Hry pro dospělé?

- Rozsvěcuju světla. Protírám si znavené, krví zalité oči, rozvzpomínávám se, co jsem dělal minulej večer. Aha, jo, pařil jsem, hodně jsem pařil... kolik, že je hodin? (- selfcensored -)

Hry pro dospělé

Většinou se spokojím snad se vším, co nabízí herní trh - čili mi nepřijde ani protivná myšlenka na hry pro méně vyspělé jedince (mám na mysli... a nebo raději ne). Zrovna mám ale chvilku, kdy mě trošku štve, že se vývojáři zaměřují více na herní skupinu pod osmnáct let.

Asi byste mi na to chtěli říct, že to řezání hlav, plivání do krků mrtvých občanů toho města, kde se odehrává Saints Row a rozpouštění těl v kyselině, a následná oslavička, kdy se moje postavička věnuje jeho drahé polovičce v nějakém uber hotelu, není zrovna dvakrát prospěšné pro organismus, trávit u takovýchto her čas. Jenomže. Já teď nemluvím o hrách pro sadisty a podobná zvrhlá individua (kterými se občas staneme u her jako Doom), mám na mysli hry pro dospělé, jako takové. Že mi na to chcete odpovědět stejně?

Eh... počkejte, napíšu to jinak. Jsou hry, které mají špatný vliv, třeba, že zobrazují násilí, nebo násilí vůči černochům (not cool) a nebo se po place projde nějaká lehce oděná děva (všichni jsme hráli Larryho v devíti letech, že jo?) a už se automaticky jedná o hru pro dospělé. Můžou být ale taky hry, které nic takového v sobě nemají a být označené nálepkou hra pro dospělé? Dovolil bych si tvrdit, že ano. Lépe řečeno jde o hry určené dospělým, které si tedy může zahrát i malé dítko, ale hra je určena primárně dospělému jedinci.

Rád bych si někdy zahrál hru, která by stála na tak propracovaném a složitém příběhu, že by sebemenší ztráta pozornosti způsobila, že bych se v příběhu nenávratně ztratil. Rád bych někdy spustil hru natolik depresivní, že by mi začínaly téct slzy už při úvodních titulkách. A opravdu velmi rád bych někdy začal hrát hru, ve které by sebemenší blbé rozhodnutí pohnulo celou geopolitickou situací a na mě by bylo, dlouhé hodiny přicházet na to, jak ji zase vrátit tam, kde předtím stála.

Zkrátka bych chtěl někdy od těch klasických zápletek a lehce strukturovaných her vyzkoušet i něco jiného, markantně odlišného, dospělejšího a tedy i (po emotivní a psychologické stránce) silnějšího, co by mi dokázalo, že na poli her se opravdu něco děje, někam se to posouvá a ne, že to pořád stojí na místě a na poličkách obchodů straší pořád ty dvousté kopie těch super her, co jsem hrál v roce 1999. Co takhle navázat tam, kdy se tvořily hry jako druhý díl Dark Seed, Vraždění pod měsícem s Texem Murphym a dejme tomu i Procházení drsnou fantasy zemí Dominus ve Wizardry 8, abych neodbíhal daleko? Tak to je vše, díky za pozornost.

zeal