středa 18. září 2013

Hraje někdo Coraabii?

O Coraabii jsem se zajímal ještě před jejím vydáním, zkrátka proto, že je od zlatých českých ručiček. Karetní hra jdoucí ve stopách mých kdysi oblíbených karet Magic the Gathering vypadala s každým dalším screenshotem lépe a lépe, snad proto, že na obrázcích dělaly ručičky z jiných zemí a celé to tak vypadalo, že se z každé země sešel jeden opravdový talent a výsledkem byla doslova světová kvalita.

Došlo na datum, kdy Coraabia spustila svůj beta program otevřený veškerému hráčstvu, a to znamenalo, že jsem si ji nainstaloval i já. Resp. hra je v browseru, takže namísto instalace proběhla registrace, ale to už je slovíčkaření... První dojem byl věru kladný. Profesionální vzhled juser interfejsu mi dodal na sebevědomí pro odehrání své první partie s hráčem, který se v té chvíli ocitl možná v té samé situaci, v jaké jsem se nacházel já. Hrát či nehrát? První možnost byla inu lákavější, a já jsem kliknul na tlačítko odehrát náhodnou partii a v tom okamžiku "bitva" náhle započala. Předtím jsem si sice prošel povinným tutoriálem, pravda ale byla, že ve hře jsem měl stále trošičku menší kejos, avšak to hlavní, mačkání kartiček, jsem zvládal. Přiznávám ale, že taktiku na soupeře jsem předem připravenou rozhodně neměl a spíše jsem tak hlava nehlava klikal podle toho, co mi připadalo moudré na nepřítele poslat.

Vlastně to není ve skutečnosti tak složité, protože nejvíce hra připomíná klasickou karetní hru vyšší vyhrává. Ale jen na povrchu. Coraabia má spousty speciálních karet, které vám můžou zajistit výhru i v případě, je-li vaše karta nižší hodnoty než soupeřova, což by se u klasické hry vyšší vyhrává rozhodně stát nemohlo.

No, první a vlastně do této chvíle i poslední hru jsem vyhrál, i když je skóre dle obrázku níže vyrovnané. Soupeř hru srabsky vzdal. Tím se asi chlubit nedá, a tak důvod, proč sem obrázek dávám je čistě ilustrativní.

Po jediné hře se určitě nedá nijak posuzovat kvalita hry. Co se dá, je pouhé rozmýšlení se tady na blogu zda má ještě smysl se ke hře vracet. Zpracování je senzační, dojem velmi profesionální. Trochu mě zklamala náplň hry, kterou jsem si představoval přece jen více ve stylu MTG, než přebíjení čísel, ač se spoustou speciálních karet ne v rukávu, ale v ruce. Tady mi navíc přijde o jednu třídu zábavnější Arcomage, tedy karetní minihra z nějakého dílu Might and Magic.

V závěru článku mi nezbývá než to celé shrnout takhle: těšil jsem se, zahrál jsem a zapomněl jsem. Otázka je, jestli jsem neprohloupil. Coraabia je zadarmo a možné je, že se vám při třetí anebo čtvrté hře dostane do krve a vy si začnete dávat dobrý pozor na to, abyste ani na jeden den nezapomněli, že se máte lognout a přehrát, či přebít dalšího soupeře.

zeal


2 komentáře:

  1. Jsem na tom podobně. Zahrál jsem si pár her a zapomněl jsem. Líbí se mi ten svět a to vizuální zpracování, ale hergot, je to straně nepřeihledné a uživatelsky nepříjemné. Teď hraju tu novou kartičkárnu od Blizzardu (Hearthstone: Heroes of WarCraft) a je to naprosto neporovnatelné. Samozřejmě že nejde srovnávat Blizzard a mini amatérský tým co to dělá ve svém volném čase tady v Praze a taky nesrovnávám produkční hodnoty a tyhle věci. Ale Hearthstone to umí skvěle vysvětlit, perfektně pomůže při tvorbě vlastního balíčku karet, všechno parádně popíše a poradí... Tohle není otázka peněz. Na uživatelsky příjemnou hru nepotřebuješ velké zdroje.

    Coraabia je mi ale hrozně sympatická a doufám, že chlapci vyzkouší Hearthstone, poučí se a já si pak nějakou Coraabii 2.0 hrozně rád vyzkouším.

    OdpovědětVymazat
  2. Jj, ta nepřehlednost je nejen při hraní, ale i v managementu balíčků a vůbec v celém tom jejich přeplácaném menu, kde se toho děje, až člověk vyloženě kouká, kolik věcí se může dít u pouhé karetní hry. A souhlas, v první řadě jim mělo jít o to, udělat hru user friendly,

    Jinak ten Hearthstone zní dobře, díky za tip. Zkusím se po ní poohlídnout.

    OdpovědětVymazat