmíněných výroků to jen utvrdí v tom, že oni přece mají pravdu - "hry jsou něco víc, protože když ne, tak je něco špatně".
A co vy? Měli byste větší radost u hraní vaší oblíbené hry, kdyby byla považovaná za něco víc, než jen za obyčejnou počítačovou hru? Já osobně mám trochu strach z toho, až tvůrci her přestanou dělat hry a začnou programovat umění.
zeal
Otázka je podle mne špatně položená. Diskuze není o tom, jestli hry jsou nebo nejsou umění, ale o tom, jaké hry z kulturního proudu "interaktivní počítačové zábavy" se dají považovat za umění, které za spotřební zboží, které za odpad, které za snižování inteligence spotřebitelů a tak dále.
OdpovědětVymazatŽe se v jádru věci každý gamedesignér snaží o maximální sebevyjádření (což pro jednoduchost můžeme nazvat "umění") a že distributor mu z toho udělá něco jiné - to je sekundární dopad.
Hry jsou pořád hry, ale některé jsou hmatatelně lepší a obvykle je to právě kvůli tomu, že tvůrce hry nebyl svázán ničím (tj. ani vydavatelem, ani financemi). Toliko moje úvaha.
Dave de Sade: Díky za příspěvek.
OdpovědětVymazatJá jsem právě pochopil z těch nářků redaktorů herních webů, že se to vztahuje na hry obecně - proč nejsou všechny hry chápány jako "umění". Ale jistě máš pravdu ve všem, co jsi napsal a s čím se ztotožňuju i já.
Je určitě vidět, že s psaním o hrách teprve začínám. Až doteď jsem si o nich jen četl a nikdy mě nenapadlo, že bych se mohl do psacího procesu aktivně zapojit. O dalším článku raději více popřemýšlím.
Nerad bych tě nějak ovlivňoval... ale "nářky redaktorů herních webů" jsou většinou je plky pro správnou cílovou skupinu pubescentů, co vaří coool béčkové hry a potřebují si to obhájit před okolím - a nemají na to slova ;).
OdpovědětVymazatAsi to tak bude. Vážně mi chybí nějaký časopis nebo web, kde by (schopní) autoři psali pro dospělého hráče, odkojeného prvními PC hrami. Zatím si musím vystačit s několika herními blogy a čekáním na Excalibur (vím, že spíš to vypadá, že nevyjde, ale šance je tu vždy).
OdpovědětVymazat