sobota 3. prosince 2011

Retro: Beetlejuice

"Hráč je nucen bojovat s různými kostlivci a ostatními monstry střílením hlenitých projektilů a zároveň musí ochraňovat Lydii, která po vás uklízí nepořádek."

Tohle není Skyrim, ač to tak z popisku vypadá, že není řeč o ničem jiném. Popisek ve skutečnosti patří Beetlejuicovi, hře podle filmu. Nutno včas upozornit na to, že jde o software z roku 1991 a tudíž hra nejde zařadit nikam jinam, než do sekce retro. Čili hra pro pamětníky. Upřímně ale: je vůbec někdo takový, kdo si vzpomene na hru Beetlejuice? Já si nevzpomínám, a opravdu pochybuju, že bych ho kdy předtím měl. Ale to nevadí, teď jsem si ho každopádně nově sehnal a rozjel na 386-ce.

Celkově mi tenhle herní Beetlejuice připomínal německou deskovku Finstere Flure, kde se hráči pohybují po čtverečcích a spolu s nimi i monstrum lačnící hráče ulovit. Každý neopatrný pohyb špatným směrem mohl znamenat pro hráče velmi špatný konec v pařátech lačného monstra. Několik prvních úrovní je o vcelku jednoduchém sestřelování kolem dokola chodícího kostlivce, který se ne a ne zastavit. Hleny, zřejmě čerstvé, jsou pro kostlivce smrtelné, ale teprve až po druhé salvě. Po "zastřelení" monstra se kostra rozpadne a zůstane po ní nějaký suvenýr, který je třeba sebrat. Poté se dá do pohybu Lydia, jež jako správná hospodyňka už ví přesně, co a jak je třeba, aby se podlaha zase blýskala. Po desátém levelu se už zvyšuje obtížnost - na hrací pole je vypuštěna super kostra, spolu s obyčejnou, aby vytvořili nesmrtelné duo. Jenže to je pro Beetlejuice, prohnaného bio-exorcisty, opět malina. Hleny jsou už časně ve hře upgradovány na bumerang, který si Beetlejuice postavil z vlastní hlavy. Do hry ještě občas zasahuje písečný červ, starý známý ze Saturnova měsíce Titanu, ale ten mi ani jednou za hru nebyl s to ublížit. Jako zpestření ale dobrý.

Asi po šestnácté úrovni jsem hru vzdal, ale jen proto, že jsem už musel s hraním končit. Kdybych měl více času, věřím, že bych pokračoval... klidně i dalších několik desítek minut. Ač je to hra velmi jednoduchá až prostinká, její srozumitelná a nadmíru jasná pravidla, ale i přehledná hrací plocha se zasloužily o herní výtvor, který je poměrně chytlavý. Když se k tomu připočtou filmové postavičky a zážitek umocněný hraním na původním stroji, pro nějž byl naprogramovaný, Beetlejuice mi vychází jako parádní retro hra na nudné odpoledne. Jediná výtka - bylo to možná až příliš jednoduché. Tedy úplný opak k (ultra-těžkému) The Binding of Isaac od Team Meat, který se Beetlejuicem zcela jasně inspiroval. Takže ano, pokud máte rádi filmového Beetlejuice, a nevadí vám jednoduchost, jděte do toho.

zeal

0 komentářů:

Okomentovat