Terminator: Rampage

Zní to jako úžasná hra, ale pod pokličkou se ukrývá humus. Nevěřil jsem a proto jsem ji nainstaloval na svůj osobní počítač. Připravil jsem Fraps, pro jistotu, ale to jsem ještě nevěděl, že se mi nahrávané obrázky budou srát natolik, že vytvoří škubaturu epilepsus. Fuj.

A pak jsem si ho konečně zapnul. Terminátora 2030, nebo-li Rampage, který ve své době zaujal snad jen tím, že jel na známé filmové licenci. A jinak šlo o střílečku z pohledu očí, které já mohl vždy. Když jsem se ale dnes večer rozhodl o retrospektivní zážitek, čekal jsem alespoň trochu solidní hru. A těch je v pokladnici minulosti nespočet. Já musel sáhnout zrovna na tu, kterou někdo pozvracel, když ji tam se šibalským úsměvem ukládal. Ale dobře mi tak. Nedbal jsem varování, měl jsem zakryté oči, když se mě snažil varovat kolega v tramvaji. Takže co za hru je vlastně ten Terminátor Rampage?

Po spuštění se ocitáte kdesi ve výzkumném středisku, kam se jako člen odboje odeberete cestou nazpět v čase. Vaším cílem je, co jiného než, překazit plány Skynetu. A to tak, že v budově střediska najdete a dáte dohromady všechny části zbraně s velkým Z. Hledání vám samozřejmě ztěžují nepřátelé, které je potřeba odrovnat. Je třeba sestřelit všechny létající železné koule, krychle i jiné tvary maskující se za terminátory. Pistole je první věc, kterou ve hře použijete. Náboje do ní se povalují tak různě v pracovnách místních puškařů. Technologicky je na tom hra dost špatně, ačkoliv má na rozdíl od Wolfensteina 3D vymalovaný strop i podlahu. Největší problém je při otáčení, kdy jedno otočení zabere o dost déle než udělání prostého "kolečka" místností. Dělání kolečka je nebezpečné v případě, že v místnosti je Skynetův kovový přisluhovač. Naštěstí je hrdina vybavený radarem, který většinou terminátora odhalí včas. No, většinou. Občas vám něco bouchne u těla, aniž byste zjistili, jaký tvar to mělo předtím, když to ještě lítalo.

Interakce je ve hře limitována na chození, otevírání dveří a střelbu. Ani nic jiného se nedalo očekávat, když jde o herní titul z roku 1993. Bloudění po budově není žádný zázrak, natož střelba do nepřátel, kteří sice bouchají, ale uznejte, že střílení do strojů už z principu není taková zábava, jako pálení do něčeho, co dýchá. Tady ale ani palba do elektronických obvodů ani trochu nepůsobí zábavně.

Nemůžu o Rampage na závěr napsat nic jiného než to, že je to špatná, nezábavná a nudná břečka, která by měla zůstat zapomenutá na dně herního záchodu. Tak špatný je Terminator: Rampage, nebo minimálně jeho první půlhodina. Více asi zkoušet není třeba, i když ve vyšších patrech dostupná videa na internetu slibují i zabijácké kovové endoskeletony. Stejně ale není šance, že by hru kvalitativně vyzvedli alespoň na průměrné hodnocení.

zeal

PS: Můj gameplay ze hry. Že já to vůbec nahrával...