Co takový článek dělá na čistě herní stránce, asi si říká vaše druhé já. A já na to hned, že jde o velmi podobnou činnost jako je vytváření hry. Hudba je samozřejmě daleko svobodnější - jelikož nejde výhradně jen o produkt určený do obchodů. Její tvorba má ale podobné hnáty a víceméně i hranice, jež mají své specifické znaky a svou logiku. Prostředkem budiž program, do něhož pan strůjce fláká noty, akordy a vůbec vše, co dobře zvučí a co se dobře poslouchá, podobně jako...
Stejně jako herní vývojář tak i hudebník po nějakém čase stráveném s hudebním programem ví, co funguje a co rozhodně nejde dohromady. Časem tahleta pravidla, na která přichází buďto sám nebo z textů povalujících se na internetové síti, začínají utvářet jeho vlastní pohled na to, o čem hudba vlastně je. Jak do ní hudebník proniká stále víc a víc, vzdaluje se od toho klasického posluchače, jímž byl "předtím", a tvorba tak pro něj postupně už není jen o tom původním cíli, napsat pár skladeb, právě je stále více o tom zabývání se oním procesem víc do hloubky. Hledá svůj vlastní zvuk.
Jaké jsou největší rozdíly mezi tvorbou hudby a her? Potřeba publika je mnohem nižší u hudby než u her, kde je potřeba hráče vyloženě klíčová. Pravidla mají mnohem větší význam u tvorby her, kde jde říct, že je něco pokažené, než u hudby, kde "to může znít jak chce, ale téměř nikdy to není špatně". Konzumenti vytvářejí podobu výsledné hry oproti hudbě, kde o podobě rozhodne ze sta procent její tvůrce.
No, jako úvod to myslím stačí. Příště to snad bude srozumitelnější.
zeal
0 komentářů:
Okomentovat