O deskovce jsem v životě nepsal. Ani nevím, jestli to na tenhle blog, kterej je zaměřenej na videohry, vůbec patří. No, ale každopádně v tomto případě by byla chyba se o ní, trochu či více, nezmínit. Je to přece adaptace počítačové hry! A příště třeba o Doomu, nebo o Starcraftu. Jak se správně začíná popisovat deskovka? Začnu třeba tím, co je na hrací ploše. Stůl je rozdělen na tři sekce: 1. osobní, kde si shromažďujete všechny potřebné kartičky s vědou, vytěžené suroviny a hlavní kartičku s popisem vaší civilizace, která má navíc funkční kolečkový counter (na kterém dochází poměrně často k otáčení dvou koleček, podle toho, kolik bodů si přičítáte na začátku každého kola a kolik pak utratíte za vědu a podobně); 2. obchodní, kde jsou budovy a vojsko, a krom toho i tzv. "culture counter" a 3. mapa, kde se to celé odehrává složená z osmi čtvercových desek - hra pro dva hráče -, kde je každá ještě složená z šestnácti políček.
S původní počítačovou verzí toho má hra poměrně hodně společného, řada věcí je tu ale zjednodušená - což dá rozum, jelikož v počítačové verzi za vás spoustu věcí dělá procesor. Vůbec to ale nevadí, hra je totiž komplexní až až (stále ale ve vkusné míře). Svět je rozdělen na osm desek, z nichž na začátku jsou odkryté pouze dvě, startovní. Tam mají hráči svá hlavní města, která postupem času obklopují stavbami. Každá budova má ten efekt, že přidává nějaký ten bod do vašeho "poolu", jichž jsou dva druhy: výroba a věda. Objevování světa probíhá tak, že se s armádou dostanete na okraj známého světa, resp. vaší destičky, a odtam se podíváte "za kopec" a odhalíte kompletně novou destičkovou zem (ta se ještě speciálně natočí podle šipky). Figurky! Ty jsou dvojího druhu: settler a panáček. Settler může zakládat města - maximálně dvě, respektive tři, po zahrání speciální karty -, a těžit každé kolo surovinu, kterou má zrovna pod vozem. Panáček zosobňuje prakticky vše od papírově nejslabší milice až po letoun kamikaze - záleží na tom, jaké jednotky máte koupené na bojových kartičkách.
V prvních tazích se hra může jevit jako komplikovaná, hlavně kvůli velkému množství akcí, počtu možností a počítání všech možných (i nemožných) bodů. Jak ale se hrou strávíte více času, vejde vám takzvaně do žil a co bylo dřív komplikované se začíná jevit jako "stratégovo krásné odpoledne". Hru můžete dokončit jako kulturní vítěz (tak, že každé kolo dáváte peníze na kulturu a za odměnu taháte speciální karty), ale také jako barbar (zničíte soupeře hrubou silou) a nakonec to jde vyhrát i tak, že se svým národem odletíte do vesmíru, kde vás ani atomovka nenajde - srabské vítězství.
Na závěr článku můžu napsat jediné: Výborná deskovka, kterou lze pouze doporučit.
zeal
0 komentářů:
Okomentovat