středa 18. března 2009

Warum nicht cool?


Mi až někdy skoro přijde, když (je zrovna svátek a já) otevřu nové SCORE, nebo kouknu na blog redaktora toho časopisu, a vidím tam text, který má od čtivého daleko, že už do časopisů nepíšou herní recenzenti-hráči, ale herní odborníci, kteří se předhánějí v tom, kdo z nich umí psát profesionálněji. Ale asi to dává smysl, protože hry už vedle filmů vypadají profesionálně (už to holt nějaký pátek není zábava jen pro malou skupinku "masochistů marnících čas u blbostí"), takže se asi jednou někomu rozsvítilo v hlavičce a pak usoudil, že teď je zapotřebí profesionálů. Asi proto tu skupinku dobře píšících lidí nahradila jiná skupinka, ano ta, kterou pionýroval Tomík Zvelebilů (zase píše do Score, haha). Hry jsou asi vážná věc, stojí spoustu peněz a živí nejednu rodinu. :) A proč to nikomu nevadí, tenhle stav recenzí? Asi někdo vtloukl všem do hlav, že člověk by u neprofesionální recenze marnil čas, a že má cenu jen čtení něčeho, co je "na úrovni" a tváří se, jako by to psal někdo, kdo vystudoval teorii počítačových her a sežral všechnu moudrost světa.

Asi to majitelé časopisů dnes berou tak, že ty čtivý recenze dřív měly za cíl prostě přitáhnout lidi k počítačovým hrám a teď, když se zadařilo a už je hraje spousta lidí, není zapotřebí je "lacině" bavit, ale naopak ukazovat, že svoje peníze budou investovat do něčeho, co má úroveň - tím pádem je potřeba o nich psát, jako by se jednalo o něco víc, než jsou "televizní hry".

Uf... no zkrátka, proč zmizela zábava z časopisů o počítačových hrách? Dřív tam byla, fakt, ve SCORE i v Levelu, zeptejte se Drakena a Honzy Herodese, dosvědčí vám, že nekecám. Hry nejsou žádná věda, safraporte, sednete si před obrazovku, vezmete do ruky joystick a bavíte se. Podřadná zábava? Možná... ale občas hodně zábavná. Zrovna včera jsem rozehrál fantastickej dungeon, kterej zatím nemá chybu. Odehrává se na planetě Dominus a moje skupinka bojovníků mi už stačila přirůst k srdci. Starám se o ně, šatím je, rozděluju jim zkušenosti a když se stane, že mi jeden z nich v boji padne, s křikem starostlivé matky ihned opouštím hru do menu a dávám load poslední pozice. Hra je to poměrně nová, dělali ji kanaďani, ale jinak je úplně normální, ba přímo skvělá. To by jeden nevěřil, že i dnes se dá takhle bavit u hry. Jo a ještě jsem zkoušel dneska odpoledne na PSPčku Tom Clancy's EndWar, ale to mě moc nebavilo.

zeal

0 komentářů:

Okomentovat