pátek 30. října 2009

O něčem a taky o Borderlands

V poslední době nemám moc na rozhazování, a tak mě jistě každý pochopí, že jsem tentokrát (po delší době) nepodpořil Level. On i ten FarCry na DVDčku splnil svoji roli, jelikož ten já mám a dokonce nerozbalený a rovněž v české verzi. Co mě však mrzí, je, že číslo je věnované RPG hrám, a na těch já vyrost. Realms of Arkania byla TA DRAHÁ originálka, kterou jsem vlastnil, moc jsem si ji užil, mohl bych povídat - a možná se někdy rozpovídám a napíšu další příspěvek do rubriky Herní začátky -, u Beholdera 2 jsem nevěřil jaké komplexnosti se může hře dostat, Ishara jsem miloval a u Wizardry jsem málem vypustil...

No, a dnes jsem v Olympii zahlédl obálku nového Levelu, resp. obálku včetně DVDčka a na něm je napsaný: "9,5, Michal Rybka". Mám dojem, že něco takového udělali v Levelu poprvé, že dali na DVD cover hodnocení, jaké mu udělili a jméno recenzenta. Huh? Ten Michal Rybka, kterého nenechají v Levelu napsat víc, než jednu úvahu a jednu recenzi? Ten? Zajímavé, zajímavé... indeed.

Ale dál. Před pár dny jsem nemohl odolat hře You Are Empty, o níž se tradovalo, že jde o ruský Half-Life. Plus k němu jsem tedy dostal Icewind Dale 1, který už mám, ale záložní originálka se hodí vždy, a nějaké další spíše ostudné gamesy. Well, well... Aha, málem bych zapomněl, bylo k němu přiložené i Score. A do toho já se začet, ehm, nejdříve prolistoval a pak se začet do řádků jakéhosi preview. Tuším hněv, ano jednalo se o Rage. A musím říct, že je to pěkně napsané. Vážně. To přesto, že jsem se v článku nedočetl, jestli jde o on-line střílečku nebo o off-line. Sice jsem se při čtení ani jednou nezasmál, ale to jsem od toho textu ani nečekal, holt už to není to Score, které jsem čítával jako o závod. A na co mé zraky zpozorněly dále, byla recenze na takovou tu českou hru... Deus Ex Machina... Machiné! Ne. Machinarium!! Tak tady jsem se i docela pousmál, jelikož jsem nečekal, že dnes ještě někdo má na to, pojmout recenzi nějako originálně. Opravdu pěkně napsané, hodno úsměvu, ale bohužel nedotažené do konce. Autor doslova vhodil ručník do ringu dřív, než stačilo dojít k hákové pointě. Zklamání. Co se dá dělat.

Před chvílí jsem si koupil Team Fortress 2 za 2 a půl Eura. Ještě, že jsem se podíval na Twitter! Já věděl, že mít Twitter účet se vyplatí. A taky vyplatilo.

No a před pár dny jsem si půjčil Borderlands. Je to taková zábavnější verze Falloutu 3. Docela hodně se tam střílí, chodí po poušti, plní se tam questy, skoro jako v každém RPG, ale tady to má šťávu, protože: si do baťohu můžete dávat spoustu věcí, zbraně rozhodně stojí za hřích a ač s kapku podivnější AI (občas když uděláte nějaký chytrý pohyb, zlý panáček před vámi neví kam jít), tak přestřelky jsou betál exkrementál-ní! Hudba rovněž zpříjemňuje hraní. Hodí se k tomu, jako ponožky k nohám (heh...?). Ano, ano, tuhle hru teď smažím a určitě ji zkusím dohrát. Ne kvůli článku, který nebude, prostě kvůli tomu, že mě to baví hrát.

zeal: "Beam me up, Scotty!"

čtvrtek 29. října 2009

Zpět k blogovému tlachání

V životě toho nevychází spoustu, někdy je to vážnější a občas jen úplná prkotina. V tomto případě jde naštěstí jen o tu prkotinu, totiž zamýšlel jsem, že na blog budu psát své dojmy z hraní na exotických konzolích, se kterými jsem tak nějak počítal, že mi pojedou - a chyba lávky, nejedou a já nevím co s nimi. Takže navracím, alespoň temporariálně, blog do původního stavu. Rád píšu a zrovna teď nějak míň hraju, nebo spíš si vychutnávám jednu jedinou hru a na dojmy bych zkrátka neměl dost materiálu, aby byl Casual Core aktualizovaný k mé spokojenosti. Každopádně, k téhle koncepci se určitě jednou vrátím, až mi ty zmíněné konzole budou říkat "ano, pane", "s čím posloužím, pane?", "smetanu do kávy, pane?", "koho mi rozkazujete zabít, můj komandére?".

A jen pro jistotu ještě napíšu, že další, netlachající, kvalitativně lepší a kreativnější výrobky budu házet na Ex-KK, ehm, na KK a na nově vznikající super stránku Fake EVERest, které už odteď můžete fandit, ne... které odteď musíte fandit!, protože bez fandů bude výšlap na tu zpropadenou horu o moc smutnější, a to jistě nikdo nechce!

zeal

úterý 27. října 2009

Brutal Legend

Tak si tak říkám, že jsem se teď asi patnáct minut skvěle bavil. Co na tom, že jde o "špatnou hru", to když se na ni podíváme s chirurgickým náčiním, zábava se dostavila a ta, panečku, ta mívá hodně často dovolenou.

sobota 24. října 2009

Heretic II

Heretic II nebyl ve své, a vlastně v žádné, době velkým hitem, jakým naopak první Heretic dozajista byl. Osobně jsem ho kdysi dávno pouze vyzkoušel, abych se ujistil, že o nic nepřicházím a taky že to žádné znaky herní pecky neneslo. Hratelně šlo o něco na způsob Crusaderů z Might and Magic, jen to bylo o trochu akčnější. Což uznejte je bída na to, že šlo o pokračování Doomovky, ve které se střílelo hlava nehlava.

čtvrtek 22. října 2009

CC novinky

Původně jsem se chtěl ponořovat (každý, nebo každý druhý, den) do světa 3DO a Saturnu. A ze svých zážitků psát kratší či delší elaboráty. Ani jedna z konzolí však nespolupracuje, jsou to těžký mrchy, proto se tu v uplynulých dnech objevilo sucho (ale ne tak písčité jako na stránkách časopisu Score) a krom něj i dva článečky, které tu straší právě proto, že jsem se neponořoval...

úterý 20. října 2009

Re: Monsters Deluxe: Může za to pirátství!


A je to zase tu. Další neúspěch hry sveden na velkou míru pirátství. Nejnověji se to týká (i když v době zveřejnění tohoto článku už to bude zase jiná) PixelJunk Monsters Deluxe. Nehrál jsem ji, ale s firmou Pixel Junk jsem už měl "to potěšení", erm, řekněme spíše: zkušenost. Tituly od Pixel Junk si zakládají na "odpadovém" designu, který je pro ně klíčový (jde částečně o designérskou firmu) a na hratelnosti, jenž je zaměřená na nenáročného hráče.

neděle 18. října 2009

Tale of a Hero

Příběh hrdiny je název jedné české adventury, která je docela nová, přesto ji už zřejmě zasypala historie pod horu kamení, na nichž vysedávají Mass Effecti, ninjové z Gaidenu, zloději z Uncharted, Halo a další hračky od Mattela.

sobota 17. října 2009

Dynamický příběh do her?

Pokud odhlédneme od faktu, že jde o střílečku, tak můžeme říct, že je velká škoda, jak si Dreamkiller s příběhem velkou hlavu nedělá. Prostě je tam příběhový úvod, který by se hodil spíš do adventury a dál se s ním toho už moc neděje. Ve hře jsou známky příběhu pouze v nějakém komentáři Alice, a to je asi tak vše.

pátek 16. října 2009

Proč byste si neměli kupovat Dreamkillera

Takže zaprvé: potřebujete pořádně výkonné PCčko, tj. 4GB paměti, pořádnou grafiku, velkej harddisk (tahle hra, věřte nevěřte, sežere 10 GB), o procesoru nemluvě. A zadruhé, zatřetí a dál?

pondělí 12. října 2009

Indie edice: Crayon Caper Rescue

Abych se přiznal tak na freeware "scéně" se orientuji dost těžce. Je ale někdo takový... kdo má v tomhle, slušně řečeno, těžkém bordelu přehled? Jak to tak bývá, člověk je pak odkázán na druhé, kteří o těchto hrách aktivně informují. Kde ale vlastně získat tyhlety cenné informace? Zkoušel jsem se dívat na dvojici českých stránek Plnehry a Freehry a po přečtení několika tamních recenzí jsem s hrůzou uprchl. :( Tak asi zbývá jen to Hrej... a tak jsem hrál.


neděle 11. října 2009

O víkendu jsem hrál jen Abea

Abe's Oddysee je plošinovka, jak se říká, "par excellence". Patří mezi to nej, co se v tomhle žánru objevilo, a to vyšel na PCčku "až" v roce 1997, takže nejde o žádnou polorozpadlou vykopávku, u které by si jeden domýšlel, jak byla lepší, než ve skutečnosti opravdu byla. Né, to ne. Abea má spousta hráčů ještě v živé paměti (ať už Oddysee anebo jeho pokračování Abe's Exoddus z následujícího roku) a všichni, kdo jsme ho hráli, říkáme, že byl takový, jak je tu pochválený v první větě. Tedy první třída.

pondělí 5. října 2009

Tlustá čára

Jedna epocha Casual Core je za námi. Druhá, doufejme, že zároveň i ta lepší, začíná. Uf!

A aby to nebylo jen takové plácnutí do vody, chystají se změny a ty pocítíte už od příštího příspěvku. Mám totiž v plánu blog koncipovat zcela jinak, než doposud. Především chci, aby bylo CC více zaměřeno na hry a toho dosáhnu tak, že rázně omezím hloubavé články typu úvaha a komentář, které se beztak můžou objevit na KK (a tím pádem máte ještě navíc zaručeno, že to bude mít jakous takous úroveň, ehm). Naopak články, které dostanou zelenou, budou následujícího typu: dojmy z her, zážitky z hraní, upřímné (a nekompromisní) názory na hry a povídání o hrách. Neříkám, že takhle to bude už navždy, v budoucnu se může leccos změnit, však to znáte.

A teď důvody. Pro změnu současného stavu mě donutila jedna nemilá skutečnost: poslední dobou jsem nebyl se svým psaním naplno spokojen a vůbec mi přišlo, že to bylo spíš utrpení pro čtenáře, než potěcha pro mě. Tudíž je tu tahleta tlustá čára, jejíž účel není vymazat minulost, to v žádném případě, alébrž jaksi symbolicky naznačit, že se "jede" nanovo a jestli lépe, to už nechám na vás, na čtenářích.



zeal

pátek 2. října 2009

What's your favourite colour?

Člověk si říká, kam že se vytratil humor z her. Všude samé grafické extáze, vznešené artistické hry (ale bez artistů), vypilované herní pecky do takové míry, až je někdo může nazvat sterilními ptákovinami. A já koukám na video z Interstate 82 a rozvzpomínávám se, že dřív se hry dělaly víc pro zábavu než dnes. To mi nikdo nevyvrátí, že dnes jde víc o to, vydat jednu jedinou bezchybnou hru, i když třeba její vývoj trvá pár let, než vydat jich několik, zábavných, ale třeba neperfektních.

Ale hlavně, že se her prodává víc, než předtím. Ještě že tu máme ty casual hry, které i na mobilu může hrát někdo, kdo viděl počítač poprvé teprve včera. Třikrát sláva pro ty, většinou nezávislé tvůrce, kteří z her dělají "umělecká díla", a to i přesto, že umělecký styl je většinou to jediné, co je na jejich hrách to dobré. A MMORPG? Škoda mluvit. Samá pozitiva, lepší továrnu na peníze od dob klasických automatů těžko bys pohledal.

Kam že se vytratil ten humor? No přeci když nemohl zůstat uvnitř, tak se vyšplhal na povrch. Konzolové války, to je jedna velká sranda, druhá pak hodnocení her, které dnes už snad nikdo nebere vážně (Uncharted 2, 21/20? GTA IV, 10/10?). Třetí je Jack Thompson, který žaluje Facebook o 40 milionů za to, že ho uživatelé na fórech urážejí. Čtvrtá je ten zbytek herních celebrit (šéf Activisonu, Peter Molyneux, ...). A jistě se toho najde ještě mohem víc.

Ale ne, není to tak úplně: "Dooooooooooooooomed!" Ještě je tu totiž Tales of Monkey Island a možnost znovuzahrání perel typu Abe's Odysee, Interstate 82, Giants Kabuto, Flight of the Amazon Queen, a jiné.

Jinak díky všem za přízeň a budeme se těšit nabudúce. :)

zeal

čtvrtek 1. října 2009

O čem si chci číst v herním časopise

O čem si chci číst? Samozřejmě o hrách! A že se tam dostane i nějaký článek o Larpu nebo o deskovkách? Pro mě za mě. Pokud to bude v malé míře, dvě, tři stránky, tak proč ne.

Vezmu-li si do ruk herní časák, čekám spoustu informací, které jsou: A. čerstvé, B. pro mě přínosné, C. takové, které mě udrží vzhůru (buďto mě pobaví anebo zaujmou).

A.

Za novinkami chodím spíš tak pasivně, občas kouknu na N4G, přečtu si nadpisy na Bonuswebu a na Hreji a co mě zaujme, na to kliknu a "po internetovsku" prolítnu svým (stále) bystrým zrakem. Co mě móc zaujme, to přečtu pěkně "po staru" celé a pokud k tomu mám co říct, zaloguju se (bacha, na Bonuswebu mám přezdívku Host) a... prásk! Vystřelím z klávesnice komentář. Dá se říct, že autoři časopisu mají v rukou stále tu moc, překvapit mě, jelikož nesleduju všechno a to co usleduju se pořád může v časopise zmínit v kontextu, který si prostinký novinkář prostě neuvědomí, nepřijde na něj, protože nemá dostatečný skill, ehm, schopnosti. A ano, kontext, to je něco, co tvoří časák... ne! Co KDYSI tvořilo časopis, ale abych pánům Modrákům a Poláčkům neukřivdil, takhle natvrdo to napsat nemůžu, protože zase tak moc načteno (prozatím) z posledních let nemám. Jo, a novinky! Chci si číst co nejvíc novinek, ale nesmí to být román (na to jsou stejně potřeba výjimečné schopnosti) a taky, aby byly postavené na tom, aby mou osobu zaujaly! Žádné Já jsem autor, dej sem šek. Hezky popořadě a hlavně: kvalitně!

B.

Musím to tady zmínit. Jsem konzolář, nebo konzolák? V posledních asi pěti, šesti letech jsem se bavil víc u her na konzolích. PCčko kolem roku 2005 umíralo, nic dobrého nevznikalo a to nejlepší vycházelo na mou konzoli. A co tím chci říct? To, že herní trh se přeorientoval (jak všichni víme) na konzole. Žánry, jak které, zanikly, některé nové vznikly. Hráči začínali preferovat něco jiného... herní trh je odlišný od toho před desíti lety. Konzole, okolo nich se dnes vše točí. Jen časopisy si to neuvědomují a nadále se tvrdohlavě orientují jen na to svoje PCčko. Konzole se na stránkách časopisů krčí tam někde vzadu, z dálky mají podobu ohlodaných kostí. Nechutné. A když už se nám ty dnešní časáky svojí stavbou podobají stařičkému Exu (tak dobře, mají tam i něco trochu jiného), tak proč to neudělat úplně jako kdysi Excalibur a nedělat prostě multiplatformní časopis? Chci si přečíst o tom, jaké konzolové dobroty se chystají, chci se navnadit na koupi DSka tím, že otočím na celostránkovou recenzi Scribblenautů a to ne někde vzadu, ale hezky vepředu. A v neposlední řadě, chci si číst jen o těch zajímavějších titulech. Proč se průměrným a sportovním (a hudebním) hrám nevěnuje maximálně půl stránky? Ještě dodám: v Levelu zaplňují místo zbytečné rubriky (pixel vize, 10 důvodů, hardware, redakční vývěska). Možná je to nedostatkem zajímavostí z PC scény. Kdyby přešel na multiplatformní podobu, hnedka by bylo o čem psát, hned by byly zaplněné stránky zajímavými informacemi!

C.

Tady k tomu holt nemůžu nic víc napsat, než že: buďto jsou autoři dobří (od přírody), a nebo nejsou. Když nejsou, přestanu je číst. Když většina těch, co nejsou, tvoří redakci časopisu, přemáhám se a to mě bolí. Když něco číst bolí, je to špatné a odrazuje mě to od dalšího čtení. Jsem z toho smutný, zvlášť když jsem si za ty peníze mohl někde na ulici koupit čisté svědomí nebo něco jiného. Pěkného.

zeal