Doplněk k předchozímu článku o zombiích

Otázka v předchozím článku byla více než jasná, alespoň z mého pohledu. Týkala se oblíbenosti zombií ve hrách. Přesto se našel někdo, kdo předchozí článek z nějakého prapodivného důvodu pochopil trošičku jinak. Že zombie ve filmu a George A. Romero, a ne zombie a hry. O filmových zombiích nebyla řeč. Filmové zombie jsou odlišné od těch herních a např. v Land of the Dead už mají zbraně a hrají na trombon (aby přilákaly kolemjdoucí se šťavnatým mozkem v hlavě). Předchozí článek se ptal víceméně na to, zda náhodou hráčům nedělá dobře, když odpravují nevinné... Tak. Teď je to myslím jasné úplně všem.

Ještě bych ale trochu rozvedl přítomnost zombií ve hrách. Totiž, zombie jsou brána jako monstra, která je třeba zneškodnit - Ustřelte jim hlavy! BOOM! Bezva, jak mu odlítla z krku ta hlava. Viděls to? ŠPLÍÍCH!! Nechutný, ale super. Je škoda, že tvůrci videoher na tento fenomén, který světu znovupředstavil filmař George A. Romero (a později Danny Boyle), nahlížejí tak povrchně, až to leckteré hráče, kteří si rádi od střílení občas rádi odpočinou, lehce zamrzí. Vždyť s takovým tématem se dá vyrobit psychologické maso, kdy nevíte, zda "zombie infekce" u někoho, na kom vám záleží, např. na vás, převládne či jestli je ještě možnost najít způsob, jak tomu předejít. Je tu šance na zajímavý vývoj vztahů mezi herními postavami - zabít zombii, kterou dříve jiná postava znala? Nebo ne a ohrozit tím tak jiné postavy, které ještě zombiemi nejsou? A ani nevíte, jestli je Joe hodný člověk, či zbabělec, který by si to tak nějak zasloužil.

Pak je tu problém vůbec v onom pojmu zombie. Mrtvola, která chodí. Jediný impuls létající v jejích pocuchaných neuronech je hlad... Obrovský hlad. Mrtvola, nemrtvola. Do toho McDonald's si prostě zajít musí. Jenže, McDonald's má otevřeno jen pro lidi. Takže se chodící mrtvoly vydávají do ulic pochutnat si na ostatních, kdo ještě má pořádně chutná střeva, a do nich zamotaný nějaký ten hamburger.

Pak je tu ale myšlenka, že vlastně zombie nejsou zas tak odlišné od lidí. Ještě tuhle sobotu jsem měl pocit, že jsem s tím nápadem přišel já. Pak jsem si ale vzpomněl, že to napadlo už mnohem dříve někoho jiného: tahleta geniální myšlenka se objevila v remaku Night of the Living Dead z roku 1990 (jenž je celkově mnohem lepší než černobílý originál).


zeal