Co včera bylo považované za důležité hledisko při hodnocení her, na tom dnes už tak nezáleží. A naopak.
Takže jaké kritéria jsou dnes považované za ty důležité? Jaké dnes hrají takzvaný prim?
1. Prezentace. Je jasné, že hra musí vypadat k světu. Musí být roztomilá, pokud to námět vyžaduje, musí být třeba rádoby cool, když si to prodeje žádají. Grafika, kvalita animací a výběru textur je pro recenzenta stavební kámen, na kterém se staví hodnotící domeček s číslem uvnitř.
2. Hratelnost - včetně jednoho "ale". To "ale" znamená, že pokud je hratelnost alespoň dostačující, většinou to hodnotící znaménko byť jen trochu zle nepoznamená. Musí to být aspoň trochu dobré až standardně dobré. Pak je vše naprosto v pořádku.
3. Ovládání, potažmo kamera. Pokud je hra po této stránce OK a nic nezavazí ve výhledu na hnijící nekropoli nebo mega prsa Lary Croft, další bod navrch.
4. Žánr. Pokud se hra narodila do masově uznávaného žánru, pak je možné, že číslo se vyšplhá pěkně vysoko. Většinou to je third person, takové hry dostávají nejvíc bodů. V případě, že jde o adventuru, její strop je na číslíčku 7, pokud ovšem nejde o nějakou oblíbenou sérii, kvůli které by zuřící dav mohl rozšlapat recenzenta při jeho opuštění redakce na cestě domů.
5. Hype. Hry vychvalované ještě předtím, než odešly z herních studií takzvaně "po svých", jsou předurčené k tomu, aby se u nich recenzent lehce až středně těžce zapotil. Ono to není vůbec lehké, vlepit nízké číslo hře od Mikroskotu, o které psala celé ty roky polovina internetu a už vůbec ne ve chvíli, kdy se váš vydavatel s Mikroskotem právě dohodl, že tu dodávku nových počítačů do redakce převezme někdy příští týden.
Tak to by byl takový základ. Není to hezké pokoukání, prakticky žádné poctivé hodnoty prim nehrají. Aha, tak možná proto je poslední dobou na světě tolik osmičkových až desítkových her.
Clovece, nevim jestli je jen chyba u me, ale nejak ti z weby vypadla grafika?
OdpovědětVymazatAha, asi se omylem uložila jiná základní šablona. Tak teď už to běží, jak má.
OdpovědětVymazatS 1. nesouhlasím a když se hra nemá hodnotit podle "hratelnosti" (mimo jiné...), tak podle čeho jiného? Mně rozsudky na základě gameplay přijdou celkem poctivé ;)
OdpovědětVymazatmoolker: ono je to možná trochu přehnaně napsané, ale nemyslíš, že grafická stránka přece jen je důležité hledisko, když se hra hodnotí na profesionální úrovni? Jistě, pokud je všechno ostatní hrozně špatné, tak žádný recenzent na světě jen kvůli skvělé grafice hru nepochválí. Mi jen prostě připadá, že pokud je grafika úžasná a to ostatní standard, tak se nešetří osmičkama, devítkama. O tohle mi jde.
OdpovědětVymazatOhledně hratelnosti máš pravdu, a v článku je to blbě napsaný. Mezi body to nepatří a mělo to být jen tak na okraj, že pokud je hratelnost průměrná, bo lehce nad, tak to dnes stopro stačí. :)
Jde o to, že recenzenti se chtě nechtě přizpůsobují tomu, jak to vyžadují hráči, jak to vyžaduje trh a také doba. Kdyby existoval nějaký reálný hodnotící kodex, pak by hratelnost musela být vždy na prvním místě. Jenže hratelnost už dávno není vše. Staré hry vypadaly z dnešního pohledu otřesně, ale hrály se sakra dobře. Proč? Protože hráč zapojil do hry vlastní fantazii a interakce tam probíhala na jiné úrovni. Dnes musí každá moderní FPSka být interaktivní ve hře (fyzika) a co tvůrci hry hráčům nenaservírují rovnou pod nos, to nemají. Nedokáží si to nijak nahradit, proč by také měli, když jsou takové technologie, které dokáží udělat prakticky vše, na co si hráč vzpomene. Proto jsou hry jednodušší, bezduché a v některých případech až patologicky "zábavné". Hratelnost a zábavnost jsou podle mě dva odlišné pojmy. I ta největší kravina může někoho bavit (Postal atd.), ale to neznamená, že je to dobrá hra.
OdpovědětVymazatDřív zkrátka hratelnost byla jediné měřítko, protože nic jiného ani měřitelného nebylo.
Dnes jsou to všechny zmíněné prvky dohromady a zpracování, prezentaci hry, patří určitě přední místo. Ale ani úžasná grafika nejsou zárukou úspěchu. Je ale pravda, že hratelnost už dávno netvoří 90% hry, možná v nejlepším případě 50%.
Díky za komentář. V podstatě s tebou souhlasím, jen mi přijde trochu podivný ten druhý odstavec - dřív se měřila přece spousta věcí, jako atmosféra, zábavnost, obtížnost, grafika, příběh, originalita, možná víc než dnes. Vždyť dokonce v časopisech existovaly i složité tabulky, kde se hodnotilo všechno zvlášť ?
OdpovědětVymazatSpíš jsem myslel, že dnes se od grafiky očekává prakticky u každé nové střílečky malá revoluce. Když se podíváš na Dooma či Quaka, jsou to z dnešního pohledu otřesně vypadající hry, ale v té době nikdo neřešil, že by mohly vypadat lépe. Nikdo ty hry nesrovnával s realitou. Dneska musí být všechno fotorealistické se super efekty a polovina úspěchu je doma. Chápu, že je to běžný vývoj a že dříve představa třeba reálné mimiky u postav prostě nebyla myslitelná, ale co by to na hře v té době změnilo? Nic. Ale dneska je to důležité, až příliš důležité.
OdpovědětVymazat