Avšak...
Panáček, který běží ze strany na stranu a sbírá body je retro. Míček, co létá z jedné strany hřiště na druhou je retro. Skupinka dobrodruhů putující jeskyní a zabíjející potvory je retro. Tyhle a jistě ještě celá řada dalších příkladů existovaly kdysi dávno, avšak ještě dnes se s nimi setkáváme, což by mělo být krajně podezřelé, nebýt jednoho detailu. Nové použití starého nápadu způsobí, že už se o retro nejedná.
A taky...
Některé postupy, či nápady, které se už objevily v minulosti, nemusí spadat pod retro, pokud ovšem předstihly svoji dobu. Pokud se používají v nezměněné podobě a přitom působí stále moderně, tak není důvod je označovat za retro.
To je ňák složitý...
Každý má nějakou představu o retru. Pro někoho to je kostičkovaná grafika, pro druhé cokoliv, co existovalo před více než cca deseti lety. Pro dalšího je to jen prázdné slovo, kterým se ohání lidé, kteří chtějí pokrok za každou cenu - takoví se od retra chtějí co nejvíc vzdálit, třebaže výsledek je pak ve skutečnosti mnohem horší (3D font zasazený jakoby do prostoru).
Někdy je zapojení retra do moderního celku dobrá věc. Může to působit svěže... A občas je prostě fajn vzít nějaké retro a přetvořit ho v úplně novou věc, jak to ostatně funguje u spousty nápadů.
Návrat retra ve hře 3D Dot Game Heroes, kde je vše postaveno z velkých pixelů.
Na retru je fajn, že není automaticky špatné. Může se stát třeba tohle: dostanete se k videohrám, resp. k jejich tvorbě, až teď a stvoříte bez ohledu na vaši neznalost herní historie něco, co silně připomíná grafiku z osmibitů a přitom nebylo ani zdaleka vaším záměrem skládat poctu těmto "herním vykopávkám". Naštěstí existuje cosi jako umělecký záměr - který vás zachrání (až na specifické výjimky) téměř vždy.
Retro je zkrátka cokoliv, co už vyšlo z módy - např. hudba 80. let -, zároveň to však neznamená, že se to v jakékoliv obdobě už nemůže časem vrátit. Podmínkou ovšem je, že to musí stále fungovat.
zeal
0 komentářů:
Okomentovat