No a pak to přišlo. To už bylo po trailerech a objevil se film.
Jak jsem tolerantní vůči jednoduchým dialogům, zvlášť ve fantasy, a sci-fi, filmech, který mám teda hodně v oblibě, tak Avatár: Last Airbender to po téhle stránce vyhnal do takových výšin, že bych se to nebál označit za nový způsob, jak roztavit člověku mozek. Což prý jde přes 3D brýle ještě mnohem rychleji, než skrz klasické plátno. Ne, to si dělám drsnou legraci. To o těch dialozích ale myslím smrtelně vážně. Jsou totiž: strohé, zároveň dost hloupé a někdy velice tupé (první přijde hned na začátku, kdy buvol kohosi zaplácne svým ocasem a ten ze sebe vytrousí hlášku: "chce mě sežrat!", přičemž tam není ani jeden náznak od zvířete, že by si ho chtěl dát na svačinu).
Tupé dialogy, no dobrá, předloha může... a s největší pravděpodobností je takové i má, to stejné po příběhové stránce, která je řekněme jednodušší, ale víceméně klasická. Pak jsem si říkal, jestli on ten film přece jen nevychází z předlohy až příliš.
Předlohu ale/sice neznám, hrál jsem však/ale videohru! A videohra je opravdu, věřte nebo ne, opravdu to, co je tenhle Airbender na plátně. Přesně to samé. V růžovo-bleděmodro-oranžovém, ale přesto úplně a na chlup stejné. Hrál jsem nějakou verzi pro NDS-ko (které, mimochodem, nevlastním) a to zpracování hry, atmosféra, dialogy!, jednoduchost, to vše je přesně film, který teď běží v kinech. Takže můžu vlastně tvůrce chválit za skvěle odvedenou adaptaci téhle videohry.
Shyamalanův Poslední vládce větru je tedy na můj vkus trochu jednoduché fantasy s tupými dialogy - na úrovni videohry -, ale co to zachraňuje jsou velmi dobré triky od mého oblíbeného studia ILM, a vůbec pohádkovost filmu žene body nahoru. Jedna nestvůra (onen buvol - který umí navíc létat a pěkně řvát) leckomu bude připomínat roztomilou potvoru z nové hry od tvůrců pohádkové hry ICO (krom toho vlastně i ten hrad a princezna - takže i první hru od těch tvůrců).
zeal
Jo a ještě: Rate. Comment. Subscribe!
0 komentářů:
Okomentovat