Ludum Dare je má oblíbená soutěž garážových herních tvůrců. Mám rád její pravidla, podle nichž musíte hru udělat během 48 (příp. 72) hodin. Během této doby se musí stihnout všechno, včetně spánku, sprchy a např. rodinné oslavy či procházky v dešti. Důležité je téma: v hodnotících kategoriích se také hodnotí, jak se autor trefil do tématu. Tohle je, co se týče mého snažení, alfa a omega. Je to důvod, proč se zúčastňuju Ludum Dare a ne jiného "herního jamu". Hra postavená na konkrétním tématu prostě musí být zajímavější, než hra, kde se jen běhá a střílí. Tím pádem je tu motivace dělat něco zajímavého, namísto snažení se o tisící miliontý klon AAA her se špatnou grafikou.
Tématem pro jubilejní třicátý obměsíčník je: Propojené světy.
Tím pádem první na řadě bylo vymyslet, jak tohle téma pojmout a postavit na něm "příběh", který zaujme mou osobu a případně i někoho dalšího. Přiznám se, že nápad se zrodil až poté, co jsem si kreslil různé, nahodilé malůvky. Až poté, co se panáček kutálel po úrovni.
Měl jsem výhodu, oproti mým předchozím snažením, v tom, že jsem zase lepší ve skriptování, o něco málo zkušenější, a o dost rychlejší, v kreslení čtyřpolíčkových animací, takže grafika šla kupodivu velmi rychle a tak jsem si mohl dopřát spoustu různých "fun" animací, které se navíc s mým velkým podivem nakonec do hry dostaly, a to snad díky mé rychlejší skriptovací ruce, kterou jsem za ty dva roky nacvičil tak dobře, že moje zatím poslední hra je mnohonásobně větší, než všechny mé dosavadní herní počiny dohromady.
Hrubý odhad celkové doby vyrábění hry Between Two Worlds odhaduji na 11 hodin - dělal jsem na ní v průběhu tří dnů (poslední den, jako obvykle, do noci). Problémy se dostavily snad až při závěrečných pracích, a snad za to mohla vidina blížícího se deadlinu, jinak to šlo - teď se opět podivuju - hodně hladce. S výsledkem jsem nadšený, ale opět jsem zapomněl do hry někam vepsat instrukce. Holt, já na ty instrukce zase tak nejsem.
A jak to tak bývá, po dokončení prací se mi zdá, že tam zase něco chybí - zvuk a hudba určitě. Přijde mi to krátké a v první polovině hry se toho zase tak moc neděje, a to jsem plánoval tam dát více interakce. Ale časově to prostě nevyšlo, takže to vidím na Between Two Worlds Deluxe Ultimate version, že bude úplně ta první a zároveň taky poslední verze, s níž budu naprosto spokojený.
Z obrázků pod textem by se dalo říct, že je to další bludišťovka skákačka bez nápadu, ale není to tak - je to postavené a podřízené nápadu (ať je to už k lepšímu, nebo horšímu) a není to zase tak dlouhé, abyste u toho s prstem na klávese usínali. Hlavní pointou bylo pobavit se, pobavit případného hráče, a zbytek - skutečná herní kvalita - je prostě, zejména v případě této soutěže, až to vedlejší (pro mě určitě). A myslím si, že za 11 hodin vymyslet a udělat něco, co by ve starém SCORE dostalo osmičku, zkrátka a dobře stejně nejde, pokud se nejmenujete Roberta Williams.
Jestli by to přece jen někoho zaujalo (resp. zda jste dočetli až sem, tak asi ano), odkaz na hru je zde: http://www.ludumdare.com/compo/ludum-dare-30/?action=preview&uid=31752 A pokud ji dohrajete a budete mít k ní co napsat, (včetně nadávání - imho nic jiného by ani neměl čekat každý správný vývojář her) komentáře pod článkem budou místem, na které budu koukat minimálně po zbytek tohoto týdne.
zeal
0 komentářů:
Okomentovat