Říkám si: ještě, že vyšel, ten Duke Forever! Tak zábavnou střílečku jsem dlouho nehrál.
A pak je tu ta záležitost s recenzemi. Duke dostal od recenzentů, řekněme, blivajzová hodnocení. Asi si teď máme všichni říkat, že Duke Nukem Forever je kdovíjak špatná hra a nemyslet si nic jiného, protože recenze mluví jasně. Jenže ono to jaksi ani trochu nejde, myslet si to, když jsem si ho už zahrál, a já prostě vím, že to tak není. A tak si říkám, jestli si z toho nemáme, my hráči, spíše vyvodit něco jiného. Třeba to, že Duke Nukem Forever se nelíbí recenzentům.
A dá se jim divit, když je Duke Nukem celá ta léta vodil za nos? Dá se divit tomu, že recenzenti dají nižší hodnocení hře od firmy, která dnes prakticky už nic neznamená? A už vůbec se nedá divit tomu, že recenzenti to osolí hře, která přetéká nekorektním humorem, jenž ani trochu nezapadá do současného pseudo-seriózního stavu herního průmyslu, kde "dříve silikonová ranařka" Lara je nyní vystrašená křehká dívka s emocemi. Ha, ha.
Někdy si říkám, proč vůbec sledovat nějaké herní weby, když recenze se dnes už nepíšou pro čtenáře, ale pro herní firmy. V neposlední řadě i pro herní distributory. Může to znít jako nějaké klišé, ale něco pravdy na tom bude. A u Duke Nukema je tahleta skutečnost krásně vidět. Takže i z tohoto důvodu jsem vděčný za Duke Nukem Forever.
0 komentářů:
Okomentovat