pondělí 23. února 2009

Zase ty časopisy - k psaní o hrách

Já a herní časopisy

Nečtu SCORE, protože jsem byl zvyklej na styl bývalých redaktorů. Přešel jsem na Level, který za celou svoji existenci nikdy neměl takovou šťávu, jako SCORE, ale holt nebyla jiná varianta... až pozdě jsem si uvědomil, že byla v podobě Gamestaru, kam psal výborný redaktor Karel Papík (budiž jeho krásnému psaní země lehká). Zkusil jsem jednou, dvakrát Doupě, ale tomu jsem na chuť nepřišel. Koupil jsem si Next Level, který se mi vcelku líbil - pak přišlo 200 procentní zdražení a ejhle, vrátil jsem časák zpátky, protože mi za takovou obrovskou sumu nestál (to stejný po čase OPS2M). Po nějaké době, kdy z Levelu zmizel Andrew a vypařil se neznámo kam, jsem se přestával o obsah časopisu zajímat a Level jsem kupoval ze setrvačnosti - ve zmenšeném měřítku, do tramvaje, kde jsem ho mohl vybalit a kdykoliv si prohlédnout obrázky a přečíst verdikt.

Nějakou dobu mi to vydrželo - to s kupováním Mini Levelu, až jsem se zase přinutil ke čtení a to už v českých luzích a hájích kolovala nemoc zvaná "herní novinařina". Zkrátka, už to nebylo psané pro čtenáře a k tomu všemu se někam vytratil humor, který byl tak nějak spjatý se začátky (podle slov Lukáše G. z Levelu dnes naprosto nečitelného) herního psaní. Na čas jsem Level přestal kupovat, až nedávno jsem se k němu vrátil. Já vím, už jsem o tom psal a naposledy jsem napsal něco ve smyslu, že teď je to to pravé - ano, chci věřit tomu, že ten časopis je skvělej, protože si chci teď kupovat herní časopis, ať už je to Plevel anebo jiná značka. Dávám tomu časopisu šanci, aby mě zaujal, pobavil, což se mu pár články náhodou povedlo. Jako celek? Lehce "podivná" redakce plná neznámých lidí, kteří píšou jeden jako druhý. A co je nejhorší - tak trochu se bojím, že se SCORE ani s Levelem jeho majitelé neudělají nic pro to, aby ty časopisy byly znova tak dobré a populární, jako kdysi. A říkejte si co chcete, ony prostě byly lepší - ne proto, že jsem je četl jako "malej a měl jsem spoustu času", ale proto, že do toho ta redakce dávala část sebe, nebo jinak řečeno, psalo jim to mnohem líp. A tady vidím i tu souvislost s poklesem prodejů obou časopisů a zánikem těch dalších. Není to proto, že "trh je přesycený" nebo "papírové časopisy dnes nikoho nezajímají" a podobné nesmysly - je to z toho důvodu, že za nekvalitní časopis nechci dávat peníze. S tímhle statistika nepočítá a nemám jí to vůbec za zlé - od toho je to statistika.

V posledních číslech Levelu nebylo možno přehlédnout jisté články, ve kterých se objevil humor ("V profesionálním časopisu? Se pomátli, ne?"). Články od Petra Poláčka a Lukáše Grygara jsou napsané vtipně - to se nedá zpochybnit. Ale přijde mi, že je to psané nuceně. A tak "trochu" je to okoukané ze starších čísel SCORE. Ty články mi zkrátka nepřijdou přirozené a přijde mi to trochu jako výsměch původním herním redaktorům z období 98/99. Rád bych se někdy dočkal převratu v těchto zaběhlých časopisech s redakcí buďto úplně novou (talentovanou) nebo jen částečně novou doplněnou o nějaké známé tváře (Karel Papík?). Nejvíc si na herním psaní vážím upřímnost redaktorů a to, co dovedou s textem udělat. Pak je upřímná radost to číst. Nechci, aby se kvůli mě někdo přetvařoval a hrál si na to, že je strašně vtipný. Humor ano, ale pokud v první řadě a s úmyslem ze sebe udělat karikaturu, pak převracím stránku, protože mi nic jiného neznechutí čtení o hrách víc než kašpaři hrající si na to, že jsou devadesátá léta. O hrách se dá psát dobře i dnes, originálně a svěže - mám příjemnou zkušenost s jednou nejmenovanou zahraniční herní televizí. V Levelu ani SCORE žádné svěží a originální články nenaleznete, protože... asi proto, že do těch časopisů píšou herní novináři - pisálkové, kteří odvádějí naučený profesionální výkon, který mě osobně odrazuje.

Současné SCORE je naprosto nečitelné a je na něj hodně smutný pohled. Level se pomale řítí do stejné propasti - i když popravdě, z takové výšky, jako SCORE, nemá šanci spadnout. Vyčpělé - to je to slovo - oba časopisy jsou vyčpělé. Chtělo by to vlít do nich nějakou novou krev, přidat hodně novinek - ne jen lehkou změnu designu - a třeba články, které se zaměřují nejen na AAA hry. Více Rybky a méně Bacha. :)

15 komentářů:

  1. Asi tu jde o styl psani, nez o sdeleni? Taky citim, pri cteni Levelu (Score jsem uz necet leta), ze to psani neni uplne vono. Necte se to tak dobre, jako kdysi. Napr. recenzi na FEAR2 jsem nebyl schopen docist do konce, a to dokonce jindy ctu Grygara rad. Informativne je to lepsi, ale literarne horsi. Problem je, ze kvalifikace pro to, aby jsi mohl psat do herniho casopisu, neni vlastne vubec zadna. Staci mit dobry prehled o hrach a umet trochu psat, a kdyz jsi vytrvaly, prosadis se. Ovsem styl, um, forma, to se nehodnoti, nevyzaduje, ani ti s tim nikdo neporadi. Neni tu zadna meta, ktera by autory nutila, nebo aspon se o to snazila je primet, dobre ctive psat. Je to take problem editoru. Mozna hlavne problem editoru, kteri maji celkovy vliv na styl casopisu a styl psani. Podivej se napr. na Pavlovskeho. Podle me pise jakoby zrovna prisel z redakce Andrewa, ten kluk se zastavil v case, ale co se nakonec editorskou praci dostane do obehu, to je proste o necem jinem. Editori nepodporuji kretivni psani, nepodporuji osobnosti, neni to jen o autorech, autori jsou podle me stejni, jako pred deseti, dvaceti lety, krome toho, maji vetsi rozhled a vic o tech hrach vedi, nez drive. Jen proste nikdo neumi poradne psat, tedy umi, ale ne tak prirozene, aby to editor nemohl dostat do nejake krece. Ono je dost tezke, se naucit psat, aby to bylo ctive a prirozene. To drive umelo taky jen par lidi, co by se dalo na prstech jedne ruky spocitat. Uroven je podle me dnes mnohem lepsi nez drive, jen se to tak dobre necte, protoze dnes ta prirozena forma nikoho nezajima, spis je to editorsky brano za neco podradneho, nebo menecenneho, informace se cenni nad formu.

    OdpovědětVymazat
  2. Ten zaver jsem nenapsal dobre. Neni to bano jako nec podradneho, ale spis ti reknou, ze abys dokazal psat co se tyce stylu opravdu dobre a ctive, ze na to je potreba uz vylozene talent, a ze takovych lidi moc neni. Hned ze zacatku te utnou a pomalicku te zacnou smerovat na to, ze je lepsi psat informativne, nez se pokouset o nejake kreativni variace, protoze pak muzes psat clanky hned a vetsinou to staci. Kdezto, psat vtipne, napadite, osobite a hlavne prirozene, to je vec na dlouhy lokte, musi se to cvicit, psat a psat a snazit se o to. Takze editori autory spis od toho odradi. Drive jsme meli asi proste stesti na lidi jako byl Andrew co se tyce stylu psani. Ja nevim moc o jeho minulosti, pred Excaliburem a Score, ale podle me taky musel uz neco psat predtim. Talent i zkusenost tam byla.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc do toho nevidím, nevím jaké je pozadí herní publicistiky, ale podle toho, co píšeš, tak to asi nebude až tak skvělé, jak jsem si naivně myslel. Je to především byznys, nic jiného, začínám chápat / cítit, jak to vlastně s tím psaním o hrách je. A taky je to vidět na dnešních hrách a všem, co se kolem nich točí. Ale možná je to mnou, nebo možná herní průmysl už dospěl do takové fáze, že z něj už nadobro zmizela ta kdysi fascinující složka, která všechny okolo "elektrizovala", když došlo na téma počítačové hry. Možná chybí důvěra na straně jedné (čtenářů) a na straně druhé (herních editorů a publicistů) chybí ta jistota, že psaní o hrách není "Big Deal".

    OdpovědětVymazat
  4. No big deal to prave moc velkej neni. Kdyz pracujes v herni novinarine nekde u casopisu, na serveru na hlavni prac. pomer, coz delaji vetsinou tak jeden az dva lidi, tak mas jakys takys penize, ale kdyz pises jako externista do casopisu, nedejboze na web, tak to je podle me z hlediska investovaneho casu a toho, co ti zaplati, spis porad takovy konicek, vlastne se tim ani neda zivit, jenom tim psanim. Ve skutecnosti jsou mnohem zajimavejsi mista, z hlediska big deal, nez je herni novinarina. V tomhle to az tak neni. Samozrejme ale mluvim o psani samotnem, to, co ovlivnuje casopis, jako reklama a ruzne zajmy, vztahy s vydavateli, atp. to uz je vec zcela jina. Ale pokud slo o psani, tak to je spis nevdecna prace, co se tyce penez.

    OdpovědětVymazat
  5. Podle me je to dany hlavne tim, a vlastne to mam potvrzeny, protoze jsme se o tom bavili s Martinem Ludvikem, ze herni casopisy a weby maj problem s reklamou, vubec aby se uzivily, proto nemaj ani moc penez poradne zaplatit kvalitni autory, nebo je spis motivovat i financne, aby se sve praci venovali poradne, a to je hlavne videt u externistu, coz je jak jsem rikal spis prace jako konicek, psat recenzi na web, hrat hru deset hodin, dve hodiny psat recenzi a pak za to dostat sest stovek, pro studenty je to treba v pohode, kdyz to ale srovnas s normalni prumernou praci, tak je to za dvanact hodin sakra malo. A to vetsinou s hrou a recenzi stravis spis vic casu, nez min, kdyz to nechce flakat.

    Problem je s tou inzerci, z ktere casopisy ziji. Normalni casopisy pro sirsi okruh ctenaru nemaji problem, protoze inzerenti mohou reklamou oslovit spoustu lidi, protoze obecnejsi casopisy cte samozrejme obecnejsi ctenarstvo. Jenze pocitacovy hrace zajimaji jen ty hry. Do casopisu a na web o hrach muzes dat zase jen reklamu bud na hry, nebo neco s tim trochu souvisejiciho. Nikdo jiny ti tam reklamu neda, protoze vi, ze by se mu to nevyplatilo. Dej treba do herniho casopisu reklamu na holici strojek a kolik z hracu to asi oslovi? A to je spis jeste ten lepsi priklad, jinak spousta inzerence je uz uplne nemyslitelna. Takze herni casopisy a weby maji zdroje prijmu velice omezene a bohuzel to souvisi jeste s druhou veci. Kdyz casopis a web zije z reklam na herni produkty, tak nim ma samozrejme zavazky. Asi si tezko treba na hrej muzou dovolit strhat Burnout Paradise v recenzi, kdyz tam v te dobe maji reklamu jako krava skoro pres cely web prave na Burnout. Kdyby na herni media inzerovali neherni firmy, tak by nebyl problem. Takhle to ale vytvari prave to ovlivnovani, trenice, o kterych vsichni vi, ale nikdo to nikdy neprizna, atd... Problem ale je, ze ono to jinak nejde, neni jina cesta v podobe, jake jsou stavajici casopisy a weby.

    Treba novy Excalibur, budiz mu zeme lehka, se tomuto mel vyhnout jednak tim, ze mel byt psan pro sirsi okruh ctenaru a tim by snad pritahl i nektere neherni inzerenty, a pak nemel mit klasicke recenze, takze by tam nemohlo dochazet k ovlivnovani hodnoceni a prezentace danych her. Ale jestli by to tak fungovalo, to uz se nedozvime.

    OdpovědětVymazat
  6. Jeste posledni poznamka k tomuto, aby tu nebylo prerobotronovano :) K vysvetleni. Castokrat se mi stavalo, kdyz jsem na tohle tema nekde psal v diskusi, ze me pak lidi povazovali za nejakyho nepratele herni novinariny, a zlvast herni novinari nektery me nemeli radi :). Ve skutecnosti je to ale prave naopak, nez by se zdalo, kdyz mluvime o treba horsi urovni psani, z hlediska stylu, nez tomu bylo drive. Nemohou za to novinari samotni, ja si naopak myslim, ze vetsinou herni novinari delaji mnohem vic a snazi se mnohem vic, nez by byla jejich povinnost, za to co dostanou zaplaceno. Ono je to prave naopak, nez jak rikas Big Deal, na te urovni novinare, jako autora. To psani je vic nadsenecky, nez profesionalni, ja jsem nekdy rikal, ze herni novinarina je amaterska, a zase me hodne lidi nemolo rado, ale tak to proste je. Vic nez byznys tu od autoru je prave tim hnacim motorem psat, protoze je to bavi. Vzdyt kdo by psal herni recenze treba na weby jako externista? Dyt za tu dobu, co napise recenzi, si kdekoli vydela mnohem vic. To je opravdu o nadseni delat to, co cloveka bavi, neni to big deal. Jestli neco snese kritiku, tak prave naopak, jsou ty podminky pro psani, finance a system.

    A to, ze nakonec treba v tom Levelu ty nadseni pro psani neodpovida vyslednemu textu, no to je proste jen a jen prace editorska, si myslim. Sice jsem pro papirovy casopis nikdy nepsal, ale pripada mi to zrejme. A zase je to problem financi. Dobry editor je to, co je treba, dobry editor da stylu a ctivosti casopisu strasne moc. To si lidi castokrat vubec neuvedomuji. A dobry editor se zase musi dobre zaplatit. Jinak to proste nejde.

    Chtel jsem teda rict, aby to zase nevypadalo, ze hanim herni novinare jako takove, naopak, delaji to v ramci moznosti opravdu dobre. Treba konkretne posledni recenze na hrej, co jsem cetl, prave od Pavlovskeho na novy Street Fighter, ta se mi moc libila.

    OdpovědětVymazat
  7. Přerobotronováno vůbec nevadí. :) Pěkně se to čte a hlavně se člověk dozví dost zajímavých informací.

    Já se právě hodně těšil na nový Excalibur a jeho zajímavou koncepci. Nevím, já pořád věřím, že zase začne vycházet - třeba jen v elektronické podobě - mimochodem na blogu má -ml po delší době update.

    Co se týče editora, a tahouna v jedné osobě, možná by to chtělo naverbovat do časopisu někoho, kdo má nějaké dobré zkušenosti s bývalými časopisy? Level by někoho takového potřeboval jako sůl.

    Ad psaní, největší problém dnešních recenzí (vedle toho úbytku nadšení) mi přijde v tom, že absolutně nemají potuchu, pro koho ty recenze píšou (alespoň takový mám dojem). Vezmu si do ruky SCORE číslo okolo šedesátky, kde dělal šéfredaktora Andrew a z textu jakékoliv recenze z toho čísla je poznat, co přesně chtějí redaktoři sdělit a _komu_. Dneska, když si přečtu něco z Levelu nebo z Hrej, často mi přijde, že ten a ten autor sice ví docela přesně, co o té hře napsat, jenže mě jako čtenáře tou svojí recenzí neosloví. Připadne mi, že se při psaní v autorovi rvaly následující pocity: popsat hru přesně a co nejvíc (suchý popis zabírá většinu recenze), neublížit své kariéře, nerozhodit si velkou zlou firmu, ukázat jak moc jsem vtipný a jak skvěle umím psát. Většině dnešních recenzí chybí přirozenost a lehkost. Osobně mi ještě vadí to, že některým autorům recenzí občas nefunguje paměť - a nebo je to jen moje chyba, že jsem si zvykl číst v recenzích jak hra X čerpá ze hry Y nebo tahle firma A nevydala nic tak festovního od dob hry B.

    Tak je fakt, že herní novinařina není zlatý důl, ale na druhou stranu má tohle povolání velkou výhodu v tom, že člověk dostává zaplaceno za něco, u čeho se baví. Ale zase, můžu se mýlit. Z těch "nových" recenzí mnohdy není poznat, že se u té hry recenzent bavil.

    Recenze na Street Fightera od Pavlovského je fajn. Jen jsem se z ní nedozvěděl, jak si stojí mezi ostatními bojovkami, což je pro mě docela důležitá informace a taky se mi nezdá ta pasáž o placatých bojovkách. Vždyť bojovky jsou jen 2D, nebo že by skrytý vtip, který jsem nepochopil? :)

    OdpovědětVymazat
  8. S tim, pro koho jsou vlastne recenze urceny, pro koho to pisu? To je spravna pripominka. Ale tak premyslim, jestli tahle rozpolcenost, psat slusne, ale informativne, nikoho moc neurazit, nic neprehanet, jet to v takovem standardu, jestli to neni internetem a diskusema. Driv za Excaliburu a prvnich Scorat preci se na net nepsalo, to jeste nefungovalo, prvni snad byl Bonusweb? Ale to uz si nepamatuju, kazdopadne tam nebyla takova zpetna vazba od ctenaru. Jasne, dopisy se psaly a fungovaly, otiskovaly se v casopisech, ale rozhodne to nebylo jako dnes. Dnes snad vsichni redaktori, co pisi do casopisu, pisi i na web a jsou stale konfrontovani s vsemoznymi nazory odevsad. Jeden vytyka to a ono, druhy zase neco jineho, jen malokdo neco pochvali. Mozna se to nezna, ale podle me i tohle ma vliv, i kdyby se redaktor nesnazil podrizovat se nazorum z disusi pod svymi clanky, stejne to na cloveka pusobi. Jasne, kdyz clovek udela nejakou chybu, je spravne, aby dostal poradnej feedback od ctenaru a nasmerovalo ho to spravnym smerem, psat jak to je, ale z druhe strany mohou byt zase diskuse otravne, kdyz si je autor precita a chtel by se zavdecit. A tech nazoru je tolik, ze na cokoli ti nekolik lidi napise uplne protichudne kritiky. Takze tohle v celku si myslim autory nuti psat tak, aby proste nikoho nepopudili. Na jednu stranu je to pro ne dobre, mozna je to dobre i pro objektivitu, ale nema to tu stavu, vytraci se z toho osobnost, vlastni nazor a ani se to dobre necte. Takze bohuzel nemyslim to uplne tak primo, ale z casti si za to mohou i ctenari sami :) Ale tech duvodu je urcite mnohem vic. Kazdopadne je to zajimave tema, se nad tim zamyslet.

    Mimochodem, co je ale potreba, jsou novi autori, ti, kteri maji svuj nazor na vec, a kdyz se jim aktualni stav uplne nelibi, meli by se do toho pustit a zkusit, zda by v tom smyslu mohli necim prispet. Ja uz sem takhle parkrat koukal, nevim jestli si uz nekam psal, kolik ti je, nevim nic, ale rozhodne me se treba dost libi jak pises, a myslim si, ze by si mel na to, se sam do ty herni novinariny ponorit, nebo to zkusit :) Kdyz je clovek aspon trochu dobrej, napr. herni weby docela berou novy lidi. Casopisy moc ne, to je o kamaradech, ale weby jsou pristupny.

    OdpovědětVymazat
  9. Řekl bych, že rozšíření internetu mělo na herní publicistiku určitě větší než menší dopad. Jednak, jak píšeš, diskuse pod recenzí změnily jejich tvář skoro až k nepoznání a přetvořily je v to, co čteme dnes. Svou část odvedlo taky to, že nástupem netu se otřásla pozice a význam recenzenta. Jo, je to jak píšeš - na jedné straně vah je zavděčit se a na druhé šťáva, osobnost a vlastní názor. Z nějakého důvodu je u recenzenta potřeba zavděčit se ta nejdůležitější, až to vypadá tak, že herní firmy řídí gangsteři, kteří pošlou Ivana, když se v recenzi objeví něco, co jen trošičku vybočuje z řady standardních popisných recenzí.

    Těší mě, že se líbí moje texty. Ale popravdě mě tvá chvála dost překvapila, jelikož s herním psaním teprve začínám (nedokončený diskmag před deseti lety nepočítám :) ) - nějaké ty zkušenosti ale přece jen mám (čas od času napíšu fanovskou filmovou recenzi). O profesionálním psaní jsem nikdy neuvažoval, ale určitě by mě to lákalo.

    OdpovědětVymazat
  10. Jestli mas fakt chut, urcite to zkus, napis par recenzi, nejdriv treba sem na blog, a pak posli na ukazku do kteryhokoli herniho webu, treba do vsech, treba ktere weby se ti libi. Rekl bych, ze bys mohl bejt dobrej. Kdyz tomu aspon trochu das, pile a casu, urcite uspejes.

    Na psani o hrach je dobry, ze si muzes vybrat, jestli chces psat profesionalne, nebo jako konicek. Kdyz jako konicek, proste napises par recenzi, obcas jako externista, kdyz profesionale, budes psat a psat, a postupne se dostanes do papir. casaku. Tam je to o znamostech, ale to nevadi, protoze ty si prave vytvoris na tech webech.

    Hele, kazdymu ja bych to nerek, ale kdyz vidim, ze bys na to mel, bylo by skoda to nerict :)

    OdpovědětVymazat
  11. Mohla by to být zajímavá zkušenost, ale ještě než k tomu dojde, tak bych se měl vypsat na Casual Core blogu. Zkusím nějakou napsat a hodit ji sem. Jsem sám zvědavej, jak moc se bude nebo nebude líbit - čtenářům, tobě, mně... :)

    Každopádně mi teď o něco stouplo sebevědomí. Nerad bych zklamal naděje ve mně vkládané. :)

    Nemohl bys mi dát tipy na herní weby? Pár znám, ale budu vděčný za každý tip.

    OdpovědětVymazat
  12. Tak co ja znam namatko:
    gamepark.cz
    hratelne.cz
    gamestar.cz
    bonusweb.cz
    games.tiscali.cz
    hrej.cz

    Tam bych to pak zkusil, urcite je lepsi nejdriv zacit samo tady na blogu. Je mozny, ze ti pak v diskusi poradi treba i zkusenejsi, nez jsem ja, jako herni novinari, a jestli by sem netrefili, ti sem nejakyho poslu :)

    OdpovědětVymazat
  13. Jo a takova rada, cist a psat, psat a cist, furt dokola, vsechno :) A brat si k srdci kritiku, ktera se nesnazi ublizit, ale mysli to dobre, i kdyz je neprijemna, nemyslet si, ze celou tu herni novinarinu sezeres na jeden hlt, jinak se clovek nikam nedostanes, protoze ucenej z nebe nespad. To nepisu, ze bych si myslel, ze by s tim mel nekdo, nebo ty, problem, to pisu, ze ja jsem s tim mel dycky problem, nesnasel jsem kritiku a ted se ji snazim prijmout. Je to strasne potreba. Ted mam sanci psat zase na hrej.cz, tak snad si to nepokazim. Treba pak budeme kolegove. :) Uvidi se.

    OdpovědětVymazat
  14. Jo a doupe.cz jsem zapomnel, tam by se mohl primluvit treba mr. wawra, nebo tak neco :)

    OdpovědětVymazat
  15. Těším se na komentáře pod recenzí. Herního novináře můžeš poslat - snad mi nesetne hlavu hned na začátku mojí "kariéry". :)

    A díky moc za tipy a cenné rady. Vezmu si je k srdci.

    OdpovědětVymazat