O víkendu jsem hrál jen Abea

Abe's Oddysee je plošinovka, jak se říká, "par excellence". Patří mezi to nej, co se v tomhle žánru objevilo, a to vyšel na PCčku "až" v roce 1997, takže nejde o žádnou polorozpadlou vykopávku, u které by si jeden domýšlel, jak byla lepší, než ve skutečnosti opravdu byla. Né, to ne. Abea má spousta hráčů ještě v živé paměti (ať už Oddysee anebo jeho pokračování Abe's Exoddus z následujícího roku) a všichni, kdo jsme ho hráli, říkáme, že byl takový, jak je tu pochválený v první větě. Tedy první třída.

V čem přesně vynikal? V bodech to bude nejlepší:

1. Roztomilé grafické provedení

Na první pohled si zamilujete herní postavičky, počínaje Abem, navazujíce jeho soukmenovci stejné rasy a zlými Sligy konče. Jako by všichni vypadli z nějakého moc povedeného animovaného celovečeráku.

2. Hratelnost

Oddworld Inhabitants vsadili vše na engine z úžasné hry Flashback. A jednoznačně se to vyplatilo. Abe běhá, skáče, šplhá, dělá kotouly a vytahuje se tak přirozeně, až vám skoro přijde, jako byste ani před sebou neměli hru, ale puštěný film. Radost nejen pohledět, ale hlavně hrát. Skvělé logické úkoly dávají hře vše, co byste od takové hry jen mohli chtít. Zábava na dlouhé večery zaručena, jelikož Abe's Oddysee není vůbec lehká.

3. Vyvážená obtížnost

Checkpointy. V Oddysee je jich hodně. Zvořete něco a Abe se vrátí. Vyvážení obtížnosti za levný peníz. To v jiných hrách, které na checkpointy nehrály, to bylo horší. Zabití hlavního hrdiny u konce levelu mohlo hráče nejen deprimovat, ale i připravit o nemalý kus jeho pověsti (pokud nějakou měl) v případě, že po několika marných pokusech vyvedl něco, čemu se říká "scéna". Expendable, to je ta hra, kde vás odpálí velký laser v momentě, kdy běžíte k cíli a tak tak (!) protínáte cílovou pásku.

4. Nápady

"Bez nich to nejde.", říkáte tvůrci sté tisící verze Maria pěkně zblízka do očí, zatímco on se vám směje a přemýšlí, že jste asi z jiné planety. Už víme, proč zmizely plošinovky do propadliště dějin? Víme. Tvůrci Maria jsou vini. Na druhou stranu, kdyby plošinovky byly populární (=žánr by se vyvíjel) dodnes, možná by Abe zapadl, a to by byla škoda. V průběhu hry se snažíte zachránit své daleké příbuzné z otroctví. To činíte na způsob hry Lemmings, kde ostatním Mudokonům dáváte rozkazy, jako pojď a stůj. Po nalezení cíle je pošlete do bezpečí skrz portál, přičemž se zapíše do elektronické tabule, kolik se jich vám už podařilo zachránit. Schovávání se ve stínu připomíná vychytávku z Alcatrazu, avšak i zde dostal nápad originálního využití. Ve stínu nejste prostě vidět a pokud do něj našlapete potichu, ani Slig, který vedle kouří cigaretu (divný, na žádnou značku si teď nevzpomenu, a že by to bylo tím zákazem reklam?), si vás nemá šanci všimnout.


Závěr:

O Abeovi, jeho hrách a pracovnících z Oddworldu se dá říct, že posunuli zase o kousek dál plošinovkový žánr. Ostrouhali ho o jeho primitivní Mario kořeny a dodali mu na hloubce a komplexnější hratelnosti. Sebrali hlavní postavičce zbraň, čehož si mohli všimnout tvůrci Half-Life. Jaký to odvážný krok! Plošinovka beze zbraní. Průkopníci jako Lode Runner a Manic Miner se sice taky obešli bez pistolí, ale tam šlo opravdu hlavně o to skákání. A hlavně, Abe byl v mnohem riskantnější pozici. Vyšel i na Playstationu.

No ale, co hrál, víkend ještě neskončil, takže stále hraju. Právě ho mám v minimalizovaným okně. Jsem tam, kde mám vyřešit úkol: "Chant until the Slig is yours." A ať dělám, co dělám, chant nezabírá. Podle obrázku dělám všechno správně a Slig na moji snahu furt plácá "What?". Že bych se juknul do návodu? Zatím říkám, že to není třeba. Určitě v tom bude nějakej háček, kterej jen čeká na to, abych ho našel a správně s ním votočil.