Jak se jednou někdo vyjádřil: psát o hrách nedává moc velký smysl, nedává, pokud za tím ovšem není něco víc. Popravdě jsem mu zprvu moc nerozuměl, vždyť o hrách se dá psát jako o čemkoliv jiném a není třeba mít pro to nějaký pořádnější důvod. Určitě bych nechtěl, aby tohle internetové místo připomínalo nihilistické doupě zla (muahahaha!), tudíž jsem se takhle zamyslel...
Casual Core má za sebou něco přes dva roky existence a já jsem vždy tak nějak usiloval o to, aby měl nějaké užší zaměření. V různých fázích existence to bylo pokaždé něco jiného. Jednou to byl blog se zaměřením na podobné články, které v té době vycházely na KK. Potom, co jsem se stal přispěvatelem na Kultuře kriplů, tohle zaměření blogu úplně ztratilo smysl. Nastoupily nějaké ty osobnější články, které jsem psával ve volných kratochvílích a sem tam nějakou tu retrospektivu a dojmy, oboje pokud nedosahovalo nějaké lepší úrovně, bylo publikováno zde a to povedenější putovalo opět na KK.
Jak jsem před nějakým časem zjistil, retrospektivní zaměření mi bohužel už kdosi vyfoukl, takže se opět nevědělo, čím bych mohl Casual Core plnit. Až teď tedy jsem si uvědomil, že nejlepší zaměření pro můj blog je herní design, o kterém se dá napsat spoustu odstavců a žádný takový blog, alespoň v českém jazyce, tady není. Čiže je vybráno. Odteď by měl blog plnit pouze a jen tento vysoce zajímavý druh obsahu. Už v minulosti jsem k němu párkrát tíhl, vida, ale pokaždé převládla snaha o vyvážený obsah, který by se dal nejlépe charakterizovat jako "prostě herní blog".
Možná za to může i můj staro-nový koníček věda, že volba dopadla takto. Kdyžtak nadávejte na ni! Budiž započata nová, doufejme daleko zajímavější, éra tohoto blogu.
ηὕρηκα!
čtvrtek 28. dubna 2011
pátek 15. dubna 2011
OMG Rozjel sem Dark Seed 2!!!
OMG. Po dlouhé době se mi podařilo rozjet nejlepší adventuru na světě. Zachránila mě až jakási zvláštně nastavená abandonware pirátská verze. Dark Seed 2 mám jinak samozřejmě originál. Přesněji ho mám třikrát na originálním CDčku (když se dá pořídit levně, tak prostě nejde odolat) a až tedy teď se mi to podařilo. Vivat Cyberdreams! Začátek je moc fantastickej a prostě už toho víc nenapíšu, protože následuje herní orgas. Bombáá!
zeal
zeal
úterý 12. dubna 2011
Sony a hackeři
Mě samého by tahle kauza hacknutí PS3ky vůbec nezajímala, ale když nám o tom ti naši žurnálisté pořád píší, tak se musím k tomu chtě nechtíc vyjádřit, abych jakože taky k tomu něco svýho řekl.
Přímo k onomu hacknutí jen to, že by bylo fajn, kdyby z toho vzešlo alespoň něco pěkného, nějaký homebrew kdyby se tvořil, jenže nic použitelného se prý stvořit nepodařilo, co jsem četl. Ale. Podařilo se vrátit Linux? Nevím, ale podle naštvanosti hackerů, co se zvou "Anonymní, ehm, Legie", to vypadá, že Linux se vrátit asi nepodařilo. Zato se ale podařilo shodit asi na dva dny nějakými primitivními útoky PSN a pár stránek poskytujících informace hráčům, a tudíž ti, co hlavně přišli na buben, byli hráči. To není žádné překvapení, protože hackeři vždy škodili především obyčejným lidem - možná i proto, že od nich nikdy nehrozila žádná reálná odveta, ale hlavně asi z důvodu, že nabourat se do takového běžného počítače bylo mnohem lehčí.
Takže... Rozhodně neschvaluju hackování PSN. Linux je mi úplně volný a kdybych si ho chtěl někdy nainstalovat, rozhodně ho nebudu nesmyslně dávat na herní konzoli, ale na PC. Jinak myslím, že kauza dopadla šťastně pro všechny strany. Hacker dostal doživotní zákaz hackovat, Sony s tímto nechala, v této době už neškodného, hackera jít a herní média si zase můžou napsat článeček navíc. Blogeři rovněž můžou sepsat nějaký pěkný text, v němž si můžou vylít srdíčko, nebo prostě napíšou pár suchých vět, kterými celou tuhletu událost shrnou.
zeal
Přímo k onomu hacknutí jen to, že by bylo fajn, kdyby z toho vzešlo alespoň něco pěkného, nějaký homebrew kdyby se tvořil, jenže nic použitelného se prý stvořit nepodařilo, co jsem četl. Ale. Podařilo se vrátit Linux? Nevím, ale podle naštvanosti hackerů, co se zvou "Anonymní, ehm, Legie", to vypadá, že Linux se vrátit asi nepodařilo. Zato se ale podařilo shodit asi na dva dny nějakými primitivními útoky PSN a pár stránek poskytujících informace hráčům, a tudíž ti, co hlavně přišli na buben, byli hráči. To není žádné překvapení, protože hackeři vždy škodili především obyčejným lidem - možná i proto, že od nich nikdy nehrozila žádná reálná odveta, ale hlavně asi z důvodu, že nabourat se do takového běžného počítače bylo mnohem lehčí.
Takže... Rozhodně neschvaluju hackování PSN. Linux je mi úplně volný a kdybych si ho chtěl někdy nainstalovat, rozhodně ho nebudu nesmyslně dávat na herní konzoli, ale na PC. Jinak myslím, že kauza dopadla šťastně pro všechny strany. Hacker dostal doživotní zákaz hackovat, Sony s tímto nechala, v této době už neškodného, hackera jít a herní média si zase můžou napsat článeček navíc. Blogeři rovněž můžou sepsat nějaký pěkný text, v němž si můžou vylít srdíčko, nebo prostě napíšou pár suchých vět, kterými celou tuhletu událost shrnou.
zeal
sobota 9. dubna 2011
úterý 5. dubna 2011
Sekce klasických adventur na PSN s podporou Move
Před týdnem se komusi zdálo, že na PSN objevil novou a velice pozoruhodnou sekci her, která byla na Playstation Network tak důkladně ukryta, že ji bylo velice snadné přehlédnout. I jemu se to málem povedlo, kdyby mu právě neodešla baterie v ovladači. Byla tam, mezi Transformery a trailerem k novému Armored Core, sekce Classic A. Games. Kdo by to byl tušil, že ono A. znamená Adventure.
Kliknutí na sekci tlačítkem právě se nabíjejícího ovladače mu v onom momentě zvedla... ne jedno, ale obě, až mu na obličeji splynulo s vlasovým porostem zakrývajícím jeho vlnící se čelo. Výbuch emocí zalarmoval sousedy a zapnul několik auto alarmů dole na ulici. Nabídka her v této sekci totiž skrývala netušené překvapení. Skutečně jde o adventury, a to o adventury klasické, radoval se.
Indiana Jones byl proti pravidlům abecedního řazení umístěn na začátek seznamu. Za ním byly další adventurní hry od LucasArts, a jak projížděl seznamem dál do větší hloubky, náhle si uvědomil, že už chvíli projíždí hrami od Sierry. Quest, Quest, zase Quest a ten následovaný dalším Questem. Quest po Questu se dostal k Microprose a jejím adventurám, a poté následoval pád do té nejtemnější rokliny... ne doslova, ale jak jinak nazvat objevení Dark Seedu, Dark Seedu 2, Hellu, Harvestera, Maupiti Islandu, Shadow of the Comet, Bloodnetu, Psychic Detectiva a Psychic Detectiva 2, o kterém vůbec netušil, že by existoval. Náhle se mu trocha zatmělo před očima a zasekl se mu zvonek v uších.
Nevěděl, do čeho se pustit dřív. Ani cenou se nemohl řídit, vše stálo stejně, a dolar devadesát devět centů ho ani trochu nevytrhl z jeho nutkavého pocitu rychle něco z toho zahrát. Rozhodl se pro náhodnou střelu, a je dost možné, že by to jinak ani nešlo. V infu se dozvěděl, že hra podporuje Move, stejně jako ostatní tituly v sekci Classic A. Games. "Až příliš dobré na to, aby to byla skutečnost?", tázal se už podruhé sám sebe, ale tentokrát nahlas, aniž by mu to přišlo nějak divné.
Kvílení vlkodlaka na obrazovce mu oznámilo, že The Beast Within byl stažen a připraven ke spuštění. Move v ruce. Na ponoření obrazovky do tmy reagoval rozsvícením měsíčně žluté barvy, na což hra ihned odpověděla opětovným kvílením z reproduktorů. Tentokrát mnohem silnějším než před krátkou chvílí. Jako kdyby přítomnost měsíce rozpumpovala krev ve vlkodlakových žilách. V mlžném oparu stál bledý Gabriel v těsné blízkosti čínské prostitutky a dobrodružství už bylo na dosah. Stačilo namířit Move ovladač a stlačit jedinou nabídku v menu.
Byl to jeden z nejlepších herních zážitků jeho krátkého života. A už už přemýšlel, co dalšího si zahraje, a že tam byl velikánský výběr, vždyť jen projet těmi tituly dalo zabrat jeho cigaretě, která se stačila vykouřit celá až po začátek filtru, div si nespálil jazyk.
Tak pěkně děkujeme autorovi, který si přál zůstat v anonymitě, za hezký příspěvek na Casual Core.
zeal
Kliknutí na sekci tlačítkem právě se nabíjejícího ovladače mu v onom momentě zvedla... ne jedno, ale obě, až mu na obličeji splynulo s vlasovým porostem zakrývajícím jeho vlnící se čelo. Výbuch emocí zalarmoval sousedy a zapnul několik auto alarmů dole na ulici. Nabídka her v této sekci totiž skrývala netušené překvapení. Skutečně jde o adventury, a to o adventury klasické, radoval se.
Indiana Jones byl proti pravidlům abecedního řazení umístěn na začátek seznamu. Za ním byly další adventurní hry od LucasArts, a jak projížděl seznamem dál do větší hloubky, náhle si uvědomil, že už chvíli projíždí hrami od Sierry. Quest, Quest, zase Quest a ten následovaný dalším Questem. Quest po Questu se dostal k Microprose a jejím adventurám, a poté následoval pád do té nejtemnější rokliny... ne doslova, ale jak jinak nazvat objevení Dark Seedu, Dark Seedu 2, Hellu, Harvestera, Maupiti Islandu, Shadow of the Comet, Bloodnetu, Psychic Detectiva a Psychic Detectiva 2, o kterém vůbec netušil, že by existoval. Náhle se mu trocha zatmělo před očima a zasekl se mu zvonek v uších.
Nevěděl, do čeho se pustit dřív. Ani cenou se nemohl řídit, vše stálo stejně, a dolar devadesát devět centů ho ani trochu nevytrhl z jeho nutkavého pocitu rychle něco z toho zahrát. Rozhodl se pro náhodnou střelu, a je dost možné, že by to jinak ani nešlo. V infu se dozvěděl, že hra podporuje Move, stejně jako ostatní tituly v sekci Classic A. Games. "Až příliš dobré na to, aby to byla skutečnost?", tázal se už podruhé sám sebe, ale tentokrát nahlas, aniž by mu to přišlo nějak divné.
Kvílení vlkodlaka na obrazovce mu oznámilo, že The Beast Within byl stažen a připraven ke spuštění. Move v ruce. Na ponoření obrazovky do tmy reagoval rozsvícením měsíčně žluté barvy, na což hra ihned odpověděla opětovným kvílením z reproduktorů. Tentokrát mnohem silnějším než před krátkou chvílí. Jako kdyby přítomnost měsíce rozpumpovala krev ve vlkodlakových žilách. V mlžném oparu stál bledý Gabriel v těsné blízkosti čínské prostitutky a dobrodružství už bylo na dosah. Stačilo namířit Move ovladač a stlačit jedinou nabídku v menu.
Byl to jeden z nejlepších herních zážitků jeho krátkého života. A už už přemýšlel, co dalšího si zahraje, a že tam byl velikánský výběr, vždyť jen projet těmi tituly dalo zabrat jeho cigaretě, která se stačila vykouřit celá až po začátek filtru, div si nespálil jazyk.
Tak pěkně děkujeme autorovi, který si přál zůstat v anonymitě, za hezký příspěvek na Casual Core.
zeal
pondělí 4. dubna 2011
Jak měl vypadat Bulletstorm
Aneb blíží se doom FPS žánru? (mělo být tohle jako nadpis?)
Podle názvu článku to může vypadat, že tu budu psát o původních záměrech, které měli polští autoři z Epicu s Bulletstormem. Přesný obsah následujícího textu je ovšem jiný, ne úplně, ale trochu přece jen ano. Chci se tu krátce rozepsat o tom, jak měl vypadat Bulletstorm podle mých představ, které se určitě neshodují s většinou fandů FPSek - protože F.E.A.R. 2 je dle mého skromného názoru uber shit, zato Necrovision uber gold. Tak vidíte, že mám zcela jiné představy o FPS, než většina kritiků.
A abych nebyl zase tak zlý na Bulletstorm, nestavěl bych ho úplně odznova, ale jen bych "dobrousil" to, co už People Can Fly vyrobili. A první na řadu by přišly skill-pointy. Ty bych vyhodil, rozšrotoval a co by zůstalo... jestli by něco zůstalo... a dál a dál. Bulletstorm je totiž postaven na super filmovém podkladu, jehož jádro tkví v neustálém držení hráče v přesvědčení, že je účastníkem filmového dobrodružství. A pak zničehonic se na obrazovce během akce zobrazují různá číslíčka, písmenka a podobné, a tahle iluze filmu pak dostává pořádně obuškem po žebrech. Myslím ale, že by se ony skillpointy daly víceméně zapracovat do celkového mechanismu hry, ale jen tak, že by byly na první pohled neviditelné - povede se vám nějaká pěkná střela do zvlášťního místa na potvoře a ta začne mít záchvat a tudíž vy pak lepší šanci potvoru dostat, nebo získat čas, kdy je potvor okolo povícero. S tímhle souvisí další věc - zásahy jsou ve hře velkou neznámou, často pálíte a nic se neděje - pokud by se zásahy graficky projevovaly (výbornej příklad je T-1000 přijímající náboje do hrudi ve filmu T2), tak by to všechno bylo mnohem zábavnější. Takhle jen pálíte a klejete, protože z té zbraně střílíte a kde nic tu nic, a že zase vás hra otravuje s tím, že musíte vykonat po sté ten stejný skillshot, který vyhodí monstrum po sté úplně stejným způsobem do vzduchu.
Příběh, mno, ten je jak to jen říct, bohužel tam je. A jen možná by se dal napravit, kdyby v průběhu hry hrála fantastická a strhující hudba. Jinak prostředí je pěkné, snad jen bych snížil výskyt oranžové barvy, která mně osobně už v Quake 2 naháněla hrůzu, a sem tam nějakou druhou cestu skrz jinej barák, aby ten "tunel ve hře" nebyl až tak depresivní. Nakonec bych přidal ještě nějaké bezvadné nápady ze Singularity a taky Necrovisionu, když už si z něj Bulletstorm půjčuje.
zeal
Podle názvu článku to může vypadat, že tu budu psát o původních záměrech, které měli polští autoři z Epicu s Bulletstormem. Přesný obsah následujícího textu je ovšem jiný, ne úplně, ale trochu přece jen ano. Chci se tu krátce rozepsat o tom, jak měl vypadat Bulletstorm podle mých představ, které se určitě neshodují s většinou fandů FPSek - protože F.E.A.R. 2 je dle mého skromného názoru uber shit, zato Necrovision uber gold. Tak vidíte, že mám zcela jiné představy o FPS, než většina kritiků.
A abych nebyl zase tak zlý na Bulletstorm, nestavěl bych ho úplně odznova, ale jen bych "dobrousil" to, co už People Can Fly vyrobili. A první na řadu by přišly skill-pointy. Ty bych vyhodil, rozšrotoval a co by zůstalo... jestli by něco zůstalo... a dál a dál. Bulletstorm je totiž postaven na super filmovém podkladu, jehož jádro tkví v neustálém držení hráče v přesvědčení, že je účastníkem filmového dobrodružství. A pak zničehonic se na obrazovce během akce zobrazují různá číslíčka, písmenka a podobné, a tahle iluze filmu pak dostává pořádně obuškem po žebrech. Myslím ale, že by se ony skillpointy daly víceméně zapracovat do celkového mechanismu hry, ale jen tak, že by byly na první pohled neviditelné - povede se vám nějaká pěkná střela do zvlášťního místa na potvoře a ta začne mít záchvat a tudíž vy pak lepší šanci potvoru dostat, nebo získat čas, kdy je potvor okolo povícero. S tímhle souvisí další věc - zásahy jsou ve hře velkou neznámou, často pálíte a nic se neděje - pokud by se zásahy graficky projevovaly (výbornej příklad je T-1000 přijímající náboje do hrudi ve filmu T2), tak by to všechno bylo mnohem zábavnější. Takhle jen pálíte a klejete, protože z té zbraně střílíte a kde nic tu nic, a že zase vás hra otravuje s tím, že musíte vykonat po sté ten stejný skillshot, který vyhodí monstrum po sté úplně stejným způsobem do vzduchu.
Příběh, mno, ten je jak to jen říct, bohužel tam je. A jen možná by se dal napravit, kdyby v průběhu hry hrála fantastická a strhující hudba. Jinak prostředí je pěkné, snad jen bych snížil výskyt oranžové barvy, která mně osobně už v Quake 2 naháněla hrůzu, a sem tam nějakou druhou cestu skrz jinej barák, aby ten "tunel ve hře" nebyl až tak depresivní. Nakonec bych přidal ještě nějaké bezvadné nápady ze Singularity a taky Necrovisionu, když už si z něj Bulletstorm půjčuje.
zeal
sobota 2. dubna 2011
Io Quest: Part 1
Hopsačka z ledna roku 2007. Kdo hru pokoří, dostane velkej balík peněz! :)
Příběh: hlavní hrdina cestuje časem, aby zachránil Io, měsíc Jupitera, od zničení zlou společností Cohaagen Company. Projděte skrz deset úrovní, od jeskyní v Nevadské poušti, přes podzemní část Egypta až po futuristickou Zemi.
Link ke stažení: http://www.uloz.to/8514446/ioquest07-exe
Bohužel, devátá úroveň ve futuristické jeskyni je nedodělaná, takže ji supluje desátá, která možná, ale jen možná, nemá konec. Tak možná v nějaké příští revizi na to kouknu, pokud se najde dostatek fanoušků.
All rights reserved by Collective of Fon Studios (May their lives rest in peace).
Příběh: hlavní hrdina cestuje časem, aby zachránil Io, měsíc Jupitera, od zničení zlou společností Cohaagen Company. Projděte skrz deset úrovní, od jeskyní v Nevadské poušti, přes podzemní část Egypta až po futuristickou Zemi.
Link ke stažení: http://www.uloz.to/8514446/ioquest07-exe
Bohužel, devátá úroveň ve futuristické jeskyni je nedodělaná, takže ji supluje desátá, která možná, ale jen možná, nemá konec. Tak možná v nějaké příští revizi na to kouknu, pokud se najde dostatek fanoušků.
All rights reserved by Collective of Fon Studios (May their lives rest in peace).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)