Hannibal ante Portas!

Jednou ve mně takhle zahryzalo: když byl Hannibal jeden z největších vojenských géniů všech dob, jak se mohl nechat porazit nějakou bezejmennou římskou nulou, které stačilo pouze okopírovat jednu z Hannibalových strategií? A jak tuhle jeho prohru máme vlastně vnímat? Že vyhrál ten lepší?

A když to přenesu do světa počítačových her: Final Fantasy VII byla svého času jistě výborná hra, v lecčems revoluční a velice zábavná. Jenže časem ji z kvalitativního hlediska zadupaly desítky (ba možná už stovky) jiných RPG titulů. I takové, o kterých jsme se u nás nikde nedočetli. Proč se tedy FF VII tak vyzdvihuje, když například taková VP2: Silmeria ji převálcuje v podstatě vším, i kdyby měla pásku přes oči a za zády svázané ruce?

Chceme objektivní recenze, ale může něco jako skutečná, ryzí objektivita vůbec fungovat v praxi? Proč tedy nevzhlížíme ke Scipiovi Africanusovi, jako k nejgeniálnějšímu vojevůdci všech dob, proč nepíšeme o tom, jaká je Silmeria vynikající RPG hra, válcující všechna Final Fantasy od jedničky po devítku?

zeal