čtvrtek 27. října 2011

El Shaddai: Ascension of the Metatron

Z obrázků na TBL byste usoudili, že Metatron vypadá naprosto skvěle! On tak vypadá i v pohybu, možná i o ždibek lépe. Zato takový God of War III vypadá na obrázcích skvěle a v pohybu přímo božsky. Asi proto má slovo bůh v názvu. Ale ejhle, El Shaddai podle wikipedie taky znamená bůh. Co to? Nejde ale o boha války, ve hře ovládáte biblickou postavu a dost možná je toho z Bible ve hře mnohem víc, a bůh je v názvu hry prostě proto... ale zjišťovat to přesně nehodlám. Rovněž nemám v plánu psát o hře víc do hloubky, protože jsem hrál pouze demo. A právě o něm bych tu chtěl napsat pár větiček.


Pěkná prezentace se tak nějak dala očekávat. Hra vypadá už od prvních menu obrazovek parádně, i když její minimalistický styl se nemusí zamlouvat každému. Kdybych byl vysmátý chytrák a nechtěl bych tomu El Shaddai nic věnovat, napsal bych, že grafici jsou líní budižkničemové, protože tam, kde měla být krásná krajinka, na hráče kouká jen pár tlustých vlnitých čar. Nebo že ten obrázek nad odstavcem je jen trochu předělaná fotka ve Photoshopu. Texturama se tu taky dvakrát neplýtvalo, ale abych to nějak ukončil, řekněme, že většina hráčů i kolemjdoucích se shodne na tom, že grafika je krásná, plná umění a neprofláknutého stylu.

Ve hře nejde o nic jiného, než o ztlučení nepřátelských postaviček. Jdete po předem vytýčené cestě, asi jako v 99 procentech herní produkce, a jakmile potkáte ošklivě vypadajícího strašáka s něčím nablýskaným v ruce, to je moment, kdy musíte začít mačkat tlačítka. Na začátku jsem měl dojem, že hra se hraje úplně sama, protože jsem ani nevěděl, jaká tlačítka mám mačkat, a nepřítel přesto zhynul. U dalších nepřátel to už zdaleka tak lehké nebylo. Zničehonic přituhlo. Zvýšil jsem pozornost na obrazovku a na to, co dělám. Zkusil jsem známá tlačítka z God of War, ale jaké hořké poznání bylo, když jsem si uvědomil, že tady žádný WASD standard jako v případě Prvopohledových střílen prostě není. Na čtení obrazovek s popisem ovládání jsem neměl náladu a tak jsem zhynul u dvojice skákajících černochů, už na prvním ostrůvku.

První dojem z El Shaddai tedy není nijak silný, ani bych hru nepohřbil mezi ty statisíce ostatních klonů. Určitě má něco do sebe. Příběhové vyprávění, které je poplatné uměleckému stylu, se mi nějak zvlášť nezamlouvá, rozhodně preferuji klasiku ve stylu GoW a Heavenly Sword. Bitkaření nevypadá, že by bylo něčím víc, než v ostatních rubačkách a vidím to tak, že jediné, co by mě mohlo hnát hrou kupředu je objevování dalších pěkných obrazovek a poslech krásné hudby.

Demo mě dvakrát nepřesvědčilo, ale však víte, jak je to u dem. I v případě, že vás přesvědčí, výsledný produkt nemusí být až tak úžasný.

zeal

čtvrtek 20. října 2011

Záhada zvaná Abandonware

V dnešní době je těžké říct, co je a co není Abandonware. Příklad: Nedávno jsem si chtěl stáhnout Nickyho Booma, skákačku pro operační systém Dos z první poloviny devadesátých let a ještě než jsem odeslal příkaz Enter pro stažení z internetové abandonware sajty, pro jistotu jsem se podíval na Direct2Drive nebo GoG, teď nevím, ale to je jedno, já najednou zjišťuju, že si tam za Nickyho Booma účtují celých pět dolarů a nějakých 99 centů. Zhrozen, zanechávám abandonware na pospas, zavírám ji a stránku blokuju na Google.com, a v té chvíli si říkám: jestli si teda můžu zahrát na svém retro notebooku vůbec něco.

A teď jestli mám na začátku každého nového týdne otevírat internetové obchody a hledat jaké další tituly z 80. let byly nově zpoplatněny, abych si je okamžitě vymáznul z notebooka. Momentálně mám rozehranou Jill, dívku z džungle, Perský princ tam taky je, pro jistotu jen jednička, i když ani u něj si nejsem jist, jestli náhodou za ni Mechner, držgrešle, nepožaduje nějaké ty dolary. A nějaké další tam taky jsou. Jedinou jistotu mám u her, které byly oficiálně uvolněny jako freeware, jejichž seznam je někde na Wikipedii. Ale počet těchto titulů je velmi omezený. Stovky a možná tisíce dalších her se povalují na abandonware a jak dřív se člověk nebál po nějaké natáhnout ruku, situace dnes je taková, že i ty méně pravděpodobné a dokonce i ty nepravděpodobně pravděpodobné tituly jako Zork a další zombie hnilotiny jsou dnes uváděny znovu do obchodních sítí na internetu, ať to je PC nebo iPhone. A aby si je člověk mohl zahrát, protože v té době, kdy hra vyšla, ještě neuměl chodit po dvou, natož ani neměl počítač, musí v roce 2011 za tak starobylé kousky dávat sumu několika dolarů za kus.

Pak že GoG a jemu podobné obchody jsou pro hráče dobré. Jistě, všechny hry se dají rozjet na moderních systémech bez námahy. Za pár patchů a několik pozměněných řádků v konfig souborech je ale 5 dolarů kapku neadekvátní cena. Jediné tak co by dávalo smysl, že část téhle sumy jde na konto původních autorů hry. Vlastně to smysl nedává: jeden cent pošlete tomu chlápkovi, co nám nakreslil modrou texturu oblohy, deset centů tomu, kdo nám udělal zvuk, dolar programátorovi a dva dolary padesát centů tomu, jak se jmenuje, kdo nám dělal ve svém volném čase soundtrack, vy víte kdo, každou středu nám přines pizzu.

Chtěl jsem si dnes otevřít notebook a nahrát do něj, co jsem ještě nehrál od Apogee. Ale už dopředu tuším, že všechno od téhle firmy se nedávno opět uvedlo do prodeje. Zpropadeně!

zeal

čtvrtek 13. října 2011

Videohry a násilí, část druhá








"Můžeš vzít břitvu a začít ho řezat, tím mám na mysli, že je to nechutný, Melisso. Ale někdo na to řekne: Vždyť je to jen hra!"

"Z podobných omluv je mi fakt na zvracení, jako když někdo tvrdí, že je to zábava, a že je to naprosto neškodné. Dnes existuje obrovská spousta důkazů, že na děti mají dnešní média velký dopad. Výzkum se provádí už padesát let a existuje více než tisícovka vědeckých prací, které se shodují na tom, že násilí v médiích vzbuzuje v dětech násilné chování. Také když jsou děti vystaveny něčemu ošklivému ve skutečnosti, má to na ně drastický dopad a..."

"Takhle to začíná. Jen to tam tak visí. A pak tomu můžeš působit bolest a můžeš to i zabít. Udělat tomu cokoliv, co chceš. Je to úplně bezbranné, stejně jako svázaný člověk. S tímhle se ti chci svěřit, jeden muž, který tuhle hru hrál, to okomentoval online: Tohle jsem chtěl vždycky udělat. Tahle hra mi dovoluje někoho brutálně zohavit, naprosto bez problémů, aniž bych ve skutečnosti někoho zranil. Chci někoho zabít, ale neudělám to. Hry mi to umožňují. To je ale dobrý argument ve prospěch hry, Melisso. Tohle vlastně znamená, že ten člověk si násilné tendence ventiloval takhle, aniž by vyšel do ulic a zmasakroval někoho naživo. Co ty na to, Melisso?"

Melissa nesouhlasně kýve hlavou.

"Tohle už jsem taky slyšela mockrát. Ale žádný vědecký důkaz, který by to podporoval, jsem dosud neviděla. Pokud o nějakém takovém víš, ráda si ho přečtu, ale není mi znám žádný vědecký důkaz, který by tvrdil, že by si lidé hrající násilné videohry ventilovali své násilné chování jen proto, aby nemuseli jít ven někoho skutečně zabít. Spíš naopak. Třeba lidé, kteří konzumují pornografii na internetu (a kdo ne? pozn. autor článku) mají tendence fandit násilníkovi a nesoucítit s obětí. Jsem si jistá, že stejné je to i s násilím v médiích. Pokud lidé vstřebávají obrazy násilí, vznikají u nich myšlenky na násilí a začínají se u nich objevovat násilnické tendence."

Melissa pokračuje s nesouhlasným kýváním. Moderátorka si bere slovo...

"Dobrá, ale existuje spousta seriálů a filmů, které ukazují tyhle věci, ukazují mučení. Mají v sobě hodně násilí. Někdo by mohl argumentovat, že tahle hra není zas takový problém, Melisso."

Melissa se směje, zatímco na obrazovce probíhá mučení figuríny. Právě ji někdo maluje na zeleno, natírá ji zelenou barvou zespoda nahoru.

"Já si myslím, že tady je jeden podstatný rozdíl. Televizní seriály a filmy jsou pasivní zábava. A přestože je tu blízký vztah, v tomto případě jsou děti těmi aktivními, kdo provádí násilí. Potřebujeme si uvědomit, že děti mají snadný přístup k videohrám. Důležité je poznamenat, že neznají kontext pro ono páchané násilí. Je to jen tělo, které se tam houpe..."

"Jo."

"Můžeš tomu dělat..."

"Různě způsobovat bolest té lidské bytosti."

"Jo! A není tam žádný cíl, krom toho..."

"Nedostáváš za to body. Je to jen mučení."

Melissa se směje a moderátorka pokračuje.

"To je hlavní "zábava" té hry."

"Správně."

"Díky, Melisso, za tvé hluboké postřehy. Bille, před touhle reportáží jsem šla online a tu hru jsem si vyzkoušela. Rozumíš ne, abych byla pro tenhle rozhovor dobře připravená. A začala jsem to dělat."

Melissa se dívá vytřeštěně do kamery a Bill odpovídá.

"Hrála jsi tu hru?"

"Jo, hrála jsem ji. A opravdu mě hodně rozrušila."

"Fakt jo?"

"Byla tam taková divná zelená barva."

"Měla na tebe dopad, jo?"

"Jo! Když jsem to hrála, tak jsem si vybrala břitvu a pak jsem ho začala řezat a měls vidět všechnu tu KREV, jak stříkala..."

"Mmmmmm..."

"...jakmile jsem do něj vrazila tu břitvu. Chci říct, že je to strašný. Strašný. A něco ti řeknu, nemám děti, ale kdybych je měla, nechtěla bych, aby tuhle hru hráli."

"Chápu. A teď k další reportáži."

zeal

Videohry a násilí, část první

pátek 7. října 2011

Malý test CZ herních obchodů

Během stahování patche patchů pro Rage se naskytla volná chvilka, kterou jsem se rozhodl využít následovně. Malý test tuzemských herních obchodů. Vypovídací hodnotu berte s hodně velkou rezervou, a spíš je to jen tak pro zábavu, možná i jako zajímavost, která třeba přitáhne nové čtenáře. A jelikož se těším na Rage, jak jste si ostatně mohli všimnout, testík proběhne formou zcela náhodně vybrané hry a porovnání proběhne mezi obchody, které mají nějaké zastoupení herním webem.

Ještě ale musím upozornit milé čtenáře, že u cen by se mělo brát v potaz i to, zda se herní tituly dají koupit v kamenném obchodě. Tam totiž úplně odpadá nutnost platit navýšení ceny, tj. asi stokorunu za poštovné, čili hra je jakoby o stovku levnější, koupí-li si ji člověk na místě. Což dává perfektní smysl.

Následující obchody a jejich do otroctví zavržené herní weby:

Game (Bonusweb)
Gameexpress (Hrej.cz)
Gameleader (Zing.cz)
Shop.Tiscali (Games.cz)
X-Zone (Eurogamer)

Test cen her:

Nové hry

Rage

Game               899 Kč (kamenný obchod)
Gameexpress    899 Kč (+ poštovné)
Gameleader      798 Kč (+ poštovné)
Shop.Tiscali     889 Kč (+ poštovné)
X-Zone            899 Kč (kamenný obchod)

Dead Island

Game               999 Kč (kamenný obchod)
Gameexpress    999 Kč (+ poštovné)
Gameleader      898 Kč (+ poštovné)
Shop.Tiscali     999 Kč (+ poštovné)
X-Zone            999 Kč (kamenný obchod)

Předobjednávka

Skyrim

Game              1099 Kč (kamenný obchod)
Gameexpress   1050 Kč (+ poštovné)
Gameleader     1048 Kč (+ poštovné)
Shop.Tiscali      989 Kč (+ poštovné)
X-Zone           1149 Kč (kamenný obchod)

Starší hry

Mass Effect 2

Game               459 Kč (kamenný obchod)
Gameexpress    450 Kč (+ poštovné)
Gameleader      498 Kč (+ poštovné)
Shop.Tiscali     249 Kč (+ poštovné)
X-Zone            499 Kč (kamenný obchod)

The Next Big Thing

Game               450 Kč (kamenný obchod)
Gameexpress    550 Kč (+ poštovné)
Gameleader      698 Kč (+ poštovné)
Shop.Tiscali     549 Kč (+ poštovné)
X-Zone            559 Kč (kamenný obchod)

Bulletstorm

Game               1099 Kč (kamenný obchod)
Gameexpress    1099 Kč (+ poštovné)
Gameleader        998 Kč (+ poštovné)
Shop.Tiscali       999 Kč (+ poštovné)
X-Zone            1099 Kč (kamenný obchod)

Singularity

Game                 499 Kč (kamenný obchod)
Gameexpress      699 Kč (+ poštovné)
Gameleader      1098 Kč (+ poštovné)
Shop.Tiscali       nenalezena (takže ani žádné poštovné)
X-Zone              499 Kč (kamenný obchod)

Výsledné posouzení je na čtenářích. Je to ale takové, jak se ostatně dalo očekávat. Někde je výhodnější zajít do Game, u jiného titulu se vyplatí zajít na "čáru" do X-Zone (resp. u her se stejnou cenou jako v Game je to jedno, kde hru koupíte). Pokud jste odsouzeni na nakupování po internetu, zaplatíte téměř vždy vyšší cenu než v kamenném obchodě s jednou, dvěma výjimkami, která stojí s poštovným stejně jako v kamenném obchodě.

zeal

čtvrtek 6. října 2011

RAGE, ještě než ho začnu hrát

Tak takhle natěšenej na hru jsem už hodně dlouho nebyl. Ani Deus Ex se neblíží k tomu, jak moc jsem se těšil/a v této chvíli stále těším na Rage. Střílečka v otevřeném prostoru, byla tu už někdy taková předtím? A teď nemyslím Oblivion, ani Fallout 3, které se pravými střílečkami nazývat nedají, jelikož jejich střílecí kvality jen blednou v porovnání i jen s průměrnými hrami Doom žánru. I když, kdoví jak to je s tou otevřeností. Ani tu snad ještě nebyla žádná hybridní akce/závodní hra (nebudeme-li počítat Redline), natož odehrávající se v postapokalyptickém světě, tedy na planetě plné mutantů a jiných parádních věcí z Mad Maxe. A to se id Software prý inspirovalo u krále konzolových arkád Motorstormu, až se člověku ani trochu nechce věřit, jaký skvělý kousek to na něj čeká!



Obrovský svět Rage zabírá 3 dvojvrstvá DVD. To znamená, že ti, co si ho budou chtít stáhnout, budou muset počítat s 20 GB a minimálně jednou tolik volným místem na HDD. Další rekord pro Rage! Byla tu už někdy tak velká hra, alespoň co se týče PC teritoria?

Co si od hry slibuju? Očekávám toho hodně. Po tak dlouhé době, kdy jsem si o něm četl články a sledoval fantastická videa s představováním možností enginu iD tech 5, nejde prostě očekávat jen tak ledajakou hru. Zklamání na cestě? Pokud Rage doručí to hlavní, tj. pocit z kvalitního střílení, obří svět a něco navrch (což se mezi to "hlavní" jistě taky počítá), budu spokojen. Ale doufám v něco víc, samozřejmě.

A mimochodem, nevím nakolik je to Easter Egg, ale ten obrázek úplně dole mi neustále někoho připomínal a on je to voják z Dooma 3, nejspíš. Nejspíš se teleportoval z pekla do postapokalyptického světa. Co na to Mad Max?



zeal

pondělí 3. října 2011

Přibalené originálky u časopisů

Řeším dilema, mám-li si koupit nové Score nebo Level. Ani jeden z nich mě nějak zvlášť nepoutá svým literárním obsahem, který už dávno není co bejval. Co mě však zaujalo, to jsou samozřejmě originálky připletené k nim. Amnesia u Score je velmi lákavá, a ještě lákavější je, že k ní dostanu i poměrně novou akční third person, původně X-360 hru, Ninja Blade od From Software, tvůrců Demon's Souls! PC verze Ninje vyšla loni, takže se dá tvrdit, že je to nová hra a to za 200 Kč spolu s Amnesií a ještě včetně dalších dvou ruských her k tomu jako bonus rozhodně stojí za to! I v případě, kdyby byl časopis složený jen z prázdných bílých stránek. I kdyby celé číslo napsal Tomáš Zvelebil, koupě se tentokrát vážně vyplatí.

Zato u Levelu si tím už tak jistý nejsem. Přibalená hra S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl je sice super, ale přece už je to jenom pět let stará hra a zmlsaný odebíratel herních časopisů by čekal jako plnou minimálně dva S.T.A.L.K.E.R.y. V tomto případě by ale adekvátní byli tři, když ten Level stojí 250 Kč. Na chvíli teď s cenami stranou - já bych byl spokojený, kdyby k Levelu připlácli hry, které se dnes dají pořídit už poměrně levně, a to Metro 2033, Necrovision 2 nebo Borderlands s DLC. Ne nutně všechny zaráz k jednomu výtisku, klidně i po jedné originálce.

Možná i nějaké novější a atraktivnější tituly by oživily prodejnost tuzemského časopisového čtení. Třeba v sousedním Německu jsem o prázdninách koukal, že tam není problém přibalit k časopisu originálku ARMA 2 a k ní ještě jednu docela novou akční gamesu - za cenu, která je nižší než u Levelu, ale i nižší než u Score.

zeal

neděle 2. října 2011

Aliens Colonial Marines


Opravdu parádně vypadající ukázka z hraní Aliens Colonial Marines je k vidění na následujícím videu.





Líbí se mi atmosféra. Snad se objeví v průběhu hry i nějaké ty "maso momenty" plné hrůzy jako tomu bylo v původním filmu, na který hra NAVAZUJE. Zdá se mi, že Aliens C. Marines je možná první střílečkou z pohledu očí, v níž se nepřátelé objevují na místech, resp. vyskakují z míst, která byste při druhém hraní nedokázali identifikovat. To ze hry může udělat první nefalšovaný FPS survival horror. Nezapomenulo se ani na plamenomet a robotický oblek. Aliens vs Predator vedle tohoto díla od Gearboxu už teď vypadá jako film Aliens vs Predator vedle Aliena nebo Predátora.

Gearboxu přeji úspěch nejen z důvodu, že dostali na světlo světa recenzenty nenáviděného, ale fandy milovaného Duke Nukem Forever, ale taky proto, že to jsou sympatičtí herní nadšenci, kterých se dnes bohužel moc nevidí. Aliens Colonial Marines je jednoznačně jednou z mých nejočekávanějších her.

zeal