A už první recenze na A Vampire Story od pana Poláčka nezklamala. Je napsaná v originálním stylu a jedná se o jakýsi rozhovor mezi dědečkem nebo tatínkem a jeho povedeným synáčkem, kterému se příčí hraní adventur. Vtipnost rozhovoru je na míle ohromující a taktéž je pravdivý v tom, že vydávat dnes adventury je věcí několika nostalgiků trpějících alzheimerovou chorobou. Nechápu vysoké hodnocení hry, protože hra je po většinu recenze dost kritizována. Ale číslo je jen číslo a text je to oč tu kráčí. Bravo. Další recenzi, kterou jsem na jeden dech dal byla na X Blades od pana Grygara. Páni, to ale bylo čtení. Takhle jsem se už dlouho u recenze nezasmál. Dobré slovní obraty a moderní styl. Jak to tak vidím, je to ještě stokrát lépe napsané, než jak psávali Andrew s Icem dohromady. Vážně paráda. Jdu si přečíst i další recenze. Nefandím si, že i od ostatních autorů to bude tak výborné, jako od těchto dvou, nicméně už dva je pokrok. Po dalším přečtení časopisu přemýšlím nad tím, jestli na tom teď Level není úplně nejlépe za svoji existenci - články jsou dobře napsané, i ty od Rybky. Ale je ještě brzo na nějaké soudy. Začínám znovu pročítat Level, už to fakt není jen o originálkách. Alespoň z mého pohledu ne.
zeal
No vida!! Tak už to není jen o originálkách!! Tak si to v tom článečku z 28. ledna 2009 oprav a pod ten článek si napiš: "píšu tady o věcech, o kterých vim uplný kulový, ale to nevadí páč za měsíc stejně změním názor."
OdpovědětVymazatPřinutil jsem se ke čtení Levelu po hodně dlouhý době a nalezl pár slušně čtivých recenzí. A změnil jsem na Level názor, což znamená, že herním plátkům dávám druhou šanci. Co je na tom špatnýho? A že bych editoval článek pokaždé, když se něco nebude shodovat, to mi přijde jako docela zbytečné. Od toho je to blog, přece. Přispívám na něj skoro na dvoudenní bázi (čili nechystám si témata měsíc dopředu - sednu a píšu), kdy se snažím přetavit myšlenku, co se mi právě honí hlavou, v článeček, a že pak někde dojdu k jinému postoji než v článečku z 28. ledna, to už je riziko, se kterým by měl čtenář blogu počítat. (*sigh) Nemělo by se to stávat často, jednou se to stalo (navíc tam, kde jsem tu změnu názoru chtěl). Že ale herní časopisy jsou až tak citlivé téma, to jsem nevěděl. Napříště se jim mám na blogu pro jistotu úplně vyhnout? Vždyť Casual Core nepíšu jen pro sebe a jakýkoliv rozumný komentář byť třeba jen od náhodného čtenáře pro mě váhu určitě má.
OdpovědětVymazat