Někoho takhle někdy napadlo: Proč jsou časopisy o hrách tak složitě psané? Druhého pak: Proč jsou herní časopisy tak nezáživné? A třetího napadlo: Proč mě bolí číst herně orientované počítačové časopisy?
S magazíny o počítačových hrách to jde z kopce. Počet prodaných čísel každým rokem klesá, je mnohem nižší než před deseti lety, kdy se prodalo takřka šestinásobně více, jak dnes. "Tak to zabalíme, Same. Aha, tak ne, ještě nás někdo čte..."
Historii nechme historií, ta už si své užila. Dnešní časopisy jsou, jako před mnoha lety, pouze dva. Myšleno ty papírové, jak jinak, žádné webové "časopisy" neexistují, alespoň žádné pořádné. Změnily se, za těch pár let, co jsem je nečetl, ne ale zase tak markantně, abych se v nich úplně a dočista ztratil. Co se na nich nejvíce změnilo, zmizely z nich lidé, kteří je vytvořili a po obsahové stránce se oba časopisy vydaly směrem na západ. Problém je v tom, že západní časopisy těm našim nesahaly ani po pás. Áno, co se kvality týče.
Jaké ale vlastně jsou, české časopisy o hrách?
"První pán na holení je jakýsi plevel..." Úvodní stránka, jakási otázka na autory časopisu. Článek v rohu, suchá fakta pod ním. Na další stránce kalendář, jen třetina čtverců se věnuje hrám. Na protilehlé straně reklama na Semtex. Následující dvojstránka je obsah, spousta obrázků, výjimečně i text. Dopisy čtenářů, ani jeden není "normální", je vidět, co za čtenáře takový časopis čte. Stránka věnovaná slevě v obchodu Alza. Zbytečná sleva, nefunguje. Následují recenze, aha, tak jen jedna, na hru měsíce, ta z obálky, tak fajn. Street Fighter 4 na čtyři stránky. Hoří ve mně zvědavost, co za tunu informací se může napsat o mlátičce na celé čtyři strany.
Hard Level, natočte nám Level TV. Tak jo. Na protější straně reklama. Level Up, kouká na mě z levého horního rohu. Netuším oč jde, to bude asi obdoba obyčejného článku, název Onlive a Gakai mě nechávají chladným, o službu nemám zájem, otáčím stránku dál. Komentáře. Přečtu. Michal Rybka si stěžuje na to, proč se u nás nedistribuje ta novinka, která se mu právě objevila na torrentu. Michale, jestli ti to vyhovuje, peníze můžeš poslat v obálce na adresu studia. Jáma pekel. Název mě vystrašil, fotka vedle názvu článku "Co by kdyby..." ještě víc. Opatrně si čtu zvýrazněnou větu, která vypadá na to, že vystihuje článek. Jednou se z nás stanou kyborgové, čtu, nevěřím.
Reaktor nového šéfredaktora. Nová rubrika. Má pěkný design, na rozdíl od zbytku časopisu. Pouštím se do čtení. Kouknu doprava, černoch na mě hází žetony, aha jde o reklamu. Redakční vývěska, to jsou nějaký drby, z redakce. Čtu několik řádek, ztrácím zájem. Další reklama. Někdo vs někdo, to může být vcelku zajímavé, jména mi nic neříkají, jejich tvorba říká. Článek na půl stránky, nad ním hnusná reklama. Článek si přečtu, zaujal mě název, hry lžou, to je název. Další reaktor. Co se stane když spojíte pár her s internetovým prohlížečem. Nezaujalo, ale přečtu později. Reklám s jedinečnou nabádkou. Nabídkou. Zase Level Up, a tentokrát nejde o článek, ale o preview. Aliens vs Predator, detailní informace o hře. Doufám, že v recenzi, až vyjde, tak je nikdo opakovat nebude. Dalších několik preview. OK. Konzolová příloha? 10 důvodů proč, Need for Speed, raději ne. Pokračují preview. Bleskovky: moc pěkné, takhle se o novinkách psalo dávno, obrázek a krátký text. Tak to má být. Téma o válce, no proč ne, ale na osm stránek?!
Preview, vidím vlevo nahoře. Ha, a co byl Level Up? Pixel vize, bez zvednutí obočí otáčím. Recenze, konečně. Předplatné na dvě stránky. Na dalších jedenácti (!!) stránkách je text věnovaný hardware. Tak tohle nečtu. Podivná reklama zakončuje hardwarový martyr. Konzolové recenze, v PC časopise, ale nakonec proč ne. Reklama, konzolová. Recenze hry na PSP, naproti reklama na PSP. Osmičková recenze Pokémonů na DS. Naproti je reklama na jiný časopis. Rozhovor, to je přesně to, co si chci v takovém časopise číst. Profil firmy, další trefa do černocha. Restart, dvoje Making of a křemíkové nebe, hele, retro. Články jsou napsané pro ty, co popisované hry nehráli, to je smůla. Téma o vesmírných stanicích, taky retro článek, ale tohle si zřejmě přečtu. Před deseti lety, na celou stránku. Reklama na herní portál. Dva ksichty, Kane a Lynch. Je to plná hra v příštím čísle, v obchodě se prodává za 250 Kč. Hnusná hra.
"Score. Slyším dobře, to vážně ještě existuje? Dobrá tedy..." Startovní stránka Score je stejná, jako před devíti lety. Článek v levém rohu, pod ním otázka na autory časopisu. Blbá otázka, otáčím dál. Obsah po stránce rozmístění textu ujde, avšak design někdo vyblil cestou z DTP pracovny na oběd. Novinky a jakože Top 5, obojí ujde. Hot shots, nevím, co to znamená, asi novinky, kde je méně textu. Téma sociální sítě, tohle nemusím číst, stačí když ten twitter mám. Proč si o něm číst? Preview fajn. Příští hry na Score DVD fakt ujdou, poslední dobou jsou herní přílohy výborný, viz poslední DVD. Preview na Dreamkiller s rozhovorem, ač velmi, velmi, suše napsané, tak informačně ucházející. Další preview, zajímavé tituly. Téma, válečné hry. Tady od sebe, zdá se, oba časopisy opisovaly. Zoom, to bude asi detailní preview, jestli se nemýlím. Recenze na Anno 1404, že by hra čísla? Reklama, nabízejí hardware. Recenze a po nich téma, druhé téma, o Lucas Arts. Moc pěkný design!
Pěkný design u recenzí pokračuje. Hnusná deska na každé stránce nahoře kladný dojem lehce boří. Reklama se soutěží. Recenze většinou na hry, které můžou být zajímavé, ač některé z nich jsou oznámkovány nízkou známkou. Reklama na bar. Spousta recenzí. Reklama na časopis. Underground, nezávislý hry. Mody. Přesně tak. Online, novinky. Mobilní hry, dokonce. Reklama na časopisy. Z druhé stránky reklama na časopis. Stránka, která se dá vytrhnout! MMO deníček, to nečtu. Je to už 12. díl. Závislost je špatná... Konzolové novinky. Ta stejná reklama na Wii, jako v Levelu v konzolové sekci. Minirecenze, jo. Deset blbých stránek o hardware. Dvě stránky o předplatném, jako v Levelu. Kultura, tak jó.
Dopisy, většinou jde o pozdravy. Čtenář vrací úder, na dvou stranách recenze, které nejsou "profi". Nečtu. Nevím proč. Obsah DVD, spousta textu. Téma, už třetí v časopise, je Perličky z Lucasarts. No já nevím. Říkám si, že ty reklamy na půl stránky jsou lepší, než ty, který zaberou stránku celou. Next, co bude příště. Slibují Europu Universalis. Dobře.
zeal
Pěkný zkratkovitý styl. Určitě ho ještě někde použij. Ale pointa jaksi chybí. Mám si z toho něco odnést?
OdpovědětVymazatPřemýšlel jsem, jak to nejlépe zakončit a říkal jsem si, proč to nenechat bez závěrečného komentáře. Asi chyba. Snažil jsem se o popis časopisů napsaný stylem "píšu, co tam vidím". Původně jsem se ale chtěl o těch našich plátcích rozepsat pořádně. Měl jsem skoro dopsaný detailní rozbor nového Score, který jsem rozpracoval ve volných chvilkách na LFŠ, ale tohle mi nakonec přišlo jako schůdnější řešení. Hlavně z toho důvodu, že se mi to nechtělo dopisovat, a navíc tenhle zkratkovitý styl mi přišel jako zábavnější. :) Koukám, že ho i někdo ocenil, takže volba byla správná.
OdpovědětVymazatJinak z tohodle článku to tak nevyznělo, ale v tom svým rozboru, který mám tady na disku píšu v podstatě to, že poslední dvě čísla se mi relativně líbí. Nevím, co se tam teď ve Score děje, ale poslední číslo naznačuje, že by se mohlo zablýsknout na lepší časy.
OdpovědětVymazatNo vidíš, tohle jsi měl napsat ;)
OdpovědětVymazatAle je fakt, že sáhodlouhé analýzy na blogy asi moc nepatří. Ten článek je ostatně fajn, jen mu nějak chybí ten konec.