Vyléčen z Civilizační choroby a momentálně v abstinenci z pobíhání po radioaktivních pláních... huh, takhle napsané to vypadá, že už mi to začíná lézt na mozek, ale opak je pravdou. Jak jsem přestal číst herní weby, časopisy taky, vrátilo se mi nadšení pro hraní her. No vážně. Ten pocit, že ta nově nainstalovaná hra skrývá netušená překvapení, že je mi skryto, jak ti direktoři té firmy usilují jen o masitej výdělek, že by jinak tu moji space massacre hru zrušili, to všechno přispívá k tomu, že si s chutí zapnu nějakou tu hru aniž bych o tom musel nějak zvlášť přemýšlet.
Jen za poslední týden jsem si velmi užil, i když zase v menších doušcích, zase takovej karbaník nejsem, několik her, a proč to nenapsat pořádně, NĚKOLIK PC HER! Říznutých jednou konzolovkou, aby to nebyl takovej šok. Ve třetím Thiefovi se mi podařilo dostat se na konec první úrovně, kdy jsem za dramatických okolností sáhl k zoufalému řešení... protože jsem nemohl najít skrytou páčku potřebnou k otevření sejfu, musel jsem vystřílet kompletní osazenstvo hrádečku, včetně lorda, kuchaře a dvou panen. Už už jsem to měl dohrané bez jediné mrtvoly, stál jsem před sejfem, ale holt jsem nemohl najít tu zatracenou páčku, takže jsem musel projít kompletně budovu a, prostě mazec. Druhou misi si snad užiju už stylem stealth průchod ve stylu Solid Snakea.
Risen mě příjemně překvapil, a ač není nijak bohatý na temné kobky (zatím tam byla jen jedna, ale zase s propadlem), tak je to moc fajn RPG, přesně jaké jsem si chtěl zahrát.
0 komentářů:
Okomentovat