úterý 4. září 2012

Bad Games Edition: Heavy Metal F.A.K.K. 2

V době největší slávy kozaté Lary Croft se objevilo mnoho konkurenčních "tombraiderovek". Mezi nimi vyčnívala jedna jediná, Heavy Metal: F.A.K.K. 2.

Abych se tu co možná nejrychleji přiznal, tak Heavy Metal jsem v době jejího vydání nehrál. Je to asi tím, že v roce 2000 mé zájmy byly zcela jinde. Už si to ale moc nepamatuju; nechtějte po mně, abych se vám tu rozvzpomínával dlouhé hodiny, jak to s tím Fakkem 2 vlastně bylo. Nejspíš mi to bylo Fakk. Ale jak už jsem psal, nevím, ani netuším, zda o tuhle hru vůbec někdo v mém okolí byť jen zavadil. Nejspíš ne. Nebo snad ano? Nakonec to pro článek není zase tak důležité, abychom se bez této informace nepohnuli dál. Ale raději něco blíže o této hře...

Takže o čem je Heavy Metal F.A.K.K. 2; a hlavně co tato zkratka znamená? Jde o Federation-Assigned Ketogenic Killzone druhého levelu. Ano. A přesněji jde o planetu dívenky z výše přiloženého obrázku, jejíž jméno je Julie Strain. Autoři hry při převádění Julie do digitální podoby zachovali všechny její proporce a tím klady hasnou.

Zásah tvůrců nejvíce odneslo ovládání. Vybírání zbraně při soubojích znamenalo vyťukat větu na klávesnici a následný výběr potvrdit tlačítkem myši. Inu, vybírat se dalo z čeho, ale problém tkvěl v absenci užitečných zbraní, takže se při soubojích muselo zdlouhavě vyhledávat v arsenálu, až jste našli onen schovaný raketomet a měli jste štěstí, pokud jste to zvládli dřív, než Julie upadla na zem z důvodu ztráty veškeré energie.

Za další to odnesly úrovně, které zřejmě nikdo nedesignoval, a na poslední chvíli je nejspíše někdo vyškrábal ze zasmrádajícího hrnce, do kterého se po čas vytváření hrdinky Julie a jejího rozpadajícího se oblečení občas hodil nápad ve smyslu "potřebujeme dveře", "je potřeba tam mít skákající zvířátko a most" (a proč, to už je k vidění v následujícím videu) a "je potřebné, aby se ve všech úrovních hrdinka mohla procházet polonahá".

Odnesly to zbraně. A odnesly to příšery, jejichž vizuály dodnes ohromují špičkovými nápady, nad kterými by skákal nejeden obyvatel Černobylu.

Na konec se dá napsat jediné: Kozy nejsou vše, a ani kozy nedokážou zachránit hodně špatnou hru.



zeal

7 komentářů:

  1. Co si bral za latky? Ako si tak na tuto hru spominam tak bola celkom fajn, nic extra originalne alebo prevratne, ale hrala sa dobre. Ziadne problemy s ovladanim, grafika na svoju dobu - tak, tak slusna a hratelnost tiez. Vo svojej dobe by som povedal, ze 7-kova hra. A ako tak teraz pozeram na dobovy priemer, tak to som este mierne prisny (Gamerankings - 79.63% ). Alebo si hral uplne inu hru, s tym istym nazvom? :))

    OdpovědětVymazat
  2. V recenzi od Jana ICEho Eislera dostala kolem 20 procent a imho souhlasim.

    OdpovědětVymazat
  3. Fakk2 jsem v tý době hrál. Drakan to sice nebyl, ale nebyla to špatná hra, takovej dobovej průměr na kterej se sice nevzpomíná, ale tehdy zabavil. Taky se divim...

    OdpovědětVymazat
  4. Systém kombinace dvou zbraní fungoval dobře, pokud jste je volili předem... Podle mého levely nepostrádaly atmosféru a humor (dobrá hudba, podtrhnout humor). Co si pamatuju celé jsem to prošel v kombinaci meče + uzina zbytek byl zbytečný. Nemáš na ten výron kreativity buňky, totok surrealismus. Drakan je jiná liga :)

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Možná kdybych ho hrál tehdy, tak bych jeho chyby lépe ignoroval, nicméně ICEho recenze má velmi dobré argumenty proč jde o špatnou hru. Samozřejmě, sto lidí a sto názorů. Mně se zase líbí Shogo a to se ve Score moc nelíbilo Janu Eislerovi.

    OdpovědětVymazat
  7. Tehdy to byla podle mě průměrná hra, ale otázka, proč hrát vlastně Fakk2 dnes? To teda nevim :). Já bych to nehrál. Takže měl třeba ICE s kritikou pravdu :)

    OdpovědětVymazat