Na začátek článku jen upozorním, že píšu z tabletu, čili může se stát, že občas se může vyvrátit, ehm vytratit (tablet také řád opravuje slova) čárka nebo háček.
Náš první tutoriál se bude týkat, jak jsem později zjistil, stařičké hry Berzerk, která se poprvé objevila na arkádách v roce 1980. Ale samozřejmě si ji upravíme podle sebe. Vylepšíme ji pro rok 2015, dáme jí dokonalejší AI, lepší grafiku a pokud nám zbyde energie, přidáme i nějaké zajímavější featury.
A tedy zaprvé, nemyslím si, že je tohle projekt vhodný pro úplného začátečníka. Dokonalé by bylo Tic tac toe. Ne hra, kde si musíte nakódovat vlastní navigaci pro počítačem řízeného protivníka. Unity totiž ve 2d ještě trochu zaostává - navigace ve 2D tu zatím chybí - a možná proto ji mají někteří špatně zafixovanou pod názvem Unity3D (název programu je pouze Unity, bez 3D).
Myslím, že by bylo fajn, ještě než se vrhnu do psaní našeho tutoriálu, mít hru dokončenou. Značně by to totiž pomohlo v tom, že by nemusely vznikat slepé uličky tutoriálu, které by jen otravovaly a navíc je vždy fajn, když víte, jaká bude na konci odměna, tedy jakou hrou se budete moci pochlubit své drahé polovicče.
Pro tuhle chvíli je hotový editor úrovní, základní grafika, pohyb postavičky ve spleti obrazovek, AI a její navigace kolem chapadel bludiště. Ještě zbývá vyřešit minimum věcí. Pak bych tedy hru někam nahrál, bohužel už ale nemám doménu, takže někam na free stránku jako je itch.io nebo něco takového. Takže to je zatím vše. No a docela se na tom tabletu píše dobře, docela koukam.
zeal
pondělí 28. září 2015
pátek 18. září 2015
Escalator Simulator: První dojem
Hra ukazuje co vše se dá dělat na eskalátoru. V prvém případě: nejde z něj slézt. Je tedy na vás, co všechno na něm budete dělat. Každý eskalátor má neviditelné zdi nahoře, i dole. Zeď začíná na místě, kde schod zajíždí nebezpečně do podlahy. Na jezdících schodech samozřejmě nejste sami, vstupují na něj lidé, obou pohlaví, různě oblečení, ale co dělají! Z počátku se s vámi svezou, ale to, co s vámi na eskalátoru začnou dělat, jakmile zpozorují, že ho odmítáte na konci schodů opustit, to jste ještě na eskalátoru nezažili. Což mě nutí vznést první výtku: co je to za simulátor, ve kterém vám jeho tvůrci nedovolí udělat jedinou realistickou věc na eskalátoru, a tou je nastoupení/vystoupení z něj. No chápete to?
Nebudu chodit okolo horké polívky. Je to ve většině případů chaos. Autoři se brání, že můžete zvolit cestu nenásilí a údery spolujezdců tak prý můžete v klidu absorbovat (ve hře nejde umřít), aniž by někdo z nich utrpěl otok ruky, způsobený zběsilým bušením do vaší čelisti. Asi po pěti úderech totiž cestujícímu na eskalátoru dojde trpělivost a odchází se zavazadlem na místo, o kterém si vaše herní postava může nechat jen zdát. Jakási hratelnost v podobě (velmi) omezeného pohybu tu je, avšak je to zábavné asi tak na dvacet sekund. V případě, že na schodě nestojí vedle sebe tlustá dvojice, můžete se pokusit vrátit na začátek schodiště: projít okolo cestujících (kteří se rozestavili halabala: napravo, nalevo) a v nejlepším případě hledat prázdný schod. Pak už jen čekáte, než výtah sjede dolů (vyjede nahoru) a hra vás za to ocení deseti body. V případě, že jste do někoho vrazili, ztrácíte bod za každý šťouch.
Upřímně, kdo si nevyzkouší ukrást cestujícímu deštník, baseballovou pálku, tašku nacpanou šutry, případně berli a nezkusí (opravdovou) akční část hry, u hry se výrazně nepobaví. V případě plně obsazeného schodu někdy ale ani není jiné volby, chcete-li se dostat do další úrovně, tedy na další eskalátor. Je to masakr. Nedoporučuji.
zeal
Nebudu chodit okolo horké polívky. Je to ve většině případů chaos. Autoři se brání, že můžete zvolit cestu nenásilí a údery spolujezdců tak prý můžete v klidu absorbovat (ve hře nejde umřít), aniž by někdo z nich utrpěl otok ruky, způsobený zběsilým bušením do vaší čelisti. Asi po pěti úderech totiž cestujícímu na eskalátoru dojde trpělivost a odchází se zavazadlem na místo, o kterém si vaše herní postava může nechat jen zdát. Jakási hratelnost v podobě (velmi) omezeného pohybu tu je, avšak je to zábavné asi tak na dvacet sekund. V případě, že na schodě nestojí vedle sebe tlustá dvojice, můžete se pokusit vrátit na začátek schodiště: projít okolo cestujících (kteří se rozestavili halabala: napravo, nalevo) a v nejlepším případě hledat prázdný schod. Pak už jen čekáte, než výtah sjede dolů (vyjede nahoru) a hra vás za to ocení deseti body. V případě, že jste do někoho vrazili, ztrácíte bod za každý šťouch.
Upřímně, kdo si nevyzkouší ukrást cestujícímu deštník, baseballovou pálku, tašku nacpanou šutry, případně berli a nezkusí (opravdovou) akční část hry, u hry se výrazně nepobaví. V případě plně obsazeného schodu někdy ale ani není jiné volby, chcete-li se dostat do další úrovně, tedy na další eskalátor. Je to masakr. Nedoporučuji.
zeal
středa 16. září 2015
neděle 30. srpna 2015
Teach Vision: První kroky v Unity
CO?
Unity je vývojářské prostředí, v němž se dá vytvořit v podstatě cokoli (zapněte svou anebo sousedovu fantazii), co vás jen napadne. Nejnověji např. hry pro virtuální realitu. A jelikož tu už nějakou dobu zveřejňuji články o svých herních pokusech, napadlo mě, že by nebylo od věci napsat nějaký ten
KDE?
Prvním krokem pro vás bude nejspíše stažení Unity do vašeho PC. To provedete na této adrese: http://unity3d.com/get-unity/download?ref=personal
Personální edice je zdarma a obsahuje mnohem více, než byste si mysleli. V předchozích edicích Unity byla spousta omezení. Např. jste neměli kvalitní stíny. Nebyly dostupné žádné celoobrazovkové efekty (např. rozmazání obrazu, nebo krev všude po obraze). Nemohli jste udělat hru, která by vypadala
CO POTŘEBUJU DO ZAČÁTKU?
Ještě před otevřením programu bych vám doporučil projít si základy javascriptu nebo Pythonu, abyste zhruba věděli, co je proměnná (variable), že existuje nějaká metoda (funkce), jakým způsobem se obecně "volá" kód a vůbec, abyste alespoň v krátké pauze prolétli nějaký ten text týkající se základů programování. Neuděláte špatně, pokud si přečtete i základy logiky. Budou se hodit.
Proč tohle všechno před spuštěním Unity? Protože to bude stát za to a jistojistě to urychlí váš start do světa tvorby videoher.
Psaní skriptů je jedna z nejčastějších věcí v Unity. Z dalších činností je to například posouvání obrázků a 3D modelů v hlavním okně pomocí myší.
Připravte se na to, že budete hru hodně často testovat. Ale to je v naprostém pořádku. Test hry je okamžitý a pokud je něco špatně, uvidíte to na obrazovce, případně v malé konzoli, jde-li o chybu v kódu.
Unity je nejlepší program na trhu, co se týče rychlosti testování vytvářeného programu. Tahle výhoda se stane klíčovou, a to zjistíte již velmi záhy, protože ze začátku nic nepůjde, jak by mělo. Slibuji ale, že jakmile do kódování budete pronikat hlouběji, začnete si všímat, že najednou jde vše jak po másle. Jeden error se sem a tam občas objeví, ale častěji už to bude spíše ve stylu upozornění, že jste zapomněli napsat středník nebo jste si zaměnili typ Vector3 za Transform, a podobné malé chybky, které vám tvorbu nijak neznepříjemní.
KDY BUDE DALŠÍ DÍL TOHOTO SERIÁLU?
Doufám, že již brzy. Ještě přemýšlím, jaká forma dalších dílů by byla nejlepší a hlavně co nejužitečnější pro tvorbychtivé čtenáře. A samozřejmě budeme tvořit konkrétní hru. Kdovíjakou, třeba to bude Tetris, Ping Pong anebo dokonce tohle tady dole, ať už je to cokoli.
zeal
úterý 18. srpna 2015
Terrible Dungeon, část 9
V předchozí verzi Terrible Dungeonu jste mohli klikat na různé obrázky a po takovém kliknutí např. vyjely z boku dva obrovitánské čtverce s postavičkou, inventářem a různými statistikami. Bylo to hodně rušivé, kazící hráčovo soustředění na nebezpečný dungeon. Tím pádem muselo dojít k rázné obměně herního interfejs. Teď je vše kompletně na obrazovce, bez nutnosti posílat poletující statistiky a inventáře před zrak dungeonní party. Vše je tam, na bocích a pokud tam přesto něco chybí, stlačením jména postavy se inventář přehodí na přehled vlastností, či něčeho dalšího, bez čeho by se neobešlo počítačové RPG. K ulehčení bude hra podporovat klávesové zkratky. Horní pruh na obrázku patří editoru - bude nahrazen nejspíš kompasem.
Po přidání černobílého filtru to pak bude vypadat takto.
zeal
středa 5. srpna 2015
Labůžo, Andrew se vrátil
Těžko říct, jestli existuje něco mezi nebem a zemí. To je na herní blog až moc zapeklité téma a možná že by se tu řešilo něco, co ostatní vlastně vůbec nezajímá. Každopádně, kouknul jsem jen tak na Blogger, na jaký články se dnes klikalo na CC nejčastěji - to proto, že jsem nemohl usnout a vlastně ještě nevím, zda vůbec usnu -, a jeden z nich je moje doporučení Labůža s Andrewem. A to si jen tak kliknu na ten článek a napadne mě, co se takhle podívat, kdo se objevil v zatím posledním dílu tohoto herního pořadu s názvem Nekonečný labůžo a HELE: před osmnácti minutama bylo přidané: NOVÉ video: S ANDREWEM! "Herní bohové" asi přece jen existují, protože takováhle náhoda je určitě podle všech vědeckých výzkumů téměř nepravděpodobná, takže muselo pracovat něco shůry, co se nedá jen tak vědecky vyvrátit. Ehm, eh. No ale určitě doporučuji, i když jsem to ještě, logicky, neměl šanci zhlédnout: ihned jsem to sem utíkal vyhulákat, to víte, člověk je rád, když se může neplánované nadchnout. Nejlépe krátce před spaním.
zeal
Terrible Dungeon, část 8
Interface je víceméně hotov. Ještě asi budu přemísťovat ikonky sem a tam, aby to hráče při hraní bavilo, klikat na ně. V dungeonu je teď větší tma. Jde sotva vidět na druhou plošinku před hráčem, jak by to mělo ve správně tmavém dungeonu být. Hotových je několik ksichtů, z nichž bude možné si vybrat při tvorbě postavy. Barvy jsou teď méně saturované. Odebral jsem stav energie a manu a na jejich pozici jsem přidal jediný proužek, pro tuhle chvíli znamenající souhrn všech statistik, které mají vliv na zdraví postavy. Tahový soubojový systém asi přece jen vypustím - možná ho použiju v druhém dílu - pokud něco takového někdy budu chtít udělat.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)




