Moje hra pro dubnový Ludum Dare je hotová

2014 vypadá na fascinující rok z hlediska herní kultury. Máme tu VR, PS4, X1, W2. A samozřejmě nejen je. Před pěti lety, kdy jsem vůbec poprvé usedal před ještě stále prázdnou stránku blogu CC, bych jistě skákal nadšením, kdybych se dozvěděl, že tu budeme mít konečně virtuální realitu, nebo že konzole nové generace budou nabízet tak lákavě vypadající herní obsah (moc a moc bych si teď chtěl zahrát Dark Sorcerer!). Stejně tak by mě ale nadchlo, kdyby mi někdo řekl, že čeští herní blogeři budou mít v roce 2014 zaměstnány oboje ruce - při tvorbě zábavního počítačového softwaru! No není to přesně ten vrchol našeho videoherního hobby pro nás coby herní nadšence? Zcela bezpochyby.

A abych byl konkrétnější, DavedeSade chystá velmi zajímavě vypadající Chaos Guns. MickTheMage vytváří neméně zajímavý mod do Shadowrun Returns: Shadows Overwatch Bratislava, odehrávající se jen kousek od Brna.

No a pak je tu moje maličkost, která včerejší noci obětovala Ludum Dare kousek svého psychického zdraví. Ale že to stálo za to.

ODKAZ!

zeal

Transcendence

Na blogu jsem toho za pár posledních měsíců napsal málo, ale to holt, když mám pod stolem štos nedočteného Levelu, se snad dá pochopit, nakonec vychází nemálo pěkných her, jako např. Might & Magic X či Thief, který mimochodem moje sedmileté PC už nerozjede.

K Transcendence:

Při sledování filmu jsem měl takový pocit, že se dívám na směsici dvou seriálů: Continuum a Revolution. Johnny Depp, jakožto jediný vědec, který na "to" přišel a stvořil tak AI, jež si správně uvědomuje, na co se to v Jeopardy vlastně ptají, nahraje svoji mysl na disk a ten se poté zkopíruje na internetové servery, odkud se Johnny Depp ozývá své velmi blízké kolegyni. Jak je to vůbec možné, či aspoň jak to zhruba funguje, ve filmu není ani trošku nastíněno. Čímž pádem se film stal méně přehledným (zábavným?). Následně se toho nepřehledného začalo nabalovat více - lidé, co jsou proti AI dokonce vědí, jaký šuplík v dobře střežené místnosti byl vybrán a kolik si toho Johnny Depp, vlastně jeho kolegyně, odnesla. Antagonisté - lidé, kteří ve filmu zabíjejí ostošest všechny, kdo pracují pro firmu dělající na AI, včetně uklízeček, vlastně antagonisty nejsou, dozvídáme se někde v polovině filmu, protože je to vlastně záslužná činnost, bojovat, a navíc takto surově, proti technologickému pokroku - s čímž souhlasí i FBI a divák neví, jestli je něco špatně na plátně, nebo jestli mu neuteklo něco významného v ději.

O Transcendence jsem si myslel, že to bude konečně film o AI, který bude opravdu povedený. Holt Pfister není Nolan, a tak se prostě musí člověk smířit s tím, že je to jen docela povedený film. Na můj vkus trochu víc komornější a s logickými dírami, které zřejmě ještě nějaký čas budou scenáristu Transcendence budit ze spaní. Zajímavá je na filmu jeho nehollywoodskost, a pokud nechodíte na filmové festivaly, pak vás zřejmě tenhleten aspekt potěší. Pro fandy AI: zkoukněte raději znova 2001.

zeal

Úvaha: Odkud se vzal fenomén nezávislých her, a neměl by odejít tam, odkud přišel?

Videohry se mění a ty dnešní jsou rozhodně jiné, než jaké byly v devadesátých letech. Jsou v lecčems lepší a leckdy jsou tak nudné, že by u nich usnul i neustále pohotový Angryvideo Gamenerd. Ty velké už nemají čím překvapit, dá se globálně řici - avšak výjimky se stále objevují. Co je s velkými hrami obecně špatně?

Řekl bych, že hráčům se (ale možná jen podvědomě) nelíbí jejich neustálé odkloňování se od videoherního stylu dřívějška. Hry už "herně nesmrdí", dalo by se shrnout. Proto se najednou zničehonic objevil fenomén nazvaný "nezávislé hry", aby už nedostatek "herně smrdících her" nebyl tak citelný a v dohledné době ho nadobro eliminoval. A proto si spousta lidí koupilo, či upirátilo, Minecraft, čili hru, která smrdí nejvíce videoherním aroma, a je jedno, jestli jsou tihleti hráči na skládání Lega už velcí, není na tom ostatně nic špatného, na skládání kostiček. Videoherní studia, ta s vlastní kanceláří, či budovou jimi plnou, nemají trpělivost s děláním her vypadajících, jako kdyby byly určené pro tlusté spoluobčany hrající v tmavém koutě svého pokoje, a jejich ambice jsou daleko vyšší: dělat produkty podobající se filmům, protože filmový průmysl táhne prostě víc, než blikající automaty někde v zakouřené herně. Lidem se to líbí, a hráčům, kterým na hrách záleží trošku víc, se to už tak moc nepozdává, a proto tu máme nezávislé hry, které splňují definici videohry o něco lépe, než za několik desítek milionů vytvářené AAA hry, a nejen to: nezávislé hry mají od filmů dále a tenhleten fakt je přesně to, co hráčům vyhovovalo vždy, v každé dekádě.

Nezávislá studia, nezávislí vývojáři her? Michael Dailly, tvůrce Lemmings a Grand Theft Auto, říká, že tehdy, tj. v devadesátých letech, byli nezávislí všichni. To jen nedávno se objevila tahleta nálepka, která rozlišuje na ty, kteří dělají ve velkém studiu, a na tvůrce sídlící (obvykle ve své vlastní) "garáži". K čemu ale taková nálepka? Dá se říct, že se to může chápat jako varování zákazníkům: "pozor, na tuhle hru bylo vynaloženo málo finančních prostředků, tudíž to tak dobře nevypadá" a pozitivněji pak: "na tuhle hru bylo vynaloženo málo peněz, roztomilost zaručena a my budeme rádi, když nám pomůžete".

Velká studia vydávající jedno pokračování za druhým už trošku začínají nudit nejen o hrách přemýšlející hráče, ale i čtenáře herních blogů, a kdo je dnes nezávislý je tak obecně považován za někoho, kdo má tu moc přijít s něčím úžasným, čerstvým a herně zajímavým (když už ne dílem tak) dílkem. Je to slyšet nejen na sociálních sítích, ale i v diskusích a herní média píšící o nadějných talentech z "garáže" také nepřehlížejí, jakou rychlostí si tento fenomén "nezávislých" her získává sympatie hrajícího davu. Není divu, že stále více "profi" herních vývojářů odchází z velkých studií zakládat malá (ehm) "nezávislá" studia. "Jsme nové indie herní studio", píše se na jejich stránkách.

Proč je tahleta nálepka "nezávislé hry" v poslední době stále častěji uplatňována, jsem už napsal. Teď se chci zeptat: Nebylo by lepší, kdyby žádné rozlišování na černé a bílé nebylo? Také se často plete, kdo je ještě indie a kdo už ne: je to malá firma bez vydavatele? Pokud získá vydavatele, už není indie? Pokud tvůrce Minecraftu prodá milion titulů, je stále ještě indie? Zadruhé mi to přijde jako nicneříkající nálepka, která prakticky nic neznamená. "Jsme indie!" No a co?

Pod čarou. Na nezávislou dráhu se ve svých posledních křečích údajně vydal ale i Lucasarts, s hříčkou Lucidity, což se nelíbilo nejmenovaným redaktorům jednoho (taktéž nejmenovaného) herního časopisu: velké studio s dlouhou historií přece nemůže dělat nezávislé hry (!), čtu při kávě. Za to pět bodů dolů. No chápete to?

zeal