úterý 28. května 2013

Změnil jsem názor na mobilní hry

Ještě celkem donedávna jsem neměl o hrách na mobily nijak valné mínění. Samozřejmě, o hrách, které vycházely na před-Androidovské modely mobilů si myslím i dnes totéž - hry, které jakžtakž stály "za to" byly jen malinké logické hříčky, většinou o dvou odstínech šedi. Hraní na mobilech mi přišlo jako takový nesmysl, když jsem mohl vytáhnout mnohem lepší, hrám dedikovaný, vietnamský Tetris, že, a tenhleten dojem z hraní na telefonech se dnes změnil právě díky Androidímu zařízení, které je takové jakoby malé PC do ruky.

Díky relativně vyššímu výkonu se dá mluvit o Androidu telefonu jako o celkem solidním zařízení do ruky, na kterém se dá dokonce i něco hrát. Není to tak, že bych teď vyloženě vyhlížel na Androidu nové hry - žádné dlouho očekávané pecky tady nenajdete, snad krom další verze Angry Birds -, jsou tu ale povedené hry, které dokáží zabavit, a to je opravdu překvapení, resp. bylo, když jsem poprvé šahal na Androida, a zkusil tu první hru, která vypadala jako něco daleko jiného, než ty blbůstky z mobilů. 

Google Play v tomto hraje nemalou roli. Máte po ruce, s vyhledavačem u prstů, velmi pestrou škálu her a jediné, co vás od nich odděluje, je jedno kliknutí - to je přes Wifi úplná pohoda, rychle se vám nahraje hra, za niž nezaplatíte nic, a to je také další rozdíl od starších her např. z Nokie, kde hry stály větší než vkusnou cenu. Hledání her je zábava. Vyťukání slovíčka do vyhledávače, které jste ještě nepoužili a čekání, co to na vás vyplivne, je součást zážitku zvaného Android. 

Vcelku nedávno jsem objevil Ninja Chicken, naprosto parádní hru ve stylu Joe Danger (či Mirror's Edge), kde je nutné udělat level dosažením vždy jiného, předem nastaveného cíle, jako upuštění vajíčka do ptačího hnízda, nebo sebrání peněz, jedno divnější než druhé, ale v rámci hratelnosti to dává smysl, protože u prvního mačkáte tlačítko v pravý okamžik a u druhého se soustřeďujete, abyste se slepičkou trefili obrázek mincí. Level končí, až když splníte úkol, a to je bezva, a lepší než u Joe Dangera - namísto opakování misí odznova tu hrajete tu jednu, dokud ji nedohrajete!

A taky jako vývojář, který právě chystá hru na Android, je jen logické, že mi je tato platforma sympatická. Když jsem si teďka spustil vlastní hru na malém přenosném zařízení, bylo to jako, když jsem prvně spustil hru na 386ce, a možná to bylo ještě o chlup lepší. Hmm, a já si ji zase půjdu zapnout, moc mě baví, i když ještě není hotová.

zeal

3 komentáře:

  1. Já jsem dohrál krom pár akčních hříček typu Splinter Cell / Prince of Persia / Assassin's Creed hlavně řadu RPG. Tetralogii Ancient Ruins, Anito Call of the Land (ze stejného prostředí jako PC hra Anito), Baldur's Gate, Black Citadel 2, Blades and Magic 3D, Cyberlords Archology, Doom RPG, Doom 2 RPG, Elven Chronicles, Gothic 3 (vynikající záležitost), Heroes Lore, Knight Tales, Might and Magic 2, Ninja Prophecy (suverénně nejlepší, JRPG s herní dobou 20 hodin), Orcs and Elves, Orcs and Elves 2, Saint Stone, Wolfenstein RPG.

    NA Android je jich mrak.

    OdpovědětVymazat
  2. Já do toho teprve pronikám. Chci si taky v dohledné době najít nějaký pořádný zdroj informací, kde píšou o Android hrách tak, že se nebojí dát hře hodnocení podle zásluhy, a ne podle toho kdo hru vytvořil. Jinak, díky za tipy! O Doom RPG jsem už slyšel, ale zapomněl jsem, a koukám, že i Might and Magic tam je, to je asi Heroes, ne ten dungeon, že?

    OdpovědětVymazat
  3. Je to také RPG, nikoli strategie, i když s původní RPG sérií M&M to nemá moc společného.

    Ještě jsem si vzpomněl, že na pěknou řádku mobilů vyšly předělávky původních dílů Final Fantasy (tuším až po trojku).

    OdpovědětVymazat