In Diablo Veritas

Jak všichni víme, patnáctého tohoto měsíce vyšlo Diablo 3. Většina ho má již zahraného, někteří již dokončují obtížnost Nightmare a jen hrstka vyvolených ho již odložila se slastným výrazem ve tváři na polici vedle ostatní klasiky žánru (taková je výhoda krabičkové verze). No a pak jsou tu tací, kteří osudného dne nestáli na ulici ve frontě na Diablo a mají kulový... Diablo je totiž všude vyprodáno!!

Ano jistě, dá se objednat z bezedné jámy, jež se zve digitální distribuce, leč já této formě prodeje neholduji, a určitě nejsem sám, komu by bylo líto dávat peníze za neviditelné soubory od pochybné služby, která tu s námi zítra už být nemusí. Další možnost je, a já o ní v bezesných nocích stále uvažuji, že si ji půjčím od kamaráda. Jenže, Diablo 3 má údajně prapodivný systém s ukládáním hráčem získaných zlaťáků na internet, takže bych navazoval na kamarádovu rozehranou hru a to mi přijde nefér vůči kamarádovi. To, že nejde single player spustit bez přihlášení na internet je průser obřích rozměrů. Ale něco takového se od firmy, jejíž peněžní příjem plyne z 99,9 procent z online hraní, dalo čekat. Dal se čekat podraz.

Nicméně, Diablo 3 se mi z dostupných videí maximálně líbí, takže i takový nesmysl, jako být online v době hraní hry, která by měla fungovat i offline - ale nefunguje -, mě nezastaví, abych si hru začínající na velké D pořídil. Už mám vše připraveno. Obývací pokoj je upraven do Diablo stylu - lebky a herní monstra obsadily nejsnáze viditelná místa, zeď je posázená pavučinami, které jsem posbíral ve sklepě, u věže je dostatek deathmetalových CD a Depeche Mode Ultra (můj původní soundtrack k Diablu I) k tomu. Teď si tedy ještě pár dnů počkat, než se originálka zase objeví v herních obchodech. A možná si stoupnu i do té fronty, aby ji náhodou zase nevyprodali...

zeal

Unity: další kroky

V předchozí sérii článků jsem si v Unity zkusil vytvořit malou herní úroveň a ony zkušenosti hodlám v dalším projektu zužitkovat. Také jsem zjistil, jak se tvoří, když je na výrobu hry časový limit. A vím jaké to je, když se něco dokončí - po zhotovení mého prvního projektu se dostavil takový zvláštní uspokojující pocit, který se dá nejlépe popsat slovy "k něčemu to bylo".

Možná je na to ještě brzy - přece jen zatím neznám všechny finty v Unity - i tak bych se rád ve svém dalším projektu pokusil o něco zajímavějšího. A aby to bylo co nejvíce poučné, pokusím se o hru, v níž bude vše vytvořené mými vlastními silami - textury, modely, materiály, animace, zvuky, hudba ad. Je to možná kontraproduktivní - přece jen, mnohem lepší a časově úspornější je "ukrást" takové věci z Googlu, který občas nabízí např. již hotové modely zcela zdarma (i ke komerčním účelům) -, na druhou stranu bych z tvorby neměl takový požitek, jako když si to vyrobím od základu vlastními silami. Navíc, je to zábava, takže proč ne?

Tak si ale říkám, jestli psát o Unity projektech sem nebo jinam. Spíše jinam. A já vím přesně kam - sem.

zeal

Deset minut s Unity: část 5

Tahle část mi bez nejmenších pochyb dala nejvíc zabrat. Z kostky jsem vyrobil dveře v měřítkovém poměru zhruba 2 ku jedné. Musel jsem si proto dodatečně pohrát se stěnami, aby vznikla díra pro dveře se správnou výškou a šířkou - v té chvíli jsem už tušil, že naklonované místnosti z předchozího dílu půjdou pryč. Na Google obrázcích jsem si našel pěkné dveře. V Irfanview jsem je dodatečně upravil. Nahrál do Unity a vytvořil jsem dveřní materiál, který jsem přidal na nově zhotovenou kostku ve tvaru dveří, kterou bylo třeba zapasovat do nové vchodové škvíry. Z tutorial videa na Youtube jsem si překopíroval skript na otevírání dveří. Žádné problémy, vše fungovalo.

A následně jsem klonoval místnosti podél chodby, na oba konce jsem ji taky přidal, aby hráč nevypadl do vákua virtuální reality. Na následujících obrázcích je to zdokumentováno. Tak a "level" je hotov. Dají se v něm otevírat dveře... Časový limit jsem stihl jen tak tak. A už teď se těším na to, co v Unity udělám příště.

zeal

Deset minut s Unity: část 4

V dnešním díle se mi povedlo vytvořit chodbu a umístit ji před naši první místnost. Až na trošku neočekávané manévrování v prostoru to dopadlo v pořádku. Další úkol byl přede mnou - plácnout na chodbu dlaždice. Ty se nemohly udělat z totožného materiálu, jakým byla vytvořena podlaha v první místnůstce, a to z důvodu, že mapa textury se roztahuje a natahuje dle rozměrů objektu, na který se textura tiskne. Tudíž bylo potřeba vyrobit materiál nový - nebyl ale problém použít stejný obrázek.

Pak přišlo na řadu klonování. Ještě před ním jsem musel naházet všechny objekty v místnosti 1 pod jediný adresář - to aby se dala zkopírovat místnost najednou, a ne po částech. A po pár klikancích bylo hotovo... Překvapivě nic neočekávaného se neobjevilo a vše šlo jako po roztíratelném másle. Čtyři pokoje stály okolo mé nové chodby a po zdvižení palce nahoru jsem se nakonec rozhodl ještě pro poslední úpravy - v každé nové světničce jsem změnil barvu osvětlení a přidal jas.

Úkol pro další díl(y): Dveře.

zeal

Deset minut s Unity: část 3

Ve třetí části se mi povedlo naši první místnost doladit a zkrášlit. Ty tam jsou ošklivé zelenomodré dlaždice, nahradila je stará dobrá omítka. Stůl jsem posunul do rohu - židle není, protože její vyrobení v Unity by zabralo odhadem cirka tři, čtyři minuty. Tento drahocenný čas jsem využil na tvorbu dvou novinek: vchod do místnosti postrádal práh, a na zeď jsem pověsil obraz od Vincenta van Gogha Vázu s dvanácti slunečnicemi.

Myslím, že ve čtvrté části už můžeme tuto místnost opustit. Na řadu by mohla přijít chodba a proces klonování místností. Viděl bych to na čtyři až šest místností, přičemž v každé by mohl být jiný obraz, jiný nábytek a jiná podlaha. Pak by mohlo na řadu přijít přidání dveří, u kterých bych si měl jeden celý díl vyhradit pro přidání funkce "otevřít/zavřít po zmáčknutí klávesy".

Na (funkční!) lampičku jednou také dojde řada. Také je možnost mít místo ní stropní osvětlení, které by šlo zapínat/vypínat po stisknutí tlačítka na zdi. A je ještě jedna možnost - hráč by po domě chodil s baterkou, otázkou je proč, a tak pokud bysme chtěli, aby to dávalo smysl, hlavní hrdina by mohl být zloděj vracející se z basy pomstít se porotě za nespravedlivý rozsudek. To ještě uvidíme...

zeal

Deset minut s Unity: část 2

Na dalších Deset minut s Unity se našel čas již takhle zavčas, což zase není takové překvapení vzhledem k velmi pohodovému času, který jeden seriálový díl zabere. Co se udělalo ve druhé části:

Změnil jsem rozměry místnosti, aby byla o něco větší. A nejen to. Aby se mi nadále lépe tvořilo, musel jsem rozměry "normalizovat" na celá čísla - jedna zeď má délku 10, další dvě ji mají 8, výška místnosti je 6, podlaha je 10 na 10 Unity jednotek. Po takovém přenastavení se mi následně mnohem lehčeji počítaly souřadnice při následujících operacích: zvýšil jsem zdi místnosti a doplnil vchod. Ještě chybí dveře, ale ty jsem v časovém limitu nestihl. Zato jsem stihnul přidat strop, který byl zprvu průhledný - po otočení mého modelu jsem zjistil, že i podlaha je zespodu průhledná, což nejspíš znamená, že plane je vhodný na podlahu, ale ne na strop -, pak jsem ale vyrobil strop z kostky a vše vypadalo OK. Ještě jsem stihl strop otexturovat pomocí na Google naleznuté textury, která nejvíce připomínala strop.

Objevil se jeden estetický problém. Se změnou rozměrů zdí okolo vchodu došlo k nahuštění textur na přední zdi, což je následek toho, že Unity mapuje textury na objekty pomocí poměru velikosti modelu k rozměru textury. Asi na těch řečech, že v Unity se nemá modelovat, něco bude. Určitě v některém z dalších projektů budu vytvářet modely v Blenderu, ale v úvodním díle to zase tak nevadí, protože jediné, oč mi tu jde, je vytvořit level a něco hratelného v něm.

Stůl, podlaha, zdi, vchod a strop. Co se objeví příště? Že by konečně lampa? Možná i nějaký plakát na zeď, hmm. A je docela možné, že změním texturu zdí, aby to nebylo tak šílené na oči.

zeal

Deset minut s Unity

Pouhých deset minut s Unity stačí na to, abych vyrobil čtyři zdi (takže místnost), podlahu a stůl, našel na Google textury zdarma, následně vše otexturoval, pověsil do vzduchu neviditelnou lampu, kteroužto v další "desetiminutovce s Unity" chci vpravit nejlépe na stůl, anebo na strop, ještě uvidím podle nálady, a do rohu dám nějakou květinu, kterou opět vyrobím vlastnoručně, to abych z toho měl maximální radost, až bude hra hotová.

Je pravda, že v současné chvíli to vypadá řádně amatérsky. Výsledná hra z tohoto seriálu, tedy seriálu Deset minut s Unity, se o profesionální punc kvality snažit ani nebude, možná jen trošičku, pokud to z našich deseti minut nebude ubírat více času, než je akceptovatelné.

A co bude v příštím díle? Jak už bylo zmíněno, do místnosti přibude lampa, nesmí chybět strop, tak jej doplníme, a možná stihneme i dveře. Co bude za nimi? Nechte se překvapit v jednom z dalších fantastických dílů, které už se začínají v mých představách rýsovat. A nebo víte co? Napište do komentářů, co byste rádi do této vytvářené hry přidali, změnili, reorganizovali (je stůl na špatné straně místnosti?), a tak dál.

O jakou hru půjde? Zatím se tvoří místnost, to jediné se dalo v prvních deseti minutách zvládnout. Přidání herní postavy (buďto First Person nebo Third Person) bude rozhodnuto až vznikne jedna kompletní úroveň (čili level). Budou ve hře zombie? Nebo to bude nakonec něco velice sofistikovaného? Upřímně, zatím netuším. Tohle, a nejen to, se rozhodne až v některém z dalších dílů.

zeal